Běloruský disident promluvil o Putinově touze po moci i ruské hrdosti a dodal: Musíme se připravit i na vojenský konflikt

26.05.2014 21:26 | Zprávy

ROZHOVOR O dalším vývoji na Ukrajině, ruské hrdosti, Putinově touze po moci i vězních v Bělorusku mluvil ve strážnickém Green Music Clubu běloruský disident a zástupce exilové vlády pro střední Evropu Vladislav Jandjuk. Na Slovácku ho v nedělním podvečeru doprovázel Michal Veselský z organizace Občanské Bělorusko a zástupci Amnesty International.

Běloruský disident promluvil o Putinově touze po moci i ruské hrdosti a dodal: Musíme se připravit i na vojenský konflikt
Foto: Filip Ferbie
Popisek: Běloruský disident a zástupce exilové vlády pro střední Evropu Vladislav Jandjuk

Beseda se ve Strážnici uskutečnila v den závěrečných bojů o medaile na Mistrovství světa v ledním hokeji v Bělorusku. To se proto stalo pro řadu organizací věnujících se ochraně lidských práv symbolem servilnosti západního světa vůči režimu tamního prezidenta Alexandra Lukašenka, pokládaného za posledního evropského diktátora. Pojednával o tom také promítaný dokument Běloruský sen. Film diváky zavedl do Běloruska v posledních měsících roku 2010, kdy proběhly zatím poslední prezidentské volby. Velká část veřejnosti od nich očekávala změnu režimu a pád Lukašenka. Místo toho však přišla další vlna restrikcí a utužení diktatury.

Jak vidíte současný vývoj na Ukrajině?

Nejsem expert na Ukrajinu, ale obávám se, že to tam nedopadne dobře. Dostaly se zde do pohybu síly, které nepůjde jen tak zastavit. Bohužel Ukrajinci jsou na tom dost špatně. Východ prohrává propagandu. Obávám se, že právě síly, které se na východě dostaly ke zbraním a moci, to jen tak nepustí.

Myslíte si, že by to mohlo mít nějaký dopad na Bělorusko nebo další okolní státy Evropy?

Momentálně teď bezprostředně asi ne, ale celkově to posiluje jakéhosi ruského sjednotitele slovanských národů proti hamižnému západu, což je samozřejmě nesmysl. Je na tom ale založena ruská propaganda, která tam neustále opakuje tyto nesmysly a živí naději  sovětizovaných obyvatel východní části Ukrajiny, potažmo Běloruska, že přijde ruský car, vše zařídí, dá všem ruské důchody, všechno všem zaplatí a zorganizuje, a že bude líp.

A bylo za Sovětského svazu skutečně lépe nebo je to už jen jakási iluze, ve které ti lidé žijí?

Pokud budeme mluvit o východní Ukrajině, tak tam se nepochybně žilo za sovětských časů lépe. Byl to privilegovaný region z hlediska investic. Všichni měli práci a nějaké sociální jistoty. Byl tam těžký průmysl, těžba černého i hnědého uhlí. Lidé se tam proto měli daleko lépe. Je ale fakt, že v Rusku ty samé šachty na druhé straně hranice už dávno zavřeli. A vůbec se s tím nemazlili. Nešťastní Ukrajinci na východě jsou ale  bohužel prostě pod vlivem té propagandy, která jim slibuje hory, doly a nakonec to pro ně dopadne ještě hůř, než to v současné době vypadá. Ekonomický vývoj je neodvratný a Rusko je ještě jakoby bezskrupulóznější kapitalismus než současná Ukrajina. Věřím, že lidé chtějí své postavení zpátky. Oni nikdy nevnímali současnou Ukrajinu jako jejich stát se skutečným ukrajinským snem národa o nějakou budoucnost, kam by chtěli patřit. Nikdy neměli nic společného. Bohužel ani ukrajinský stát se nesnažil vtáhnout lidi do této myšlenky. Nyní si připadají opuštěni a hledají nějakou záchranu. Někoho, kdo by tam přišel a udělal pořádek a vzal je pod svou ochranu, svá křídla a věří Rusku kvůli propagandě, kterou vidí každý den v televizi. Bohužel to tak je.

Má podle vašeho mínění nějaký smysl embargo Ruska?

V tuto chvíli to nedokáži přesně posoudit, protože nejsme ekonomický expert. Nicméně si myslím, že Rusové to vnímají spíše v dlouhodobé perspektivě. V posledních měsících došlo v návaznosti na tyto události k obrovské ztrátě důvěry Ruska ve světě. Hlavně ve světě obchodu. Ta důvěra se hned tak neobnoví. Byznys nechce válku nebo nějakou konfliktní situaci. Byznysmeni jsou oportunisté. Oni potřebují klid, pořádek a nějaký standardní dlouhodobě udržitelné vztahy. V tom se dělá byznys dobře. Rusko teď ale ztratilo jakousi svou ekonomickou kredibilitu. Tím se omezí možnosti ekonomické spolupráce se západními partnery. Zkrátka Rusko přestalo být důvěryhodné z hlediska dlouhodobého vložení kapitálu a to je velký problém.

Je možné, že by konflikt mezi Ukrajinou a Ruskem zadělal na globální konflikt?

To doufám, že ne, ale na druhou stranu Putin už dosáhl všeho, čeho chtěl dosáhnout. V Rusku má obrovskou popularitu, jeho politika je podporována většinou obyvatelstva.

Čím si to vysvětlujete? Hraje na nacionální strunu?

Je to součást kulturně mentálního ruského pohledu na svět.

Jsou tak hrdí?

Přesně tak! Jim je jedno, kolik to bude stát, kolik padne lidí. Pro ně je důležité zachování velikosti Ruska. Podle mne Putina zajímá jen jedna věc. Jak velký článek o něm bude v dějinách napsaný. Jestli to bude v učebnici dějepisu na jednu nebo více stránek. Prostě chce za sebou zanechat velkou stopu. Otázka zní, jestli bude natolik odvážný, že půjde až do Paříže, anebo se zastaví u Varšavy. To nevím.

Měl by svět proti Rusku nějak zakročit?

To já fakt nevím. Myslím si ale, že se musíme připravit možná i na vojenský konflikt. Putin se připravoval, přezbrojoval armádu a militarizoval i společnost mentálně dost dlouho na to, aby se toho jen tak vzdal. Určitě k nějakému vojenskému střetu může dojít. Nevím, jak to může být velké, ale nerad bych to podcenil. Pokud začneme uvažovat o tom, že potřebujeme nějakým způsobem chránit a udržet naše území, tak bychom měli být raději připraveni, i když to třeba nakonec nebudeme potřebovat.

Ve Strážnici jste nicméně mluvil především o Bělorusku, odkud jste musel před lety odejít. Co říkáte na to, že nyní vlastně světové velmoci podpořily tamní vládu, když se zúčastnily Mistrovství světa v hokeji?

Mne to mrzí. Snažili jsme se dělat všechno pro to, aby tam Mistrovství světa v hokeji nebylo. Bohužel Mezinárodní hokejová federace je taková, jaká je a mrzí mne, že jsme dostatečně nevyužily všechny možnosti, aby Lukašenko alespoň před šampionátem propustil všechny politické vězně. Ani toho jsme nedosáhli. Je to tím, že sportovní kruhy jsou možná ještě oportunističtější než kapitál. Bohužel náš tlak nebyl dostatečně silný a ti lidé tam ve vězení zůstávají, což je špatné.

Čtyřiačtyřicetiletý Vladislav Jandjuk je běloruský disident a zástupce exilové vlády pro střední Evropu. Osmnáct let žije v České republice, kde je počítačový odborník a nezávislý IT konzultant.

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

Ukrajina (válka na Ukrajině)

Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.

Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.

autor: Filip Ferbie

Mgr. Jana Pastuchová byl položen dotaz

Jak podle vás zajistit práci seniorům?

Pravda je, že doba jde dopředu a lidé ve starším věku se mají problém ,,jít s dobou". Ale podle mě to bude problém i do budoucna, třeba pro dnešní 30. Za 30 let mohou řešit stejný problém jako senioři dnes, protože i když jsou třeba technologicky zdatnější než dnešní starší generace, tak za těch 30 ...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Vidlák: Rozdíl mezi Fialou a Babišem. Voliči, chceš?

4:40 Vidlák: Rozdíl mezi Fialou a Babišem. Voliči, chceš?

VIDLÁKŮV TÝDEN Může Babiš oproti Fialovi zásadně otočit kormidlem a změnit směřování naší země? Podl…