Před několika dny skončil summit EU v Bratislavě. Na jeho skutečné výsledky ale panují rozporuplné názory. Domníváte se, že uprchlické kvóty jsou po něm už skutečně politicky mrtvé, jak to v ČT tvrdil v minulém týdnu slovenský premiér Robert Fico i Bohuslav Sobotka? A skutečně se EU nyní zaměří na důslednou ochranu schengenských hranic, anebo jsou to zase jen chlácholivé projevy vůči veřejnosti a vlivné západoevropské státy budou kvóty stejně prosazovat dál?

Předseda Evropské rady pan Donald Tusk prohlásil, že „přicházejí velké změny“. Osobně k tomuto prohlášení mám poněkud rezervovaný postoj. A to ze dvou důvodů. Za prvé: Mezi lídry EU stejně jako mezi představiteli nejvýznamnějších států EU byste velmi těžko hledali nositele těchto „velkých změn“, u nichž by se dalo předpokládat, že je budou mít detailně promyšlené a současně je budou chtít prosadit. Za druhé: I kdyby se někdo takový našel, tak pravděpodobně (alespoň historie nás tomu učí) nebude schopen porazit bruselský byrokratický aparát. A utečenecké kvóty tu zatím jsou. A budou tu do té doby, než se EU rozhodne skutečně efektivním způsobem hájit své vnější hranice a než pro to udělá první kroky. Do té doby jsou to jen a jen plané řeči. Je třeba činit. Osobně řečem už nevěřím.

Ministr vnitra Chovanec se nechal před pár týdny slyšet v médiích, že další velkou vlnu migrantů očekává příští rok na jaře. Možná proto požaduje i jeho ministerstvo půl miliardy na vytvoření 6 tisíc míst v českých záchytných zařízeních pro běžence. Může mít Milan Chovanec pravdu? A jak se proti tomu bránit? Bezpečnostní expert generál Šándor říká, že je třeba konečně aktivovat jednotky NATO…

Pan ministr Chovanec má skutečně pravdu. A nejen to – bude hůř… Víte, před asi desíti lety jsem projel velkou část světa, především toho rozvojového, kde lidé, kteří mají „dobře placenou práci“, tak vydělávají dolar nebo dva denně. Tenkrát jsem absolvoval desítky a desítky rozhovorů s různými lidmi, a především jsem je poslouchal a potom si dělal závěry. Zde si tyto závěry dovolím prezentovat. Podotýkám, že je to zhruba deset let, ale tyto závěry se nyní ukazují jako pravdivé. Vyplynulo mi, že těmto lidem bychom my jako, řekněme, bohatší část světa, měli pomoci ve čtyřech základních oblastech. A to především výstavbou komunikační infrastruktury – řada těchto zemí má obrovské přírodní bohatství, ale nemají železnici, aby toto bohatství dostali do přístavu, například v Libérii. Dále bychom jim měli zajistit zdroje elektrické energie, nemám tím na mysli elektroagregáty, ale funkční rozvodnou síť. Jen tehdy se tito lidé budou moci dostat k informacím. Ale to jim nebude nic platné, když nebude splněn následující bod, tedy vzdělání. Pouze gramotní lidé mají šanci si hledat informace a používat je. Navštívil jsem i čínský venkov a byl jsem opravdu velmi překvapen – tamní obyvatelé (z 90 procent negramotní) jsou v podstatě zemědělci a samoživitelé; tedy, co vypěstují, také sami se svými rodinami spotřebují a pouze minimum výpěstků prodávají na trhu. A příjem takovéto rodiny činí (nebo tehdy činil) asi 3 tisíce korun za rok. Potom se však rozhodně nemohou rozvíjet.

Nejvýznamnější formou podpory je však pomoci těmto lidem s vytvářením zdrojů pitné vody. Zmiňuji to až naposled proto, jelikož bez naplnění výše uvedených návrhů si bohužel tito lidé s fenoménem vodních zdrojů neporadí –„dokud voda teče, je to OK, jakmile neteče tak přestala téci“. Že je třeba studnu vyčistit, nevědí a nikdo jim to neřekl. Závěr tedy zní: Ano, těmto lidem je třeba pomoci, ale u nich, ne zde v Evropě. Jednak Evropa tolik lidí nepojme a neuživí, a je to rozhodně levnější pomoci jim u nich doma. Jsem si téměř jist, že pokud tyto problémy vyřešíme, potom nebudeme mít ekonomické uprchlíky v Evropě.

K poslední části otázky: Pana generála Andora Šándora si velmi vážím, ale bohužel s ním musím v této chvíli nesouhlasit. Jsem přesvědčen, že při současném právním řádu EU a znění Washingtonské smlouvy je použití sil NATO při obraně schengenské hranice nereálné. Jednotky NATO nejsou cvičeny a vycvičeny k obraně této hranice. Domnívám se, že mnohem efektivnější by byla podpora států, které mají vnější hranice schengenského prostoru.

Nelegální migrace zatím neskončila a zejména z libyjských břehů se začínají opět valit uprchlíci, a to především do Itálie. Bezpečností agentura EU Frontex i další pobřežní hlídky evropských sil jim zatím dělají jen bezplatný dopravní servis, podle názoru některých českých bezpečnostních expertů. Namísto toho, aby je vraceli do země původu a převaděčské lodi potápěly, tak je prý vozí na evropskou pevninu. Myslíte si, že skutečně dojde k obratu po oficiálním vytvoření pohraničních sil EU a bude docházet i k situacím, kdy evropští vojáci použijí proti pašerákům zbraně?

Ne. To si nemyslím. Pokud nedojde ke změně právního rámce, tak nemůžeme nic očekávat. Pokud například po Jeruzalémě poběžíte s maketou kalašnikova nebo M16 v ruce (a víme, že hračky pro děti jsou velmi přesnou a téměř neodlišitelnou kopií originálu), tak vás zastřelí. A potom se zjistí, že to byla dětská hračka. Ale kdo to měl vědět? Prostě máte smůlu… Jak si představujete, že za současné situace odlišíte pašeráka od pašovaného? Jediné řešení je zabránit tomuto pašování (nebo převozu) silou. A vracet je zpět. I za použití zbraní – nemyslím zabíjení lidí, to rozhodně ne, ale varovné výstřely je zaženou.

Kancléřka Merkelová je v české veřejnosti jednou z nejneoblíbenějších osobností z evropské politické scény a mnoho lidí si přeje její neúspěch v příštích německých volbách. Nicméně někteří čeští europoslanci upozorňují, že populistické strany, které se nyní v Německu dostávají do popředí, jako například AfD, mají vůči Česku daleko kontroverznější přístup. Odmítají například Benešovy dekrety i volný pohyb lidí po Evropě z členských států EU, když si tak chtějí ochránit svůj pracovní trh. Myslíte si, že vítězství těchto stran v Německu, ale i v Rakousku by nám přineslo něco pozitivního?

To je velmi složitá otázka. Především si nejsem jist, zda AfD je populistická strana. Jestliže německý establishment v čele s paní Merkelovou dělá to, co dělá, a stále více obyvatel s tím nesouhlasí, je AfD, která hájí identitu národa populistou nebo ne?

Předvolební sliby (jak již máme domácí zkušenost) netřeba komentovat. Ale jestliže tyto strany budou v praxi podporovat ochranu schengenské hranice, mohlo by to pomoci situaci.

Ve zprávě BIS zveřejněné počátkem září se objevily informace, že Česku hrozí daleko vyšší nebezpečí teroristického útoku než vloni. Údajně mělo u nás působit i 7 radikálů napojených na IS. Domníváte se, že čím více bude IS ztrácet vliv na Středním východě, tím více se bude zaměřovat na útoky v Evropě? Budeme více ohrožení i v ČR a co proti tomu dělat?

Jestliže IS ztratí vliv v Sýrii a Iráku (a to ztrácí), tak potom jejich bojovníky tady v Evropě můžeme určitě očekávat. Kam by jinam šli než do Evropy? A přes Turecko tady budujeme dálnici až do Mnichova. K tomu mohu říci jen jedno – otázka nezní, zda útok v ČR bude, ale KDY bude.

Vážení přátelé, musíme se připravit. Na nastávající, aktuální problémy se nemůžeme chystat až v budoucnu, ale teď. My máme své hodnoty, svou kulturu a své náboženství. Tito lidé, kteří k nám přicházejí, anebo přinejmenším někteří z nich, se to snaží změnit. A je třeba jim říci, že na to nemají právo.

V Česku žije jen malá islámská komunita, o které není mnoho slyšet. Nicméně podle názoru lidí, kteří v ní dříve působili, i tam striktně žijí podle zásad, které s evropskými zvyky a českými zákony nemají příliš společného. Běžná má být diskriminace žen, porážky halal a kázání imámů nebývají zrovna demokratická. Domníváte se, že by české restriktivní orgány měly proti tomu zasáhnout, nebo raději by je měly nechat být, aby se čeští muslimové víc nezradikalizovali?

Hovoříte-li o českých radikálních muslimech, mohu sdělit pouze fakt, že na IS je napojeno mnohem, mnohem a ještě jednou mnohem více muslimů, než jste zmínil. Jakmile IS bude ztrácet pozice, tak rozhodně půjde do Evropy. Důvod je celkem jednoduchý: Proč nejít do Evropy, když můžeme? Přes Turecko to není až tak velký problém. Korán říká, že území, na které vkročila noha muslima, jeho jest. Turci byli před několika sty lety u Vídně a na jižní Moravě. Znamená to, že je to jejich území? Tvrdím, že ne.

Rakouský kardinál Christoph Schönborn prohlásil před několika dny k příležitosti 333. výročí porážky Osmanské říše, která tehdy dobývala Vídeň, že současný islám by znovu rád rozvrátil Evropu a vymýtil z ní křesťanství. Také český primas Duka nemá daleko ke kritice nelegální migrace z muslimských států. Jsou obavy těchto církevních celebrit podle vás opodstatněné?

Zcela určitě ano. Tito pánové mají mnohem lepší informace, než mám já. A to mi, prosím, věřte.