Byly podle vás při oslavách 25. výročí 17. listopadu projevy demonstrantů na pražském Albertově proti prezidentovi Miloši Zemanovi narušením památky těch, kteří stáli na Albertově v roce 1939 a 1989, jak tvrdil rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima?

Narušením to bylo určitě. Bylo to nevkusné, nevhodné a blbé.

Ale osmdesát akademiků a studentů Univerzity Karlovy se proti vyjádření rektora ohradilo a označilo za velmi nešťastné, že se od jednání prezidenta nedistancoval a naopak odsoudil protesty proti němu. Dokonce ho vyzvali, aby se účastníkům demonstrace omluvil. Bylo to namístě?

Nevím, za co se rektor Zima akademikům omlouval, když to nazýval pravým jménem. Ten protest se dal udělat důstojněji, když tam český prezident byl spolu s dalšími prezidenty, tak lidé, kteří s Milošem Zemanem nesouhlasili, měli být na úrovni. Vytýkat někomu hulvátství a sám se chovat jako hulvát, to přece nemá úroveň.

Nesouhlasíte ani s tím, že si o to prezident svými vulgárními výroky v rozhlasovém pořadu Hovory z Lán koledoval, jak říkají jeho kritici?

Já neříkám, že si to Zeman nezasloužil, to jistě ano. Ale demonstranti měli zvolit jinou formu protestu. Když jsem se na uctění památky díval v televizi, dodnes vlastně nevím, co je na té pamětní desce napsáno, protože křiklouni odvedli pozornost jinam než na to, co mělo být předmětem celé akce. To byla hrubá neúcta k památce studentů z roku 1939 i 1989.

Co si vy osobně myslíte o použití sprostých slov na adresu ruské punk rockové protestní skupiny Pussy Riot, která mimo jiné vyvolala protesty proti hlavě státu?

Použití vulgarismů bylo zneuctění úřadu prezidenta prezidentem. To je podobné jako s těmi křiklouny. Dobře, nesouhlasíte s nějakou pornografickou skupinou, tak je můžete osolit bez sprosťáren. Já jsem dodnes nepochopil, co tím pan prezident mínil. Ale on asi musí vědět.

Jak se díváte na výroky prezidenta Miloše Zemana na ukrajinsko-ruský konflikt nebo na to, že nepřijel do Číny poučovat o lidských právech, ale naučit se, jak stabilizovat společnost?

Myslím, že je těžké prezidentovi něco vyčítat. Má právo na svůj názor. Tam bych mu žádné limity nekladl. Myslím, že nijak nenarušuje zahraniční politiku, to je jen obecná mainstreamová záležitost, že se předstírá, že jsme všichni jednotní. Podívejte se na výroky jiných politiků v Evropské unii nebo Americe. Jednota je nedemokratická, nemůžeme stát všichni v lajně a mlít to samé. Proto bych mu opravdu nic nevyčítal, na vyjádření svých názorů má právo.

Nevadí vám ani to, že se Miloš Zeman jako jediná hlava státu zúčastnil konference Dialog civilizací na Rhodosu, kterou organizoval blízký přítel ruského prezidenta Vladimira Putina ruský oligarcha Vladimir Jakunin? A že se tam Miloš Zeman vyslovil proti sankcím vůči Rusku, k nimž se Česká republika jako člen Evropské unie připojila?

Prezidentovi v tomto ohledu nic nevyčítám. Pokud vím, konference nebyla nic zločineckého, když nesouhlasíme s názory pořadatele, tak nemusíme, ale prezident má právo tam jet.

Doc. Jaroslav Zvěřina

Miloš Zeman při své inauguraci sliboval, že bude sjednocovat národ. Myslíte si, že se mu to daří?

Co je to sjednocovat národ? Myslím, že Čechy hned tak někdo nesjednotí. Ale Miloš Zeman nepochybně není nekonfliktní, není to pro všechny přijatelný spasitel. Tatíčka prezidenta na Hradě jsme zatím ještě neměli, protože národ nesjednocoval ani jeden z našich prezidentů, i Václav Havel měl spoustu odpůrců, o Václavu Klausovi ani nemluvím. A Zeman v té tradici pokračuje. Já tam žádný pokrok nevidím.

Nemrzí vás v této souvislosti, že Občanská demokratická strana, jejímž jste byl členem, nakonec pod tlakem na přímou volbu prezidenta přistoupila? Není zakopaný pes v tom, že lidé si mohou zvolit na Pražský hrad někoho, kdo je spíš populista než uvážlivý státník?

Nepochybně, že to byla hloupost. A ještě větší hloupost od ODS byla, že nedokázala generovat nějakého rozumného prezidenta, že postavila kandidáta, který získal dvě procenta hlasů. Myslím, že to byla ještě větší blbost než to, že přistoupili na přímou volbu. Všimněte si, že mezi nominacemi politických stran nebyl žádný kandidát z akademických kruhů. Nevím proč, je to neuvěřitelné.

Myslíte si, že kdyby byl prezidentským kandidátem ODS někdo jiný než Přemysl Sobotka, že by měl šanci získat více hlasů, když už v té době ODS ztrácela podporu veřejnosti?

Musel by to být zřejmě nějaký nestraník.

Zakladatel ODS, exprezident Václav Klaus ve své knize, ale i v rozhovorech ostře kritizuje svého předchůdce, zesnulého prezidenta Václava Havla. Souhlasíte třeba s jeho výrokem, že Havel byl reformním komunistou?

Havel zcela jistě nebyl reformním komunistou. Nerozuměl jsem tomu. Mám Václava Klause rád, ale tenhle jeho výpad jsem nepochopil. Ale i kdyby na tom něco bylo, říká se, že o mrtvých jen dobře, proto bych nepovažoval za vkusné to takto ventilovat. Ale máme svobodu slova.

To jistě. Ale rozumíte tomu, že má Václav Klaus potřebu se vůči svému předchůdci na Pražském hradě takhle vymezovat ještě tři roky po jeho smrti?

Nevím. Je to zvláštní, považoval jsem to tak trochu za nevkusné.

V souvislosti se změnami na politické scéně, s propadem tradičních politických stran a nástupem nových hnutí, jako je ANO oligarchy Andreje Babiše, se říká, že polistopadový režim končí. Také si to myslíte?

Ke změně dochází nepochybně, ale je to dáno selháním politické garnitury, ve které jsem i já hrál roli. Myslím si, že naše generace nepostavila solidní politickou reprezentaci, že se strany zkompromitovaly, lidé jim přestali věřit a noví velikáni teprve nastoupí. Doufejme. Já jsem vždycky čekal, protože jsem nás považoval za politické amatéry, že po nás přijdou nějací profíci, kteří budou připravení a vzdělaní. Nenapadlo mne, že budeme mít premiéra a prezidenta, kteří by nebyli například absolventy nějaké prestižní univerzity. Já nevím, kam dáváme ty talentované a vzdělané lidi, ale v politice se nějak vyskytují strašně vzácně. To je hlavní problém, že lidé se nemají komu klanět, koho uznávat.

Nemáte pocit, že se tradiční politické strany, a to nejen ODS, poněkud zakonzervovaly?  Že ty vzdělané a talentované ti méně vzdělaní a netalentovaní nepropustili do horních pater politiky.

Nejen nepouští, oni je ani nepřipravují. A to nemluvím jen o ODS. Myslím i politické strany, které tehdy vznikly, jako ODA, Čtyřkoalice, Unie svobody. Kde dnes jsou ty projekty, které předstíraly, že budou nové, lepší. Dneska po nich ani pes neštěkne.

Po mírném úspěchu ODS v podzimních senátních volbách předseda strany Petr Fiala vyjádřil přesvědčení, že ODS už se odrazila ode dna a že už to bude jen lepší. Sdílíte také tento optimismus, i když jste z ODS vystoupil?

Já ODS nic špatného nepřeju. Strana takového konzervativně-liberálního typu by tady byla potřebná. Ale myslím, že to bude běh na dlouhou trať. To se nedá vyřešit za rok, dva. To bude potřebovat generační výměnu, a to je vždycky na pět let. Uvidí se, jestli to vůbec má nějakou budoucnost.