Už za pár měsíců tady máme volby do Evropského parlamentu. Jak podle vás dopadnou? Jak velkou roli v nich bude hrát takzvaná uprchlická krize a třeba i nepokoje ve Francii? Ostatně i v Německu vyšli lidé minulý rok poměrně často demonstrovat…

Dojde k posílení stran, které odmítají současný styl řízení EU, které odmítají evropský superstát a přejí si návrat k hospodářské spolupráci nezávislých států. Dnešní EU nezvládá migraci, bruselská byrokracie nepomáhá jednotlivým členům, ale systematicky škodí vymýšlením nesmyslných předpisů.

Mimochodem Piráti ústy svého předsedy Ivana Bartoše vyhlásili útok na první místo v evropských i parlamentních volbách. Byl by podle vás Bartoš dobrým premiérem? Přinesli Piráti do české politiky nějaké pozitivní změny?

Piráti v Evropě už předvedli před lety, že umějí jen žvanit, lidé je tam prohlédli a dnes je už nikdo nikde nevolí. U nás na to jejich mladí voliči dosud nepřišli. Volby Piráti nevyhrají, na ANO nemají. Bartoš se svými názory (například jako vítač migrantů podporu společnosti nezíská). Žádná pozitivní změna, kterou by do politiky přinesli, mě nenapadá, snad jen to, že planým řečněním a kritizováním všeho se politika nedělá.

Francie a Německo podepsali smlouvu o společném partnerství, která výrazně pozmění podobu společné Evropy. Oba státy budou nově vystupovat jako jeden celek v obranné a zahraniční politice a budou koordinovat své postoje v rámci EU a NATO. Jde o krok správným směrem? Co to bude podle vás znamenat pro EU a pro další státy Unie?

Složitá otázka. Je to buď signál k vytvoření silného jádra EU a odstavení řady zemí na vedlejší kolej, nejen z východní Evropy, ale také včetně Řecka, Portugalska a možná i Itálie a Španělska. To je přiznání, že překotné rozšiřování EU bylo chybou a že současné složení EU nemá budoucnost. Nebo jde o nabubřelost dnešních představitelů obou zemí, kteří chtějí udávat Evropě tón a po odchodu Velké Británie vytvořit silný tandem (je to možný základ třírychlostní Evropy). Avšak historické rozdíly a společenské nálady v obou zemích těmto plánům nedávají velké perspektivy.

Když se podíváme k nám, velkou diskusi vyvolalo zdanění církevních restitucí. Co vy si o tom myslíte? Mají pravdu ti, kteří to považují za nehoráznost, nebo ti, kteří například poukazují na to, že některý majetek církev možná původně nenabyla úplně „čistým“ způsobem, a vzpomínají například na čarodějnické procesy a podobně?

Ohledně církevních restitucí nebylo dosaženo širokého společenského konsenzu již při jejich schvalování a čtyři pětiny našich občanů se současnou formou a objemem restitucí nesouhlasí. Církvím se vrací majetek, který nikdy nevlastnily a některé církve ani vlastnit nemohly, protože vznikly až po roce 1948, nebo dokonce až v nedávných letech. Zdanění církevních restitucí je jen malá náprava této loupeže národního majetku církvemi, kterou způsobili někteří naši prodejní politici z TOP 09, KDU-ČSL, ODS a dalších stran.

Když odbočím, zajímalo by mne, co vy jako bývalý rektor říkáte na vyjádření BIS ohledně výuky dějepisu v českých školách? Máte pocit, že je opravdu výklad moderních dějin zastaralý a stále v určitém smyslu pod „sovětským vlivem“?

K překrucování historie dochází dnes a denně v České televizi, Českém rozhlase a mnohými vědátory, politickými geografy, samozvanými odborníky na historii v nejrůznějších tiskovinách, na internetu a seminářích a přednáškách pro veřejnost. Bezpečnostní informační služba má na starosti a za úkol zcela jiné oblasti našeho života, pro které byla založena, a měla by přenechat posuzování kvality výuky těm kompetentním organizacím, které jsou pro to vytvořeny, například Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. BIS je přímo řízena předsedou vlády ČR a tomu se zodpovídá ze své činnosti.

Takže s ředitelem BIS či jinými jejími představiteli nemá jednat ministr školství, mládeže a tělovýchovy, ale pouze předseda vlády ČR. Je to jeden z důkazů, jak a kým je naše republika řízena. Pokud se nepletu, BIS není voleným orgánem, ale státní organizací, která nemá kompetence k posuzování našeho školství či například tělovýchovy. Možná totiž s panem ministrem školství, mládeže a tělovýchovy představitelé BIS probírali také, jak má být organizována mládež a tělovýchova.

Podíváme-li se na atmosféru v České republice, někteří lidé, často z umělecké branže, dlouhodobě upozorňují na údajné ohrožení demokracie a svobody. Slova „Co dělat? Pojďme do ulic“ režiséra Jana Hřebejka se objevila v kalendáři Revue Forum na rok 2019. S upozorněním na nutnost postavit se strachu ve společnosti se přidal například zpěvák Tomáš Klus. Máte také pocit, že je „ve společnosti“ strach? A pokud, tak z čeho? A je ten pravý čas vyrazit do ulic?

Společnost přestává vnímat různá „moudra“ našich umělců. Jejich prohlášení a výzvy občany už nudí a nereagují na ně. Pánům Hřebejkovi, Klusovi, Bartoškovi a Svěrákovi svou chorobnou starostí o demokracii zdatně sekunduje poslankyně Němcová s kolegy Kalouskem a Pospíšilem. Ve společnosti nepanuje strach z Ruska nebo z Číny, jak se výše jmenovaní domnívají, ale naopak z nezvládané migrace cizorodé kultury a agresivní islámské ideologie, z nesmyslných nápadů bruselských byrokratů, které komplikují a omezují život občanům. A navíc se domnívám, že pokud režisér uráží minimálně polovinu občanů ČR, měly by mu být minimálně na polovinu kráceny dotace. Pokud chce někdo tvořit a vystupovat proti většině národa (a tím i daňových poplatníků), nechť tak v rámci demokratické společnosti činí, ale na účet svých vlastních prostředků.