„Domnívám se, že je v rozporu se zákonem i morálkou něco někomu dát a pak mu to ,zákonně' vzít jako v případě valorizací penzí. A pokud už to tak vláda chtěla udělat, měla solidárně zpětně snížit platy i nám politikům. Připadá mi, že vláda jako celek je buď neschopná, nebo nepochopila, že by se měla starat zejména o občany České republiky,“ říká senátor a zároveň ředitel okresní regionální nemocnice Krnov Ladislav Václavec.
Pane senátore, od našeho posledního rozhovoru uplynuly čtyři měsíce, změnila se už za tu dobu k lepšímu problematická situace s nedostatkem některých léků, jako například s antibiotiky? A jak se s tím dokázala vyrovnat nemocnice okresního, regionálního typu, kterou léta řídíte?
Takový nedostatek léků, jaký postihl Česko, jsme v novodobé historii skutečně neřešili. Ale z pohledu nemocnice, kterou řídím, je situace nyní skutečně lepší. Většinu léků se podařilo zajistit dovozem ze zahraničí. Aktuálně schází dětský penicilin v sirupu. Tím, že končí sezona infekcí, tak i poptávka po něm klesá.
Výpadky léků zaměstnávají zejména vedoucí zaměstnance naší lékárny, kteří pravidelně sledují stránky SÚKL a obvolávají všechny dostupné distributory léčiv, včetně distributorů zahraničních, a následně zajišťují náhradní preparáty. Ti následně přiváží neregistrované léky jako náhradu za chybějící preparáty. Navíc musí ústavní lékárna komunikovat s jednotlivými primáři a upozorňovat je na výpadky.
Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek tvrdil v nedávné televizní debatě u Václava Moravce, že zmíněný deficit u antibiotik za pár týdnů definitivně skončí, protože v jihoevropských zemích už nebude těchto léků kvůli klimatickým podmínkám tolik potřeba a budou se moct tedy více exportovat k nám. Na druhou stranu přiznává, že na podzim může v této oblasti opět vzniknout značný problém. Jak tato slova vnímáte? A nemyslíte si, že nedostatek léků nás může postihnout daleko dříve, kdy po slovech ministra si budou různá zdravotnická zařízení i veřejnost pořizovat velké zásoby léků na avizované období jejich nedostatku?
Shánět léky na předpis s předstihem je z lékařského pohledu nesmysl a může v budoucnu skutečně snížit dostupnost některých léků. Je zejména na lékařích, aby lidem antibiotika předepisovali pouze v případě, kdy to splní účel. Pochopím, že si rodina před odjezdem na dovolenou chce vzít s sebou antibiotika. Ale abychom všichni v domácích lékárničkách měli plno antibiotik, je hloupost. Jiná situace je pak v nemocničních lékárnách, kde je vhodné mít jistou zásobu. U nás si kvůli omezeným skladovacím prostorám děláme zásobu s předstihem na dva až tři měsíce.
Na obranu ministra Válka lze říct, že se snaží s problémem nedostatku léků bojovat, a dle jeho slov v médiích se snaží i s dalšími ministry evropských zemí zavést v EU novou legislativní normu o tom, že farmaceutické firmy budou muset mít daleko větší zásoby léků, které prý nyní vůbec nevedou. Nicméně, jak je možné, že i přes tento argument jsou v sousedním Polsku antibiotika stále dobře dostupná a u nás tomu tak často není. Nesvědčí to o různé kvalitativní úrovni řízení resortu zdravotnictví?
Přestože jsem opoziční senátor, tak chci říci, že nelze házet vinu pouze na pana ministra. V minulosti se v Evropě většina léků vyráběla, a tudíž byly výpadky ojedinělé. Tím, že farmaceutické koncerny mnohdy přesunuly výrobu léků na východ, by pak bylo logické, kdyby distributoři měli větší sklady léků. Ministerstvo neobjednalo dostatek léku s ohledem na skutečnost, že v České republice se v současné době nachází více než 300 tisíc uprchlíků, což jsou zejména maminky s dětmi.
Jistě jeden z důvodů, proč v Polsku léky jsou, je otázka rozdílných cen léků. Rozhodně by pro každou vládu mělo být prioritou zajistit pro občany své země dostatek léků všemi možnými způsoby.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jan Štěpán