V souvislosti s obviněním z proruské špionáže zadržela polská kontrarozvědka vůdce politické strany Zmiana (Změna) Mariusze Piskorského. Polská tajná služba se zajímala i o českou političku Annu Čurdovou, tedy bývalou stínovou ministryni za ČSSD, která je teď členkou Strany práv občanů. O čem svědčí, že se zajímá polská tajná služba o našeho politika? Co by se s tím mělo dělat?

Celá ta kauza působí trochu bulvárním a senzačním dojmem. Napsal to liberální deník Gazeta Wyborcza, který informace o různých kremelských spiknutích přináší každou chvíli, takže by se to mělo brát s jistou rezervou. S veškerou úctou k paní Čurdové, byla řadová poslankyně za ČSSD, poté stínová ministryně pro ženu a rodinu a dnes je řadovou členkou zcela marginální strany. Přece jenom bych si dovolil pochybovat, že by mohla pracovat jako špionka pro ruské zpravodajské služby, resp. že by jim sdělila něco průlomového nebo by tady pro ně zařizovala něco zásadního. Ale budiž, dejme tomu, že by to byla pravda. Standardní postup je, že pokud zpravodajská služba nějaké země zjistí, že ve spojenecké zemi pracuje někdo jako agent jejich společného protivníka, pak by měla uvědomit zpravodajskou službu spojence, která by se o to následně postarala sama. V tomto případě by tak měla konat česká kontrarozvědka BIS, která by měla vyhodnotit případnou nebezpečnost konání onoho údajného agenta, a pokud by došla k závěru, že nějaká relevantní nebezpečnost existuje, pak by tu záležitost mohla předat policii. Ale znovu opakuji, připadá mi to jako dost podivné a agenty zahraničních tajných služeb bych přece jen hledal v poněkud jiných kruzích a oborech.

Mimoparlamentní stranu Změna prý platil Kreml. Co by mělo být v tomto ohledu zakazováno a trestáno? Už jen to, že někdo sympatizuje s Ruskem a neuznává linii NATO, pokud jde třeba o Ukrajinu nebo o vinu USA a Ruska za stav dnešního světa? Je přijatelné, aby takový člověk provozoval médium či byl dokonce politikem?

Názory, že by se sympatizování s Ruskem mělo kriminalizovat, jsem už skutečně zaznamenal a pokládám je za vážné varování ohledně toho, kam až může zajít omezování svobody slova. Samozřejmě zde máme jakési regulace, svoboda slova není absolutní a neomezená, jenže tyto regulace se týkají výlučně taxativně daných záležitostí, jako jsou hlásání zločinných ideologií či popírání holocaustu. To považuji za správný přístup, ale skutečně bych nechtěl žít někde, kde by se trestně postihovala polemika s jakoukoliv linií mezinárodní politiky, a určitě bych podle tohoto metru nehodnotil, jestli někdo má nebo nemá být majitelem média či politikem. Pokud by se systematicky dopouštěl porušování oněch výše zmíněných regulací, tedy pokud by např. jako novinář nebo politik opakovaně šířil nenávist proti nějaké skupině obyvatel, samozřejmě by šlo o jiný případ a nějaký zákaz by byl namístě, ale diskuse o úloze USA a Ruska ve světě by podle mě skutečně neměly být nějak omezovány. Když řeknu, že Putin je schopný stratég a Obama je slaboch, tak by mě snad měl někdo zavřít? A když sem třeba hypoteticky přicestuje na státní návštěvu americký prezident Trump a pochválí Putina, tak se snad bude odvolávat na diplomatickou imunitu, protože by ho někdo mohl zatknout? To vše uvádím jen jako extrémní příklad toho, kam by taková iniciativa mohla dospět.

Je přijatelné, aby médium nebo politická strana byly dotovány z Ruska, byť například po vzoru zákona FARA by to veřejně přiznávaly? Má být takové médium zrušeno a politický subjekt odstraněn? Nebo je to na voličích, kteří budou vědět, že je daná strana placena z Moskvy, a pokud jsou tak „hloupí“, tak je zvolí, jestliže budou chtít?

Dlouhodobě zastávám názor, že financování nejenom politických stran, ale také neziskových organizací apod. by mělo být kompletně veřejné, prostřednictvím transparentních účtů a s tím, že všichni dárci by měli být identifikovatelní a vysledovatelní. Stejně tak by mělo být přesně známo, kdo vlastní a financuje média. „Objektivita“ je nedosažitelná chiméra a to, že ji zákon u médií požaduje, je sice hezké, ale nereálné. Jak vždycky říkám, je korektní a férové se hlásit k nějakému postoji, takříkajíc přiznat, za koho kopu, protože jenom tak čtenář, divák či volič ví, co má ode mě čekat a na čí straně stojím. Problém je v tom, že řada politiků či novinářů to přiznání jaksi odmítá učinit, což veřejnost může uvádět ve zmatek. A platí, co jsem uvedl už výše, tedy že strany či média bych nerozpouštěl a neodstraňoval, pokud se nedopustí jasného porušení zákona. Současně bych ale od každého takového subjektu vyžadoval, aby otevřeně a jednoznačně deklaroval své politické postoje, spojence a všechny sponzory, aby takříkajíc šlo provést jeho umístění na politické a mediální mapě. Fandíš Rusku? Fajn, ale řekni to. A bereš na to i peníze z Kremlu? Fajn, ale transparentně to přiznej. A to platí obecně. Kdokoli, kdo je veřejně činný, by měl jednoduše přiznat barvu.

Poslanec Ivan Gabal před časem na konferenci „Jak porazit kremelskou dezinformační kampaň?“ řekl: „Důležité jsou aktivní justiční kroky proti ruské dezinformační aktivitě. Když narušuje ústavní pořádek, je třeba to začít trestně stíhat. Je nutné, aby se ruské propagandě zvyšovaly náklady všemi prostředky – mazáním, blokováním a izolováním jejích webových serverů, e-mailových komunikací, Facebooku, aktivních exponentů a agentů až po policejní a justiční kroky. Proruské trolly mazat, vůbec žádnou diskusi nevést. Jestliže s nimi budeme diskutovat, účel jejich kampaně ještě znásobíme.“ Co vy na to?

Od pana Gabala mě tento názor nepřekvapuje, ale v každém případě jej považuji za alarmující a velmi nebezpečný. Myslím, že pokud by se tam slovo „ruský“ zaměnilo za „americký“, pak by to klidně mohl pronést třeba v parlamentu Severní Koreje. Jen si tak říkám, že by se neměl omezovat jen na Rusko, ale měl by řešit např. multikulturní propagandu o údajných přínosech imigrace, zelenou propagandu ekofašistů o globálním oteplování či výmysly o tom, jak skvěle funguje Evropská unie. Byl bych vděčný i za vysvětlení, jak zde ruská dezinformační kampaň narušuje ústavní pořádek, jelikož politické dění v Česku pozorně sleduji a něco takového jsem zatím nezaznamenal. A co se týče diskusí, on snad pana Gabala někdo s pistolí u hlavy nutil, aby je vedl? Kdo chce, ať diskutuje, kdo nechce, tak přece nemusí. Hlavní pravidlo diskusí na internetu je: Nekrmte trolly. Propagandu stačí prostě ignorovat. Ale návrh zakazovat diskuse a mazat e-maily je podle mě perfektní ukázkou toho, co je dnes velikou hrozbou pro Západ. Hlavním vnějším nepřítelem je islamismus (určitě ne Rusko, to je prostě mocenský konkurent), navíc ovšem existuje i hrozba vnitřní, a to naše vlastní sklony k sebemrskačství a omezování svobody, což je trend, v jehož čele stojí pseudoliberálové s dobrými úmysly. Žádný vnější nepřítel nemůže Západ nikdy porazit, ale oni ho mohou zevnitř rozložit.