Jaký problém české společnosti nyní považujete za nejzávažnější? V čem bychom se měli zlepšit?

Dost velká část společnosti je nevraživá vůči evropské integraci a nechá se masírovat informační válkou, která umně manipuluje jejich míněním – jako v případě Ukrajiny a dalších. Stále přetrvává neblahé propojení justice a politických sil a zištných ohledů na zájmy mocných finančních skupin, což má za následek slabé právní vědomí a právní jistotu u občanů. Rozhodně je třeba posílit osvětu a objektivní informování médií a důsledněji prosazovat vymahatelnost práva.

V rozhovoru minulý rok jste zmínil, že se Evropa potýká se samotou. Ať už starších lidí, tak například i manažerů, kteří nemají čas na mezilidské vztahy. Dáváme stále přednost práci před rodinou a kamarády? Jaké důsledky takového chování vidíte v naší společnosti?

Dochází ke ztrátě domova, který vytváří potřebné vztahové zázemí a jistotu. Oslabuje se zájem a nasazení pro veřejné záležitosti. Převažují soukromé utilitaristické zájmy nad odpovědností vůči druhým.

Kde se podle Vás bere nenávist proti Romům a v poslední době i proti muslimům? Bojíme se něčeho?

Příčinou jsou zevšeobecňující předsudky a projekce osobních nezdarů a frustrace do těch, kteří se liší. Jsou z nich vytvářeni nepřátelé bez ohledu na konkrétní chování jednotlivců patřících k nim. Automatický a uměle živený strach není dobrým předpokladem pro klidné soužití.

Nechal jste se slyšet, že uprchlíky bychom měli přijímat, ale za určitých podmínek včetně respektu k naší kultuře. Co bychom měli zlepšit, abychom eliminovali náboženské extrémisty, kteří by mohli způsobit další útoky?

V naší vlasti dosud nehrozí islámská hrozba. Je nezodpovědné vyvolávat atmosféru iracionálních obav a zvyšovat pocit nejistoty ve společnosti. Ano, být bezpečnostně připraven a sledovat případný výskyt radikalizujících se postojů některých muslimů, případně vůdčích osobností jejich komunit. To ovšem neznamená probouzet nenávist a hovět si v ignoranci o muslimském světě.