Jak vnímáte výsledek prvního kola prezidentských voleb?

Výsledek znamená totéž, co před pěti lety. Vše se rozhodne až ve druhém kole. Novinkou ale je, že zatímco tehdy oba tábory volily prezienta, dnes jeden z nich, za halasné podpory médií, volí neprezidenta. Tedy kohokoliv, jen pokud to nebude Zeman. Přijde mi to povrchní a nezodpovědné. Francie si nedávno podobným stylem zvolila Macrona. A dnes se diví. Jeho popularita během pár měsíců spadla na historické minimum.

Překvapil Vás výsledek některého z kandidátů? (ať už svým úspěchem, či neúspěchem)

Nepřekvapil. Ve společnosti dlouhodobě existují různé názorové proudy a výsledek jim odpovídá. Navíc se příliš nelišil od předvolebních průzkumů. Překvapení se odehrála až na těch méně zajímavých místech. Třeba Marek Hilšer. Uspěl i s velmi amatérskou formou levné kampaně. Na druhou stranu, nebyl schopen sehnat dostatečné množství občanských podpisů. Senát tak vlastně rozdal divoké karty pro některé z kandidátů. Ač s panem Hilšerem politicky téměř v ničem nesouhlasím, tak se mi jeho přístup v kampani docela líbil. Otázkou je, zda to stačí. Volíme prezidenta, nejvyššího představitele země, ne sympaťáka roku.

Čím si podle Vás Jiří Drahoš získal důvěru lidí?

Formou, nikoliv obsahem. Zdlouhavé hledání antiZemana dramaticky snížilo nároky. Vzpomeňte si na prvotní nadšení pražských voličů z kandidatury Michala Horáčka. Jakmile se objevil Jiří Drahoš, jejich vrtkavá přízeň se přelila k němu a Horáčka hodili přes palubu. Zoufalí lidé dělají zoufalé veci a zoufalý volič, nešťastný z působení Miloše Zemana, si vybírá bez hlubší analýzy, co vlastně volba Drahoše přinese. Projděte si příspěvky Drahošových podporovatelů na sociálních sítích. Polovina ho chválí, jak mu to na fotce s jeho paní sluší. Další cítí potřebu podělit se o ničím nepodložené přesvědčení, že bude slušným prezidentem. Mezi slušným vystupováním a slušnou politikou přitom žádné rovnítko neexistuje. Natož slušivým zevnějškem. Dovětky typu "tímto výrokem jste nás přesvědčil, že naše rozhodnutí Vás volit bylo správné" jsou také vtipné. Zejména pod příspěvky, sestavenými nějakým externím kreativcem. Jen ilustrují, jakým způsobem Drahoš své příznivce získal. A jakým způsobem, pokud vyhraje, zase mnoho z nich ztratí. Jeho hlavní plus, že není Zemanem, vymizí krátce po volbách. A nerad bych, abychom pak skončili s nemastným, neslaným, proevropsky moralizujícím zahřívačem prezidentské židle, jako na Slovensku.

Odhady souboje mezi Milošem Zemanem a Jiřím Drahošem jsou těsné. Co rozhodne? Televizní debaty? Schopnost přetáhnout voliče neúspěšných kandidátů? Nebo něco jiného?

Televizní debaty jsou soubojem postojů, názorů a rétorických schopností. Zde je Miloš Zeman velmi silným protivníkem s odkrytými kartami, ve své váhové kategorii prakticky bez konkurence. Profesor Drahoš, se svou úzkostlivě udržovanou nevyhraněností a křečovitou snahou nenaštvat nikoho z možných podporovatelů, zde může jedině ztratit. Tedy pokud výsledek debaty budeme posuzovat věcně a racionálně. Což určitě nebude případ všech voličů. Mnoho lidí ve své nenávisti k Zemanovi, vydatně podporované médii, dospělo až do patologického stadia. Cokoliv, co Zeman řekne, je prostě špatně, i kdyby recitoval axiomy. A nejhorší na tom je, že to těm lidem ani nepřijde hloupé. Pro takové je pak zbytečné podobné debaty pořádat, natož polemizovat o jejich dopadu. Neopouští mne ale naděje, že většina národa má vlastní rozum a dokáže se rozhodovat racionálně.