Bývalý předseda slovenského parlamentu Richard Sulík, jehož strana Sloboda a solidarita, hlasovala proti navýšení EFSF, varuje české zákonodárce před tím, aby hlasovali pro novelu Lisabonu, která umožní budoucí vznik ESM. Podle něho by Češi podepsali bianco šek na zhruba 250 miliard korun pro zadlužené státy eurozóny v okamžiku přijetí eura. Stejné obavy sdílí i děkan Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické Miroslav Ševčík. Vy jste pro přijetí návrhu na změnu Lisabonu?
Ten problém je poněkud složitější. Lisabonská smlouva v současnosti neumožňuje sanaci krachujících států mimo živelných pohrom a katastrof. Současné kroky v rámci takzvaných dočasných mechanismů finanční stability se dějí pouze v rámci eurozóny a jsou podle mého názoru na hranici legitimity. Oproti tomu zmíněný stálý mechanismus známý pod zkratkou ESM má platit od roku 2013 a cesta k němu vede právě přes změnu čl. 136 Lisabonské smlouvy. Touto změnou nedojde k přesunu národních kompetencí, protože fungování ESM bude mít mezivládní charakter. Obě komory parlamentu daly již letos na jaře ke změně čl. 136 předběžný souhlas ve formě vázaného mandátu. Nyní jsme ve fázi následné ratifikace ve všech členských státech EU, u nás bude nutná ústavní většina obou komor parlamentu.
Čtěte také:
- Vysolíme stamiliardy Řekům jako Slováci, děsí se ekonom Ševčík
- Šéf slovenského parlamentu: Češi, vaši poslanci vyhodí 250 miliard
A jak by se nyní mělo podle vás postupovat?
Již na jaře jsem ale vyzýval k velké opatrnosti a ani nyní nedoporučuji ratifikaci uspěchat, naopak spíše přerušit a sledovat budoucí vývoj. V celé eurozóně mohou nastat nenadálé a velmi překotné události. Rozhoduje se o osudu eura a budoucím směřováni EU. Záchranná opatření také ztrácejí podporu veřejnosti ve většině států. Pokud má ale EU nějaké záchranné mechanismy přijmout, tak raději stálé, s jasnými pravidly a sankcemi a tvrdou parlamentní kontrolou.
Psali jsme:
- Národe, tihle poslanci odmítají spláchnout 250 miliard do Řecka
- Spláchne Nečas 250 miliard do Bruselu? Tihle senátoři jsou pro
Nebylo by lépe schválit novelu Lisabonu výměnou za trvalý opt out z eura, jak navrhoval prezident Václav Klaus? Nebo výměnou za výjimku z Listiny práv EU? Není netaktické dávat všechno Bruselu zdarma?
Bylo by samozřejmě velmi netaktické a naivní dávat Bruselu vše zdarma a lacino. Ale nezapomínejme, že Brusel již několik let není pouze ´oni´ ale částečně také ´my´. Jsem přesvědčen, že pravicové vlády - ta současná i minulé - hájily naše zájmy v EU tvrdě a razantně a rozhodně se nepodřizovaly tlaku ze strany Bruselu. Příkladem toho je právě vyjednaná výjimka z Listiny práv EU, která má stoprocentně vyloučit možné prolomení Benešových dekretů. I když současná levicová opozice tuto dohodu českého státu devalvuje, věřím, že bude hlasováním potvrzena. Abychom si ale mohli zachovat taktický vyjednávací prostor, skutečně doporučuji proces ratifikace článku 136 pozdržet.
Čtěte také:
Trvalý opt-out z eura je za stávající ekonomické situace v eurozóně určitě téma k diskuzi. Přinesl by obrovské politické náklady, které bychom museli nést, ale netvrdím, že je to nemožné. Nelze o něm ale rozhodnout ze dne na den. Předpokladem je politická shoda a zejména podpora veřejnosti, která o budoucím přijetí eura rozhodla v referendu před několika lety spolu se vstupem České republiky do EU.
K tématu: Máme Klausovy dopisy Nečasovi. Odmítni euro, naléhal prezident
Jakým způsobem by měl český parlament kontrolovat či schvalovat finanční záruky státům EU?
Role parlamentu v evropských otázkách musí obecně posilovat, protože jako přímo volená instituce dává vládě potřebné mantinely a kontroluje využití peněz z rozpočtu. Zapojení zákonodárců do rozhodování o případné finanční pomoci jiným členským státům proto považuji za samozřejmost a již dříve jsem upozorňoval na to, že bychom v tak důležité věci měli začít mluvit o novém definování pravomocí dolní komory ve vztahu k vládě. Způsoby kontroly vládních rozhodnutí koneckonců řeší i jiné státy, naposledy Německo, kde ústavní soud podmínil pomoc krachujícím členským státům souhlasem rozpočtového výboru Bundestagu.
Čtěte také: Češi nemají přijmout euro? Ten Klaus je ale provokatér, říkají politici
A máte již konkrétní návrh? Například konkrétní návrh změny jednacích řádů obou komor parlamentu?
Konkrétní návrh ale v tuto chvíli není na stole, protože přistoupení České republiky k euru a tedy i k případnému záchrannému mechanismu přece jen není na pořadu dne. A vzhledem k turbulentnímu vývoji v eurozóně navíc není jasné, jak přesně bude tento mechanismus fungovat. V budoucnu si ale umím představit změnu jednacího řádu, která rozšíří počet případů, kdy si vláda musí do sněmovny chodit pro vázaný mandát. Diskuzi pak můžeme vést o tom, zda vláda bude v takových případech potřebovat souhlas samotného pléna poslanecké sněmovny nebo jen příslušných výborů, například rozpočtového. Konkrétní představu již mám a hodlám ji po diskusi s panem premiérem nejprve představit našemu poslaneckému klubu.
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Lukáš Petřík