Pane inženýre, když jsme spolu naposledy na setkání Klubu 2019 mluvili, stěžoval jste si na to, že se u nás chrání přemnožené druhy zvířat, které vám, zemědělcům, škodí. Můžete to prosím trochu rozebrat?
Je to taková demokracie a právo naruby. Chtěl bych se jen zmínit, že jsem se narodil a dodnes žiji na vesnici. Celý život jsem pracoval v zemědělství a od mládí sleduji přírodu. Snažím se pochopit její zákonitosti.
Jaké další funkce byste chtěl(a) odemykat za Prémiové body PL?Anketa
To, co se dnes děje v přírodě, pod taktovkou pracovníků ochrany přírody, je pro mne nepochopitelné. Tito pracovníci a zelení fanatici zavádějí opatření, která často přírodě škodí. Většinou jsou to specialisté nebo neználci, kteří nechápou přírodu jako celek. Takže jsou zaváděna opatření bez dopadových studií. Úředníci se necítí za nic zodpovědní. Často zdůvodňují, že za nic nemohou, protože musí poslouchat Brusel.
Nechci si hrát na právníka, ale domnívám se, že léta strávená ve vedení zemědělských organizací mi pomohla nabýt určitého právního vědomí. Mimo jiné jsem nějakou dobu působil jako soudce přísedící. Takže v bodech:
1) Všechna nařízení, přijatá v rámci Bruselu, mohou být jen jakýmsi vodítkem pro ostatní státy. Příroda a podmínky jsou často pro jednotlivé státy velice rozdílné. Nemohou proto platit stejné podmínky například pro Kypr nebo pro Dánsko. Tyto státy si musejí nařízení upravit podle svého.
2) Česká vláda však přijímá vše bezvýhradně. Navíc zpravidla ještě přitvrzuje a vymýšlí další podmínky a omezení.
3) Právo EU nemůže být nadřízeno právu národnímu.
4) Praxe je však taková, že Brusel si vynucuje poslušnost přidělováním nebo zadržováním finančních prostředků. Ten, kdo se dá, na to zpravidla doplácí, jako je to v našem případě.
5) Různá nařízení a vyhlášky mají přece nižší právní sílu než Ústava ČR.
Můžete být, prosím, konkrétní a uvést některé případy z vašeho okolí?
Ano, pokusím se krátce popsat, co se děje asi tak v 10km úseku Šumavy od Svaté Kateřiny po Všeruby, v šíři cca 5 kilometrů. Podle pozorování lesníků, zemědělců a myslivců se zde pohybuje jedna smečka vlků a k tomu ještě čtyři až pět vlků samotářů. Minulý týden byla na jednom místě zpozorována skupinka pěti rysů (zřejmě samice a dorostlá mláďata). Rysa samozřejmě není žádný problém spatřit, přestože je to velmi plaché zvíře. Počet krkavců v několika hejnech se nechá odhadnout na dvě stě až tři sta kusů. Na každém potoce lze nalézt bobra. V uvedeném úseku je jich několik desítek. Ve sledovaných okresech Klatovy, Domažlice a Tachov je jich několik stovek. Tak bych mohl pokračovat dál.
Škody, hlášené hospodáři, po útoku některých těchto zvířat na zvířata hospodářská, neodpovídají skutečnosti. Vymahatelnost náhrad je velice obtížná, a proto mnozí svoje ztráty nehlásí. To vše je pod ochranou pracovníků ochrany přírody a zelených fanatiků.
Napadá mě jakési přirovnání k tomu, co se dělo v Americe, když byli Indiáni zaháněni do rezervací. Tentokrát se zdá, že ochránci by volnou přírodu nejraději odevzdali predátorům. Zemědělce a lesníky by naopak přemístili do rezervace.
O jakých škodách například mluvíte?
Tentokrát bych uvedl příklad rychle se množícího bobra. V osmdesátých letech, objevit dílo bobra bylo velkou raritou, natož vidět bobra samotného. Dnes se setkat s bobrem není žádnou vzácností, alespoň v uvedených okresech.
Bobr dokáže ohlodat strom do tvaru ořezané tužky a porazit jej, i v síle 50 cm. Na rybnících ucpává přepady a zvyšuje hladinu vody. V případě přívalového deště to může způsobit převalení vody přes hráz, případně může dojít k protržení hráze. Tak může snadno způsobit záplavu. Rybáři musí přepady čistit několikrát do roka. V takovém případě množství nanesených větví a drnů se často nevejde na nákladní auto. Na vodních tocích bobr vytváří hráze a voda se rozlévá na louky, pastviny i na kvalitní ornou půdu. V okresech Klatovy, Domažlice a Tachovsko je takto již zničeno několik stovek hektarů zemědělské půdy. Při dlouhodobějším zalití vodou je půda navždy znehodnocena a nenechá se vrátit k původnímu účelu.
Pracovníci ochrany přírody jsou nadšeni a chrání bobra, protože vytváří mokřady. Neuvědomují si však, že nesou zodpovědnost za ničení cizího soukromého majetku.
Na druhou stranu, pokud vím, tak mokřady ale zadržují vodu v přírodě, a to potřebujeme, nebo ne?
Ano, pokud se vytvoří mokřad na nějaké ostatní půdě zarostlé vrbami, olšemi, tomu nikdo nebrání. Ale ničit zemědělskou půdu, kterou naši předkové poctivou prací vytvořili, je odsouzeníhodný čin. Mimo jiné bych uvedl, že na Šumavě se obhospodařuje asi třetina původní zemědělské půdy. Ostatní je zarostlá náletovými křovinami nebo se změnila v močály.
Co to tedy znamená pro zemědělce a vlastníky?
Ano, to je ta správná otázka. Nynější vlastníci, kteří půdu často zdědili po svých předcích, často žijí ve městech, půdu pronajímají a většinou ani nevědí, kde se nachází. Je pro ně příjemné, když jim zpravidla ke konci roku, podle pachtovní smlouvy, přichází někdy i nezanedbatelná částka peněz před Vánocemi. Tito vlastníci se mohou časem divit, až dostanou od nájemce výpověď z nájemní smlouvy, protože nájemci taková půda nic nepřináší. Zničený pozemek je znehodnoceným majetkem často v řádu několika set tisíc korun. A to ještě musí platit daň z nemovitosti.
V takovém případě je nutno usilovat, že za zničený pozemek musí zodpovídat pracovník, který svým podpisem nařídil ochranu bobra na daném území.
A co byste tedy doporučil?
Vlastníci i nájemci by se měli bránit právní cestou. To je někdy nákladná záležitost, a proto by jejich úlohu měly převzít profesní organizace – Agrární komora, svaz, Asociace soukromých zemědělců... Ale – pánové Doležal, Pýcha a Šebek se o tuto problematiku nezajímají a ulehli k zimnímu spánku.
Na závěr bych ještě rád řekl, že každý úředník, který se podepisuje pod nařízení, případně od kontrolu, musí být plně zodpovědným. Každému občanovi musí být zajištěno jeho ústavní právo chránit svůj majetek. Pokud tomu tak není, přestáváme být demokratickým a právním státem.
Lesníci ani zemědělci nechtějí vybít všechnu škodící zvěř žijící ve volné přírodě. Ale stavy některých v přírodě žijících zvířat, hlavně těch, která nemají přirozeného nepřítele, musí však být rozumně regulovány.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasovali 3 čtenáři)
Souhlasíte s postřehy šumavského zemědělce Svobody?
autor: David Hora
ruský medvěd
