Většina demokratických států v Evropě podporuje nyní Ukrajinu, kterou brutálně napadlo Rusko před 3 měsíci. K těm nejaktivnějším zemím patří Česko, jež dodalo Kyjevu i těžké zbraně, jako jsou tanky, bojová vozidla pěchoty, raketomety, houfnice a podle vojenských expertů z USA prý i helikoptéry. Pomáhat napadeným je jistě chvályhodné, ale nepřehnali jsme to poněkud? Nic proti exportu ručních zbraní či dělostřeleckých granátů na Ukrajinu. Budeme ale schopni během pár let nahradit zmíněnou těžkou bojovou techniku, když se nyní potýkáme s vysokou inflací a potravinovou i energetickou krizí? Neohrozila vláda tak vlastně naši bezpečnost?

Myslím, že otázku, zda něčeho takového budeme schopni, nejpozději od 24. února 2022, nemá smysl pokládat. Diskuse o tom, jestli si můžeme nebo nemůžeme dovolit silnou armádu, patří minulosti, protože luxus takového výběru jsme pozbyli. My tu silnou armádu bezpodmínečně mít musíme. Jiná realistická cesta již neexistuje. Bezpečnostní situace v Evropě se dramaticky zhoršila a nelze očekávat, že by se měla v dohledné době zlepšit, spíš naopak, a to bez ohledu na výsledek války na Ukrajině. Pokud zvítězí Rusko, budou jeho ambice nadále reprezentovat hrozbu, pokud zvítězí Ukrajina, pak to nejspíše způsobí velkou nestabilitu přímo v Rusku, což se nepochybně odrazí i v Evropě, a pokud nastane nějaký pat a ten konflikt se v nižší intenzitě potáhne dlouhé roky, pak to logicky také způsobí fundamentální ohrožení bezpečnosti střední a východní Evropy. Navíc tato válka může zapůsobit jako „rozbuška“ dalších konfliktů, které mohou vypuknout třeba na Balkáně, na Kavkazu či ve Střední Asii, zkrátka všude tam, kde na sebe narážejí zájmy Západu, Ruska, Číny a dalších aktérů. Rozum velí připravovat se spíše na pesimistické scénáře, a proto potřebujeme silnou armádu jako záruku bezpečnosti a suverenity této země. Zdůrazňuji, této země. Nezapomínejme, že českou armádu nebudujeme pro NATO či EU, armádu budujeme především pro vlastní ochranu. Stále (a snad více než kdykoli dříve) platí poučka známá už z antického Říma: „Chceš-li mír, připravuj válku.“

Ta naše darovaná, těžká technika byla sice v mnohých případech už zakonzervovaná ve skladech, nicméně stále funkční. A kdybychom, nedej bože, byli napadeni, jistě bychom museli po ní sáhnout. To vidíme dnes i v rusko-ukrajinské válce, kdy i starší bojová technika je v mnoha případech velmi účinná. Dá se vůbec odhadnout doba, kdy tu darovanou těžkou techniku plnohodnotně nahradíme?

Mohl bych tady odpovědět tou oblíbenou politicko-mediální frází, že Ukrajinci bojují i za naši svobodu, takže naše vojenská technika se na Ukrajině uplatňuje správně. Je na tom jistě hodně pravdy, ale já bych se soustředil spíše na ryze vojenskou stránku. Musíme si uvědomit, že zde už dlouhé roky probíhá proces vyřazování zastaralé techniky ze sovětských časů a přechod na západní zbrojní standardy. Část techniky z éry Československé lidové armády se skladuje, ale stále větší podíl se prostě zcela vyřazuje, zpravidla formou odprodeje soukromým firmám. Na tomto místě je potřeba zdůraznit, že pouze menší část české vojenské pomoci pro Ukrajinu jde ze skladů armády, daleko více toho dodávají soukromé firmy, což částečně dotuje stát, NATO či EU, část platí soukromí sponzoři a částečně jde o regulérní nákupy z ukrajinské strany. Tak nebo tak ale vojenská technika ze sovětských časů nevyhnutelně odchází a střídají ji zde nové západní vzory. Odeslání nějaké takové techniky na Ukrajinu tedy představuje jen jeden z řady způsobů, jimiž se tento proces realizuje. Jeho přednost navíc reprezentuje fakt, že tím vznikají šance na rychlejší modernizaci naší armády. Kromě získání tanků Leopard 2 z Německa se už mluví mimo jiné o tom, že díky poslání vrtulníků Mi-24 bychom měli získat slevu na nové americké helikoptéry. Obdobně to patrně bude i u Slovenska, které by za předání komplexu S-300 mohlo od USA dostat slevu na americké systémy Patriot.

V mnoha médiích se objevily zprávy, že bychom měli dostat z Německa darem starší tanky Leopard 2A4 za to, že si koupíme od Berlína 50 zcela nových typu Leopard 2A7. Je to podle vás dobrý obchod? Údajně ty starší Leopardy ale nejsou technicky a vojensky vyspělejší než modernizované ruské tanky T-72M, které jsme darovali Ukrajině. Zakládají se tato tvrzení na pravdě? A nebylo by vhodnějším řešením se raději připojit k Polákům a nakoupit spolu s nimi nejmodernější americké tanky Abrams se skvělým obranným systémem a velkou palebnou silou?

Srovnání tanků T-72 a Leopard 2 potřebuje uvést na pravou míru. Pořád se vyskytuje hluboce zakořeněný omyl, že tanky T-72M/M1 jsou jaksi „modernizované“. Ne, nejsou. To písmenko M v jejich označení totiž není ruská „moděrnizacija“, nýbrž „modifikacija“. Ve skutečnosti je to exportní verze pro sovětské spojence a satelity, kdysi v Československu licenčně vyráběná, ale technicky horší než verze T-72A a T-72B v samotné sovětské armádě. Německý obrněnec Leopard 2 je novější konstrukce než T-72, a dokonce i starší tanky Leopard 2A4 jsou výrazně vyspělejší než tanky T-72M1 poslané na Ukrajinu. Po stránce palebné síly, přístrojové výbavy i pancéřové ochrany jsou téměř o generaci napřed. Naše zmodernizovaná vozidla T-72M4 CZ jsou něco poněkud jiného, ta mají přinejmenším lepší systém řízení palby než starší provedení typu Leopard 2, byť jejich odolnost je hodně sporná. Jak totiž opět ukázala válka na Ukrajině, všechny tanky sovětské konstrukční školy mají fatální slabinu ve formě nabíjecího automatu a munice v prostoru osádky ve věži. Po průrazu pancéřování proto zpravidla nastává sekundární exploze, která odtrhne věž, zničí celý tank a pochopitelně i usmrtí osádku. Západní tanky mají jinou konstrukci a tento problém u nich neexistuje. Tanky Leopard 2 starší varianty 2A4, a tím spíš i obrněnce nové varianty 2A7 budou pro české tankisty znamenat obrovský posun vpřed, co se týče reálné bojové hodnoty na moderním bojišti.

Kvůli zhoršené bezpečnostní situaci, zaviněné válkou na Ukrajině, se nyní uvažuje o nahrazení zastaralých tanků sovětské výroby (na snímku) moderními německými obrněnci Leopard. Foto: Jan Štěpán

O pořízení tanků Leopard 2 pro českou armádu se již v minulosti hodně mluvilo a dlouhodobě šlo o jednoho z favoritů. Není žádné tajemství, že jsem nebyl velkým fanouškem tohoto kroku a preferoval jsem spíše jihokorejský tank K2 Black Panther, o jehož licenční produkci jednali i Poláci. Typ K2 má nepochybně výhodu v podobě nižší hmotnosti a tříčlenné osádky, kdežto zavedení tanků Leopard 2 bude klást velkou zátěž na českou armádní logistiku a bude potřeba vycvičit i nabíječe. Jestliže by Polsko zvolilo K2, pak by určitě bylo vhodnou volbou přidat se a podílet se na výrobě, ale Poláci licenční výrobu K2 odložili a rozhodli se pro americké tanky M1A2 Abrams, což nepochybně vysílá i jasný politický signál. Američané nabízeli Abramsy i Armádě ČR a rozhodně by to nebyl nějak zásadně špatný krok. Abrams je excelentní vozidlo, jež se může chlubit působivými výkony i bojovými zkušenostmi, ovšem pokud bych měl volit mezi Abramsem a Leopardem, přece jen bych sáhl po německém tanku. Abrams je poháněný plynovou turbínou, jež mu dává úžasnou rychlost a akceleraci, což Polsko se svým rovinatým terénem asi využije, ale provozní náklady na Abrams jsou výrazně větší než u typu Leopard 2, jenž se také přece jen víc hodí pro český terén. Tanky Leopard 2 dnes mají armády Německa, Rakouska, Polska, Maďarska i mnoha vzdálenějších států NATO a EU, podobnou cestou jako my navíc půjde i Slovensko. Leopard 2 se tedy ve střední Evropě stane takříkajíc standardním tankem, což logicky usnadní spolupráci se spojenci. Takže za těchto okolností říkám, že tanky Leopard 2 jsou nejlepší realisticky dostupné řešení.

V minulých osmi letech se v médiích stále „skloňoval“ nákup bojových vozidel pěchoty. Teď ale o něm není téměř vůbec slyšet. Domníváte se, že Ministerstvo obrany od něj ustoupilo? A když ano, z jakého důvodu? Změnila se tedy obraná strategie České republiky?

Je pravda, že v médiích se teď téma nových bojových vozidel pěchoty vyskytuje méně, ovšem od nákupu se rozhodně neustoupilo, právě naopak, nadále jde o jeden z prioritních akvizičních programů české armády. Pořízení nových pěchotních obrněnců společně s novými tanky totiž představuje naprostou nutnost pro budování těžké mechanizované brigády. Stávající obrněnce BVP-2 nevyhovují téměř v ničem, jsou technicky i morálně zastaralé a válka na Ukrajině opět dokládá, že tato konstrukce je pro osádku i převážené pěšáky smrtící past. Nutně potřebujeme nová bojová vozidla pěchoty, která nabídnou výrazně vyšší úroveň pancéřové ochrany, ničivé síly i přístrojového vybavení. Všechny tři nabízené platformy, tzn. ASCOD 2, CV90 Mk IV a Lynx, jsou kvalitní, samozřejmě každá má nějaké silnější a slabší stránky, stejně však platí, že sériová vozidla budou mít konfiguraci podle požadavků Armády ČR, a tudíž srovnávání údajů z prospektů nemá mnoho smyslu. Podle mých informací už se však to výběrové řízení nebude obnovovat, protože Ministerstvo obrany teď nechává vypracovat právní analýzu, která umožní to výběrové řízení ukončit bez rizika žalob či arbitráží. Následně by měl být jeden z uchazečů osloven přímo, možná ve formě vláda–vláda. Neoficiálně se uvádí, že čistě technicky u vojáků zvítězilo švédské vozidlo CV90, pro které se teď mimochodem rozhodli i Slováci, avšak u nás údajně v poslední době na pozici favorita stoupá Lynx. Opět ale zdůrazňuji, že žádná z těch tří platforem není špatná. Kterákoliv bude pro Armádu ČR znamenat obrovský přínos a je důležité, abychom některou konečně vybrali a začali ji zavádět.