Co podle vás byly hlavní příčiny pádu společnosti Bohemia Energy a následné kritické situace řady klientů?

Bezesporu to je spekulativní obchodování s elektřinou a plynem. BE není ale jedinou firmou, která v této oblasti takto pracuje. O těch dalších se nehovoří, přitom jejich klienti dopadli stejně. To znamená, že den ze dne jejich smluvní partner nebyl schopen dostát svým smluvním závazkům a oni „spadli“ k dodavateli DPI. U BE to je víc vidět, protože to postihlo statisíce klientů. Ale věřte, že kdyby se to nestalo u BE, tak by si toho u těch ostatních ani nikdo nevšiml a média by mlčela a politici rovněž.

Je podle vás konec Bohemia Energy jako dodavatele energií důsledkem toho, jak byl nastaven systém české energetiky, ne že by se jednalo jen o „černou ovci“ v jinak dobře nastaveném systému?

Jednoznačně jde o naprosto špatně nastavený systém, za který zodpovídají politici. Oni nesou plnou odpovědnost za současný stav v energetice, oni nesou plnou odpovědnost před občany. Nemůže obstát chabá výmluva, že za to může evropská energetická politika, Brusel, evropská legislativa. Pokud jsme ještě svéprávný stát, tak pouze naše vláda, zákonodárci, příslušné instituce nesou plnou odpovědnost za to, co se nyní děje na českém energetickém trhu, za poškození občanů a zahnání je do kouta, nejen do energetické chudoby.

Je pochopitelné, že v sebelépe nastaveném systému se najdou „podvodníci“, „černé ovce“. Ale mají tak malý manipulativní prostor, že jsou rychle odhalitelní, snadno potrestatelní, těžce získávají důvěru občanů. Pokud jsou zákony koncipovány pro ochranu „tunelářů a šmejdů“, pak je to s nápravou následných škod těžké a většinou to odnesou nevinní poškození občané, živnostníci, podnikatelé.

Měl by stát přijít pro současnou situaci s ohledem na všechny okolnosti (přicházející zima, ceny energií na trhu) s nějakým mimořádným řešením, nebo je správný přístup Petra Fialy, který lidem radí, ať si v případě, že jsou na ně zálohy moc vysoké, zajdou na sociálku požádat standardní cestou o příspěvek na bydlení?

Není to poprvé, co „stát“ selhal a poškodil své občany. Pokus o nápravu hrubých chyb politiků, kterých se v oblasti energetiky dopustili, je nedostatečný. Mnozí z nich jsou i v této dramatické situaci odtrženi od běžného života a potřeb svých občanů. Je povinnost státu, aby všemi prostředky ochránil občany, aby nepadli do energetické chudoby v takovém rozsahu, že se budou rozhodovat, zda jíst, nebo topit. Rovněž hrozí, že budou přicházet o střechu nad hlavou, budou vystěhováváni na ulici či do ubytoven. Zadlužováním budou stoupat exekuce (v EU vedeme primát). Tomu přece musí a je povinen stát zabránit, aby předešel občanským nepokojům. Pokud nemá v úmyslu do občanů nechat střílet, byť gumovými projektily. Rady politiků, aby si šli požádat o příspěvek na bydlení nebo se obrátili na soud, jsou ubohé a neřešící skutečný problém.

Máme přece Energetický regulační úřad, který má kompetence a může nejen navrhovat pro ochranu spotřebitelů rychlé razantní opatření, a přesto je nečinný. Ministr Havlíček i premiér Babiš je chrání. Uvidíme, jak se bude chovat nová vláda.

V České republice jsou jedny z nejvyšších cen energií, pokud srovnáváme s ostatními státy EÚ. Regulovat ceny komodity pro občany (na Slovensku systém existuje), to byl jeden z mých návrhů (jako předsedkyně ERÚ) na ochranu občanů, domácností. Tehdy to politici odmítli, tak ERÚ pod mým vedením tehdy uvádělo pravidelně alespoň tzv. indikativní ceny plynu a elektřiny, aby obchodníci nemohli tak jednoduše poškozovat občany, kteří neměli znalosti o tom, jak vysoká cena plynu a elektřiny má být. Vzpomínám si, že mě mnoho občanů zastavovalo na ulici a sdělovali mi, že díky těmto indikativním cenám jim obchodník ceny snížil. Ale to je již před řadou let.

V posledním měsíci se všichni lidé v této zemi museli naučit slovo „dodavatel poslední instance“. Myslíte si, že je tento institut v naší legislativě nastaven správně a pro zákazníka férově?

DPI je v legislativě nastaven vcelku slušně. Je v plné kompetenci regulátora (Energetického regulačního úřadu, pozn. red.), jak umí s touto instancí pracovat a jak umí zakročit v situaci, která nyní probíhá. To znamená, že DPI bude plně zastávat svoji roli, nebude zneužívat svého postavení, stanovovat vyšší ceny, než dovoluje zákon, stanovovat nesmyslné zálohy a dostávat nového zákazníka do systému tzv. zajatého zákazníka. Dokonce někteří DPI zneužívají své postavení tak, že i svým kmenovým klientům (jsou jejich zákazníky odjakživa a svého dodavatele nezměnili) bezdůvodně upravují nehorázně zálohy.

Jako odstrašující příklad uvádím Pražskou plynárenskou a.s., která se takto bezdůvodně ke svým letitým klientům chová. Nebudu hodnotit, zda tato společnost splňuje podmínky pro ponechání licence, jak to mají s oprávněnou osobou po odchodu předsedy představenstva pana Janečky. Jejich jednání mi připomíná film „Piráti v Karibiku“ s tím rozdílem, že nejsou v Karibiku, ale v Praze.

REAKCE PRAŽSKÉ PLYNÁRENSKÉ NA TATO SLOVA

Pražská plynárenská po více než devíti letech, kdy držela pro domácnosti cenu zemního plynu na stabilní úrovni (nezvyšovala ji) nebo ji snižovala (2016), byla stejně jako další dodavatelé, vzhledem k situaci, nucena přistoupit u části zákazníků ke zvýšení prodejní ceny.  Návazně na to pak předmětné části zákazníků zaslala i úměrně tomu upravený předpis záloh. Cílem bylo nastavit zálohy tak, aby pokryly předpokládanou spotřebu v návaznosti na novou cenu plynu a díky tomu nevznikl následně zákazníkovi v ročním vyúčtování vysoký nedoplatek, jehož úhrada by mu mohla způsobit problémy. Nejedná se tedy o bezdůvodnou úpravu záloh, ale logický a navazující krok, který se týkal pouze části zákazníků společnosti, využívajících konkrétní produkt. Zákazníkům dlouhodobě navíc umožňujeme v určitém rozsahu návrh výše předpisu záloh, dle jeho potřeb a situace v místě odběru, upravit. 

Ohledně zákazníků v režimu DPI Pražská plynárenská již před časem avizovala, že je připravena v případech, kdy se někteří z nich dostanou v rámci souvisejících plateb do neúnosných finančních problémů, řešit  jejich situaci individuálně na základě jednotlivých žádostí, což se i aktuálně prakticky děje.  

Pan Jiří Písařík, majitel Bohemia Energy, obvinil dodavatele poslední instance, že situace zneužívají k obohacování na bývalých klientech BE. Ti tvrdí, že astronomické ceny za energie, které těmto klientům předepisují, jsou důsledkem objektivní situace na trhu. Co si o tom myslíte?

Pan Písařík ať raději „drží hubu“ (jak v posledním období zlidovělo napomenutí pro tlachaly) a odškodní všechny své klienty, které do této tíživé situace dostal. Je to on, který celá léta asi vydělával miliardy, tak ať nyní své zisky a příjmy použije na odškodnění místo toho, aby obviňoval ty, kteří jeho zákazníky nyní zachraňují v nouzi. Co se týká cen energií u DPI a ostatních dodavatelů energií?

Je to krizová situace a zde je nutný ze strany politiků tvrdý zásah vůči „impotentnímu“ ERÚ. Odvolat celou řadu pracovníků, vedením počínaje po část řadových pracovníků, kteří situaci nechali tak daleko dojít. Přitom je to ERÚ, který jako jediný ze všech státních institucí má o energetickém trhu nejvíce informací a má povinnost trh monitorovat. Má mimo jiné povinnost v nařízení REMIT kontrolovat velkoobchodní trhy s energiemi. Věřím, že pokud bude politická vůle, tak ozdravěný ERÚ (s novým vedením a klíčovými i řadovými zaměstnanci) bude schopen tyto excesy zmírnit a ochránit spotřebitele. Nepřipustí, aby jak DPI, tak ostatní dodavatelé energií zneužívali své postavení.

V obecném povědomí byla energetika vnímána jako strategické odvětví, které stát reguluje přísněji než jiné právě proto, aby nedošlo k výpadku klíčové infrastruktury. A tato regulace že dává zákazníkům určité garance jistoty. Do jaké míry bylo toto vnímání v souladu s realitou?

Energetika je skutečně strategické odvětví. Je to také bohaté odvětví. Proto se na něj nalepili v posledním období pijavice, které z něj vysávají, ať již formou nic neřešících dotací, značné finanční prostředky. Regulátor, který má mít dohled nad energetickým trhem, tak několikrát v posledních letech selhal, a to nejen odborně. Ať již to bylo v otázce fotovoltaických elektráren, podpoře obnovitelných zdrojů a dalších, tak nyní prožíváme jeho další fatální selhání s finančním dopadem na miliony spotřebitelů, nejen z řad domácností. Zákazníci se mohli mnohokrát přesvědčit, že garanci jistoty jim regulátor nedává.

Je to vina politiků, jaké „lidi“ si do těchto funkcí najmenuje. Musejí být nejen odborně, ale i morálně silní, vybavení osobní statečností, aby dokázali odolávat tlakům a nebáli se vystoupit i proti silným protihráčům. Strach o udržení místa či jiné důvody mohou být překážkou v řádném výkonu činností těchto institucí. Morálně slabší se mohou obávat, že pokud se postaví „mocným“ na odpor, tak je začnou ve vykonstruovaných trestních kauzách trestně stíhat. Pak dochází k tomu, co nyní můžeme sledovat. Prostě nejsou schopni plnit svoji úlohu „hlídacího psa v energetice“. Pak je lepší takové „zadarmo drahé“ úřady vůbec nemít.