O víkendu zachránila italská pobřežní stráž a lodě mise Evropské unie z gumových člunů a vratkých loděk plujících po Středozemním moři kolem 1500 migrantů. Od počátku roku připlulo z Afriky do Itálie už přibližně 8500 migrantů. Zdá se, že žádná opatření nefungují.

Evropská komise nezná řešení migrační vlny, která přichází z Afriky. Existuje tu pocit, že musíme pomáhat uprchlíkům za každou cenu. Samozřejmě lidem, kteří trpí tím, že se někde válčí, a jde jim o život, musíme pomoc poskytnout, ale není možné zachránit celou Afriku. To zkrátka nejde. Musíme najít správné řešení, aby se do Evropy přiváželi jen lidé, kteří skutečně utíkají před násilím, pak by jich bylo pravděpodobně mnohem méně. Pořád se úplně nesmyslně děje to, že někdo se rozhodne jít do Evropy a my ho na moři sebereme a do Evropy přivezeme. Tím si zaděláváme na obrovský problém v budoucnosti, dokonce si myslím, že ten problém už v Evropě je. A není to jen ve vlně teroristů, kteří sem přišli ze Středního východu, z válčící Sýrie, Iráku nebo Afghánistánu, ale i v tom, že lidé, kteří sem přicházejí, mají úplně jiné kulturní hodnoty. A problémy, které je bezesporu musí potkat, řeší násilím, jak to vidíme už ve Francii. Pokud nepřijmeme žádné kroky, bude se totéž odehrávat i jinde – v Itálii, v Německu. 

Kam to podle vás povede, jestli příliv migrantů z Afriky bude postupovat tímto tempem a Evropská unie tomu nebude schopna bránit?

Ten generální přistup ke každému, kdo se odhodlá odejít z Afriky do Evropy, není dobrý, protože jen malá část migrantů se vrací zpátky, většina tady zůstává. Oni si představují, že tady získají lepší podmínky pro živobytí než v mateřských státech, což generuje další a další tisíce lidí, kteří se pokusí dostat do Evropy. Problém spočívá v tom, že je do Evropy přivezeme s pseudopředstavou o naší povinnosti pořád někoho zachraňovat a pak teprve až tady řešíme, jestli ti lidé mají právo nebo nemají právo do Evropy migrovat. Ale tak to přece nejde. Například v Libyi, zemi, která je dnes i díky Evropské unii v chaosu a není jasné, kdo vlastně v Libyi vládne, musíme udělat takové opatření, že v tom prostoru sami vytvoříme uprchlické tábory a přímo tam budeme rozhodovat, kdo má právo vstoupit do Evropy. Měli bychom udělat taková opatření, která nás nebudou ohrožovat. Ale to se neděje. Pokud jsme jako Evropa měli odvahu a potřebu bombardovat Libyi a rušit režim Kaddáfího, který byl diktátor a zločinec, a když jsme se rozhodli, že ho sesadíme a vytvoříme prostor pro opoziční síly v rámci arabského jara, měli jsme mít jasnou představu, jakým způsobem nahradíme Kaddáfího režim a jak tam udržíme klid, bezpečnost a právo. A když jsme ji neměli, tak jsme to neměli udělat. Ale udělali jsme to a teď nejsme schopni zjednat  pořádek ani v těch oblastech, které potřebujeme kontrolovat kvůli migraci. A tamní dočasná nebo nějaká polooficiální vláda to není schopna udělat.