Jak se díváte na dohady a změny okolo cesty prezidenta Miloše Zemana do Moskvy 9. května? Zeman se měl v Moskvě účastnit vojenské přehlídky jako jediná hlava státu ze zemí Evropské unie, ale minulý pátek mluvčí Hradu Jiří Ovčáček oznámil, že Zeman změnil rozhodnutí a přehlídky se nezúčastní. Namísto toho se v Moskvě prý sejde se slovenským premiérem Robertem Ficem. Byl podle vás prezident donucen změnit své rozhodnutí?

Nevím, to je otázka pro prezidenta, aby vysvětlil své rozhodování, nikoli pro mě. Já mohu jeho kroky pouze komentovat. V tomto případě jsem přesvědčen, že se prezident nakonec pod tlakem rozhodl správně. Jeho účast na vojenské přehlídce ruských ozbrojených sil, kde budou defilovat jednotky, které se podílely na anexi Krymu a invazi na východě Ukrajiny, by byla skandální. Nechtěl bych se dožít situace, kdy hlava naší země bude zase trůnit někde na tribuně mezi Putinem a Kim Čong-unem ze Severní Koreje. Z druhé strany – poklonit se památce vojáků Rudé armády, která osvobodila větší část naší země od nacistické okupace, je při 70. výročí na místě.

Vláda rozhodnutí o Zemanově cestě minulý týden odložila. Pokud by ale prezident necouvl, mohla by mu vlastně tuto cestu zakázat? Domníváte se, že by to v takovém případě byl mezinárodní skandál? O „určitém skandálu“ a možném poškození České republiky směrem navenek totiž v souvislosti s tím hovořil předseda vlády Bohuslav Sobotka...

Účast na vojenské přehlídce by byla trapná a skandální, to už jsem řekl. Ale nemyslím si, že vláda má podle naší ústavy možnost prezidentovi cestu někam zakázat. Prezidentské cesty vláda zpravidla bere na vědomí a rozhoduje o jejich placení z účtu na vrcholné návštěvy. Vláda samozřejmě může zdůraznit svůj odlišný postoj a může taky odmítnout cestu zaplatit, ale to je tak asi všechno. Pokud prezident chce někam vyrazit a zaplatí si to z rozpočtu Kanceláře prezidenta republiky, jen těžko mu v tom vláda může zabránit. Vládní koalice by ovšem mohla osekat příští rozpočet Kanceláře prezidenta republiky na úplné minimum jako preventivní opatření do budoucnosti. Jenže prezident bez peněz a sponzorovaný ruskými oligarchy a proruskými byznysmeny doma by byla také ostuda…

Cesta do Moskvy se ale stala předmětem sporu mezi velvyslancem USA v ČR A. Schapirem a samotným Zemanem. O americkém ambasadorovi totiž Zeman v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz řekl, že má dveře na Hrad zavřené. Důvodem k takové reakci mu byly ambasadorovy výhrady k jeho moskevskému angažmá.

Nevím, proč to prezident takhle zbytečně vyhrotil. Třeba usoudil, že v Bílém domě má už dveře zavřené dávno. Možná ho k tomu vedly vnitropolitické důvody. Myslím si, že bude chtít kandidovat ještě na příští volební období, aby se v rámci české politiky „srovnal“ s Václavem Havlem a Václavem Klausem. K tomu potřebuje držet ve stálé pohotovosti jádro svých skalních příznivců. Všechny ty Veleby, Vyvadily a další. K tomu se mu paradoxně hodí jak červené karty na českých náměstích, tak občasné proruské nebo protizápadní a protiamerické výpady. Mobilizují totiž jeho přívržence. Prezident potřebuje držet tohle skalní jádro v akci. Myslím, že se tím osobně docela dobře baví, a očekávám, že tak rok před volbami svou rétoriku zjemní, aby pak začal sbírat také hlasy více středových voličů překvapených jeho více umírněným tónem. Podobně jako to demonstroval zrovna teď s cestou do Moskvy. A podobně určitě brzy uvidíme, jak se dveře na Pražský hrad pro amerického velvyslance zase otevřou.

Podle některých komentátorů ale byla slova amerického velvyslance, která řekl 30. března v pořadu Události, komentáře ČT, opravdu poněkud „přes čáru“. Vy jste tehdy také byl hostem tohoto pořadu, proto víte, co tam od něj padlo. Pro jistotu zopakuji přesné znění slov pana velvyslance: „Není na mně nebo na kterékoli jiné zemi, aby říkala českému prezidentovi, co má nebo nemá dělat. Chápu, když prezident Zeman říká, že je třeba uctít oběti 2. světové války ze všech zemí. Ale symbolika toho, že možná bude jediným představitelem státu Evropské unie na tribuně a sledovat vojenskou přehlídku ruské armády, když ta armáda destabilizuje jeden ze států sousedících s EU, tak to možná je poněkud prekérní.“ Lze tato slova podle vás vnímat negativně?

Byl jsem v televizi stejný večer a do studia šel vzápětí po velvyslanci Schapirovi. Jeho vyjádření, které správně citujete, bylo velmi umírněné, nic „přes čáru“ to rozhodně nebylo. Přitom Američané by měli Zemanovi co vracet. Říkám to nerad – k Obamově administrativě mám totiž své značné výhrady a zároveň si vážím izraelského premiéra Bibiho Netanyahua – ale při své poslední cestě do USA se český prezident s nikým z amerických představitelů nesetkal, ale zároveň přímo zasáhl do americké domácí politiky tím, že vystoupil na kongresu AIPAC a izraelského premiéra na jeho kontroverzní protiobamovské cestě ve Washingtonu přímo podpořil. Dokážu si představit, jak tím Bílý dům naštval.

Jenže hádka mezi Zemanem a americkým velvyslancem se přenesla i na mezinárodní scénu. Třeba šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov ocenil Zemana slovy, že je to člověk, který má vlastní důstojnost a vlastní hrdost. Naopak Lavrov vyjádření amerického velvyslance označil za „děs“, který ani nebude komentovat. Obecně však poznamenal, že Američané se v zásadě snaží omezovat vztahy všech zemí s Ruskem, a to všech zemí bez výjimky. Co takové reakci ruské strany říkáte?

Ruská vyjádření beru v dnešní době s velkou rezervou. Je to čistá propaganda, které bychom neměli podléhat. Když vicepremiér Rogozin spolu s ruskou ambasádou v Praze retweetují video „Já okupant“, už mě nepřekvapí vůbec nic… Pokud jde o rusko-americké vztahy, je to jiné kafe. Myslím si, že by měl Washington s Moskvou mluvit, ale nikoli naivně. Prezident Obama kdysi vyhlásil reset s Ruskem – myslel to konstruktivně, ale udělal nabídku, aniž za to cokoli dostal. Teď se cítí dotčený. Zbytečné iluze o Rusku a velká politická chyba. Putin si Obamu od té doby zkouší, jak to kdysi dělal Chruščov mladému Kennedymu. Výsledkem bylo také zvýšené napětí. Chtělo by to nového Reagana, aby Moskvu odkázal do patřičných mezí.

Pokud se mám vrátit k průjezdu amerického konvoje napříč Českem, tak třeba vám osobně tento průjezd vůbec nevadil. Dokonce jste v již zmiňovaném pořadu Události, komentáře reagoval poznámkou, že by pro Česko bylo dobré, kdyby na našem území existovala nějaká struktura NATO, o což prý pravicové vlády kdysi usilovaly. „Ta infrastruktura by se měla přesunout blíže do střední a východní Evropy. Tady ta akce má jedinou chybu, že tu ti vojáci budou jen čtyři dny,“ posteskl jste si. Můžete svůj názor na stálou přítomnost vojsk NATO rozvinout?

NATO se v posledních patnácti letech rozšířilo o 12 nových členů vesměs ve střední a východní Evropě, ale rozmístění vojenské infrastruktury tomu neodpovídá. NATO je obranná aliance, která chrání své členy před ozbrojeným útokem. Poslední léta ukazují, že největší vojenská rizika směřují právě z východu. Proto si dlouhodobě myslím, že by se měla obranná infrastruktura více posunout tímto směrem. Poláci i tři baltské státy, které se cítí logicky nejvíce ohroženy, o to otevřeně usilují. Rotační pobyty amerických vojsk a cvičení NATO jsou první odpovědí na tuto hrozbu. Zmíněný konvoj byl pouhým návratem vojáků z jednoho takového cvičení. Jen letos se jich má konat v Polsku, v Pobaltí, v Rumunsku a Bulharsku asi deset. Stálá přítomnost by ale byla daleko důležitější. Zvyšovala by totiž spoluodpovědnost Američanů za závazek ke společné obraně v Evropě.