Velká Británie se po nedávných volbách připravuje na referendum o členství v EU, k tomu v nedělních prezidentských volbách v Polsku zvítězil kandidát euroskeptické a konzervativní opozice Andrzej Duda. Lze podle vás i díky tomuto posilování očekávat nějakou další vlnu posílení protievropských či nacionalistických stran? Jaké jsou šance například Marine Le Penové ve Francii?

Posilování politických stran či hnutí, které jsou skeptické vůči EU, je zcela logické. Nejedná se v podstatě o averzi Evropanů vůči ideji ekonomického společenství evropských států, ale vůči zkorumpovaným byrokratům v Bruselu, kteří neplní svoji základní povinnost. Tou je obhajování a prosazování zájmů většiny občanů a voličů Evropy. Co nám v současné době přináší europanstvo? Stupidní byrokratickou buzeraci kolem názvů potravin a zlodějské ekologické programy, kdy většina občanů platí skupinám lobbystů, kteří prosadili takové nesmysly jako solární zdroje. Místo podpory evropského průmyslu a zemědělství se kdeco vyrábí v zahraničí a dováží na základě plků o volném trhu. Výsledkem je dlouhodobá hospodářská krize, extrémně vysoká nezaměstnanost a postupný pokles životní úrovně většiny obyvatel. Vedení EU se nesnaží problémy řešit ve prospěch voličů, ale pouze úzkých zájmových skupin. Typickým příkladem je Řecko, které bylo rozkradeno za dvě období vlády takzvané pravicové koalice, přičemž peníze byly vyvedeny ze země. Navíc Řecko plnilo svoje závazky na obranu evropského kontinentu a nakupovalo obrovské množství výzbroje, především z Německa a pomocí německých půjček. Vedení EU se ani nepokusilo dopadnout zloděje, ale rozvinulo mediální kampaň na téma, že Řekové jsou flákači a svoje peníze prožrali v sociálních programech. Přitom před krizí měli Řekové nejvíce odpracovaných hodin na obyvatele v EU a svátků a výhod stejně jako v řadě jiných zemí. V současnosti se vedení EU snaží vydřít z řeckých obyvatel s pomocí Mezinárodního měnového fondu, co se ještě dá, a zloději si někde užívají. Mediální bajky poslouží k tomu, že se dále omezí práva zaměstnanců a dále se budou oškubávat a zotročovat s poukazem na Řeky, kteří údajně vše prožrali.

Zvrhlá ideologie multikulturalismu, která není ničím jiným, než pokusem o etnickou a ekonomickou likvidaci původních Evropanů již pravděpodobně narazila na výrazný odpor. O pracovně nepoužitelné etnické a náboženské cizince, narkomafiány a teroristy již nemá převážná většina obyvatel Evropy zájem. Poslední kapkou nespokojenosti a nedůvěry je transatlantická smlouva TTIP, která dále zhorší životní úroveň většiny obyvatel, především ve východní Evropě. Pokud někdo tvrdí opak, zeptejme se ho proč, či spíše za kolik lže. Zde můžeme mluvit přímo o zradě evropského vedení. Jména jako Orbán, Duda a Le Pen(ová) pravděpodobně znamenají posílení občanského odporu proti byrokratům v Bruselu, které podporují především zase byrokraté u plných korýtek a jejich přátelé doma i za oceánem. Evropská unie už totiž slouží pouze svým reprezentantům.

Poškodilo by EU či dokonce ČR nějak vystoupení Velké Británie z Unie? Na nedávné tiskové konferenci CEVRO Institutu řekl expremiér Petr Nečas, že odchod Británie z EU by znamenal geopolitickou katastrofu…

Odchod Británie by EU příliš nepoškodil, protože hrdý Albion má už tak silně specifické postavení. Především je hlavní americkou základnou v Evropě. Existuje tam více než 120 amerických základen a vojenských pracovišť, mnohá mimo kontrolu britské vlády. Lze předpokládat, že USA tuto svoji kolonii nenechají padnout. Britský odchod by znamenal menší katastrofu, než byla u nás vláda pana Nečase, která těžce poškodila českou pravici, ekonomiku i obyvatele. Výraz geopolitickou znamená světově-politickou. Jak by byla britským odchodem z EU poškozena třeba Brazílie, Somálsko či Vietnam? Největší strach z rozpadu EU, to jest o svoje korýtka, mají samozřejmě byrokrati v Bruselu. Jejich platy a důchody jsou urážkou většiny obyvatel Evropy. Proto jsou ochotni platit z daní svých voličů komukoli a cokoli, pokud jim ta korýtka zůstanou. Prvním krokem k ozdravení EU by mělo být výrazné snížení počtu těchto parazitů a rovněž jejich platů a výsluh. Nikdo z nich by neměl mít větší plat než ministr doma. Měli by se tedy především starat o to, aby v zemích EU byl stejný plat za stejnou práci.