„Domnívám se, že je v rozporu se zákonem i morálkou něco někomu dát a pak mu to ,zákonně' vzít jako v případě valorizací penzí. A pokud už to tak vláda chtěla udělat, měla solidárně zpětně snížit platy i nám politikům. Připadá mi, že vláda jako celek je buď neschopná, nebo nepochopila, že by se měla starat zejména o občany České republiky,“ říká senátor a zároveň ředitel okresní regionální nemocnice Krnov Ladislav Václavec.

Pane senátore, od našeho posledního rozhovoru uplynuly čtyři měsíce, změnila se už za tu dobu k lepšímu problematická situace s nedostatkem některých léků, jako například s antibiotiky? A jak se s tím dokázala vyrovnat nemocnice okresního, regionálního typu, kterou léta řídíte?

Takový nedostatek léků, jaký postihl Česko, jsme v novodobé historii skutečně neřešili. Ale z pohledu nemocnice, kterou řídím, je situace nyní skutečně lepší. Většinu léků se podařilo zajistit dovozem ze zahraničí. Aktuálně schází dětský penicilin v sirupu. Tím, že končí sezona infekcí, tak i poptávka po něm klesá.

Výpadky léků zaměstnávají zejména vedoucí zaměstnance naší lékárny, kteří pravidelně sledují stránky SÚKL a obvolávají všechny dostupné distributory léčiv, včetně distributorů zahraničních, a následně zajišťují náhradní preparáty. Ti následně přiváží neregistrované léky jako náhradu za chybějící preparáty. Navíc musí ústavní lékárna komunikovat s jednotlivými primáři a upozorňovat je na výpadky.

Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek tvrdil v nedávné televizní debatě u Václava Moravce, že zmíněný deficit u antibiotik za pár týdnů definitivně skončí, protože v jihoevropských zemích už nebude těchto léků kvůli klimatickým podmínkám tolik potřeba a budou se moct tedy více exportovat k nám. Na druhou stranu přiznává, že na podzim může v této oblasti opět vzniknout značný problém. Jak tato slova vnímáte? A nemyslíte si, že nedostatek léků nás může postihnout daleko dříve, kdy po slovech ministra si budou různá zdravotnická zařízení i veřejnost pořizovat velké zásoby léků na avizované období jejich nedostatku?

Shánět léky na předpis s předstihem je z lékařského pohledu nesmysl a může v budoucnu skutečně snížit dostupnost některých léků. Je zejména na lékařích, aby lidem antibiotika předepisovali pouze v případě, kdy to splní účel. Pochopím, že si rodina před odjezdem na dovolenou chce vzít s sebou antibiotika. Ale abychom všichni v domácích lékárničkách měli plno antibiotik, je hloupost. Jiná situace je pak v nemocničních lékárnách, kde je vhodné mít jistou zásobu. U nás si kvůli omezeným skladovacím prostorám děláme zásobu s předstihem na dva až tři měsíce.

Na obranu ministra Válka lze říct, že se snaží s problémem nedostatku léků bojovat, a dle jeho slov v médiích se snaží i s dalšími ministry evropských zemí zavést v EU novou legislativní normu o tom, že farmaceutické firmy budou muset mít daleko větší zásoby léků, které prý nyní vůbec nevedou. Nicméně, jak je možné, že i přes tento argument jsou v sousedním Polsku antibiotika stále dobře dostupná a u nás tomu tak často není. Nesvědčí to o různé kvalitativní úrovni řízení resortu zdravotnictví?

Přestože jsem opoziční senátor, tak chci říci, že nelze házet vinu pouze na pana ministra. V minulosti se v Evropě většina léků vyráběla, a tudíž byly výpadky ojedinělé. Tím, že farmaceutické koncerny mnohdy přesunuly výrobu léků na východ, by pak bylo logické, kdyby distributoři měli větší sklady léků. Ministerstvo neobjednalo dostatek léku s ohledem na skutečnost, že v České republice se v současné době nachází více než 300 tisíc uprchlíků, což jsou zejména maminky s dětmi.

Jistě jeden z důvodů, proč v Polsku léky jsou, je otázka rozdílných cen léků. Rozhodně by pro každou vládu mělo být prioritou zajistit pro občany své země dostatek léků všemi možnými způsoby.