Prosadil jste spolu s kolegy evropskou rezoluci proti střetu zájmů, jež se týká mj. i českého premiéra Andreje Babiše. Prý často čelíte argumentům, proč to vůbec řešíte. Proč tedy?

Protože místo toho, aby peníze šly třeba lidem na zateplení budov nebo zemědělcům, kteří se opravdu starají o krajinu, tak plynou k někomu, kdo si sám nastavuje pravidla a bere si celý stát jako rukojmí. Ve zkratce to prostě řeším proto, že nedokážu přijmout, že někdo tak okatě porušuje zákony a bohatne díky tomu.

Načasování rezoluce je podle vás důležité s ohledem na to, že lídři unijních zemí začínají jednat o balíku 750 miliard eur (přes 20 bilionů korun), který by si mezi sebe měly rozdělit členské země v rámci postpandemické obnovy ekonomik. Jak to myslíte konkrétně?

Evropa se snaží z krize proinvestovat, a to je rozumné. Aby to ale fungovalo, nesmí se peníze ztrácet. Představa, že by peníze místo k obyčejným lidem putovaly zase k našim zkorumpovaným oligarchům, se mi prostě nelíbí.

Nyní to tedy máte černé na bílém, rezoluce proti střetu zájmů Andreje Babiše je odhlasována a schválena celým Evropským parlamentem. Co to vlastně pro Andreje Babiše znamená?

Že už se nemůže vymlouvat, že to je nějaká intrika české opozice. Jeho hru, „navrhuju sám sobě, kolik peněz si přihraju“, už vnímá jako problém celá Evropa. A to drtivou většinou přímo volených poslanců, včetně členů jeho vlastního poslaneckého klubu. Je vidět, že ztratil všechny spojence, kteří to byli ochotni omlouvat.

Navrhli jste konkrétní řešení. Jaké je?

Prvně musí Česko dohnat pravidla, která v posledních letech cíleně zanedbávalo a premiér se je zase snaží zahrát pod stůl. Třeba to, že v registru vlastníků musí být vidět skutečný vlastník, a ne nastrčená figurka. Taky se musí posílit pravomoci Národního kontrolního úřadu – to by pomohlo nejen v řešení problémů Andreje Babiše, ale u dalších mnoha kauz.