Máme za sebou rok 2018, během kterého se hodně mluvilo o skandálech kolem premiéra Babiše a prezidenta Zemana. Rozdělují tito politici společnost?

Prezident Miloš Zeman v roce 2018 vyhrál prezidentské volby, což pro někoho může být skandální, ale pro jiného je to výsledek funkční demokracie. Společnost je rozdělená. Společnost, která je názorově jednotná, je společnost totalitní, a v té nežijeme. Kdo chce, volí Miloše Zemana, a kdo ne, volí jiné. Tak je to i s Andrejem Babišem.

Jsme po tomto roce svornější a sjednocenější coby národ? A pokud ne, jaké to má příčiny?

Nemluvím za národ, ale za sebe. Za největší národ u nás ani mluvit nemohu. Nejsem Čech, ale Moravan. Svorností se ohánějí ti, kteří chtějí likvidovat odlišné názory a někdy i jiné lidi. Po svornosti národa volal Adolf Hitler. Mozaika názorové rozdílnosti je mi bližší než svornost severokorejské společnosti, která plyne z diktatury.

Líbila se vám letošní vzpomínka na 17. listopad? Sledoval jste dění v Praze? Ozývají se námitky, že původní rozměr celé akce se vytratil na úkor politizace. Takřka souběžně se vzpomínkovými akcemi proběhlo několik protestů proti Andreji Babišovi. Zároveň takřka zapadl význam 17. listopadu 1939, kdy nacisté uzavřeli české vysoké školy. Panuje dnes v rámci výkladu českých dějin jistá selektivita?

Žiji na Moravě, dění v Praze pro mne není důležité. Jde-li o výklad dějin, rozhodující je výchova v rodině. Kdo chce, najde si knihy a prameny pro studium dějin. Určitě je více pramenů pro české než pro moravské dějiny. Ale někdy mi dnešní doba připomíná dobu před rokem 1989, kdy se zase nevěří tomu, co se říká v televizi nebo ve škole. Odlišnost doby však je v informační různosti. Každý si může najít informace o dnešku i o minulosti.