Generální tajemník NATO Mark Rutte vyzval členské státy, aby nadále zvyšovaly výdaje na obranu. Dvě procenta už prý nestačí a je nutné do čtyř pěti let dojít až k pěti procentům. Jinak můžeme podle něho vytáhnout učebnice ruštiny. Je to reálné? A je to i potřebné?
Chcete, aby se koalice STAČILO! dostala do Poslanecké sněmovny?Anketa
Chceme-li vytvořit deterent (odrazující účinek, pozn. red.) proti jakémukoli nepříteli, musíme být věrohodní v tom, co říkáme i děláme. Viděli jsme již prvotní reakce na původní Trumpovo vyjádření s pěti procenty na obranu, kdy i země, které poměrně nezanedbávají svoje armády, jsou k tomuto číslu zdrženlivé. Jediná země, která se k pěti procentům blíží, je Polsko, které dává podle různých údajů 4,12 nebo i 4,7 procenta HDP na obranu. Viděli jsme i německou reakci.
V České republice by to znamenalo zhruba 420 miliard korun pro armádu oproti současným 159 miliardám. To je obrovský nárůst, který podle mého názoru není naše ekonomika schopna zvládnout. Bylo by to problematické i v situaci, kdyby německá a vůbec celá evropská ekonomika fungovala a energie byly za dobrou cenu. Představa, že půjdeme k pěti procentům do pěti let, mi přijde úplně nereálná. Pokud se pan Rutte ohání učebnicemi ruštiny, v Kremlu také dobře sledují, co říkáme a děláme. Jde o naši důvěryhodnost a nesmí to vypadat, že pouze děláme nějaké výkřiky, které mají někoho odstrašit, ale až v reálu uvidíme, jak to bude vypadat. Uměl bych si to představit rozložené v mnohem delší časové míře, než je pět let.
A ohledně druhé otázky, tedy zda je takové navýšení výdajů skutečně potřebné?
Pokud jsme přijali fakt, že Evropa půjde s Ruskem do konfrontace, a netvrdím, že si to Evropa vybrala, ale pokud to bude brát tak, že výsledkem ukrajinsko-ruského konfliktu nebude nic jiného než velmi zostřené vztahy mezi Ruskem a západním světem, pak nezbude nic jiného než léta podhodnocené a podfinancované armády dát do pořádku. Budou-li Spojené státy i nadále sehrávat roli v Alianci, nemyslím si, že je pět procent nutných vzhledem k tomu, že Rusové nebudou šílenci, aby šli do konfliktu s NATO, a tedy i se Spojenými státy. Z tohoto pohledu bychom měli zaujímat realistický postoj.
Co se týče politiků, kteří vykřikují tato hesla, bylo by podle mého soudu ideální, kdyby si na nějakém summitu o rostoucích výdajích velmi důkladně popovídali, došli ke shodě a teprve poté do světa vykřikovali, co bychom měli nebo neměli udělat. Vždyť jsme v situaci, kdy některé armády téměř nefungují v důsledku toho, že odevzdaly podstatnou část své výzbroje na Ukrajinu, a nevím, jak by to teď najednou chtěly dohonit, aby k něčemu vypadaly.
Po letech, kdy se česká armáda měla problém vůbec přiblížit ke dvěma procentům, jsme toho dlouhá léta nebyli schopni dosáhnout. Neumím si teď představit, že smysluplně vynaložíme 420 miliard na Armádu ČR, která má velké problémy s personálem a má problémy sehnat lidi, kteří by drahou a kvalitní techniku byli schopni obsluhovat. Různé výroky bych nejprve velmi dobře promyslel, aby šlo o kolektivní stanovisko Aliance, a nikoli o výkřiky, které mohou jen ukazovat, jaký je rozpor mezi tím, co říkáme, že bychom chtěli, a tím, co budeme v konečném důsledku ochotni a schopni udělat.
U nás se loni po dlouhé době dosáhlo na dvě procenta armádních výdajů, ale známe jejich strukturu? Byly to výdaje účelné? Sice kupujeme drahé F-35, ale dlouhodobě se mluví o tom, že naši vojáci nedostávají ani pořádnou výstroj a kupují si ji sami v army shopech.
Problém je ten, že bychom si měli říct, jaký je podíl Armády České republiky na kolektivní obraně v rámci NATO a co česká armáda jako taková coby atribut nezávislosti České republiky potřebuje. Nepochybně můžeme velmi polemizovat o tom, zda nákup stíhaček F-35, byť nejlepších a nejmodernějších letounů, je skutečně správnou odpovědí v situaci, kdy výrazně pokulháváme ve výzbroji jiných součástí, především pozemních sil.
Ukázka vybudování výsadkového pluku v Chrudimi je přesně ukázka toho, kdy se armáda nebuduje systémovým způsobem, ale jde spíše o výraz, nechci říct úplně záliby, ale ne úplně rozumných představ o tom, jak by armáda měla vypadat. Zvláště když jsme se už dávno zavázali vybudovat těžkou brigádu, se tady dějí věci, které se mohou zdát minimálně zvláštní, a lze klausovsky zvedat obočí, zda jsou prostředky skutečně vynakládány rozumně.
V ukrajinsko-ruském konfliktu máme obrovskou příležitost vzít si poučení, kam dnes směřuje celá moderní válečná věda i praxe a jak dnes může konflikt probíhat. Nejsem si jist, že takto nastavený způsob budování Armády ČR zcela odpovídá našim potřebám coby součásti kolektivní obrany či atributu nezávislosti této země. Navíc vidíme, že řada projektů, do kterých jsme vstoupili, má soustu zpoždění a nedostatků, což je také problém negativně ovlivňující výstavbu armády. Na druhou stranu musím ocenit, že ministryně obrany obecně rozhýbala celý systém financování armády, rozhýbala systém akvizic, byť s některými součástmi akvizic mám problém. To je ale věc lidí, kteří o tom rozhodují.
Není to jen utrácení za každou cenu s malým dopadem na obranyschopnost země? Nebo je to silné tvrzení?
Takto bych to určitě neřekl. Slyšíme tvrzení, že letoun F-35 bude po České republice létat ještě v roce 2069, na což s oblibou říkám, že to mi bude 112 let a rád si na to počkám. Otázkou je, že zcela pomíjíme trend bezpilotních prostředků různých typů včetně umělé inteligence, která do vojenství zásadně promluví. Mám-li říct, co je pro naši obranu a použití letectva rozhodující, je to protivzdušná obrana státu letectvem. K tomu by dostatečným prostředkem byl modernizovaný gripen a zakoupení F-35 může být zbytečně drahá záležitost. Neumím si dost dobře představit, že by z hlediska užití Armády ČR jako součásti kolektivní obrany byl velký přetlak či požadavek na naše letectvo, které by se účastnilo zahraničních leteckých misí. Spíše je zde požadavek na pozemní síly, které nemáme v příliš dobrém stavu. Z tohoto pohledu mohu říci, že F-35 jsou drahý špás, který nevyužijeme v potenciálu, jaké letoun nabízí.
Chybí nám raketová obrana, protivzdušná obrana, kvalitní tanky a další věci. Je to sice v procesu akvizice, ale uvidíme, jak to bude dotaženo do konce. Velkou otázkou pro mě je, do jaké míry skutečně a nikoli proklamačně jsou naše podniky v probíhajících akvizicích účastny tak, aby část vynaložených prostředků zůstala tady v České republice a přispěla do ekonomiky a zaměstnanosti lidí.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasovalo 0 čtenářů)
Jak hodnotíte obsah rozhovoru?
autor: Radim Panenka
