Co říkáte tomu, že Brusel opět začíná tlačit na to, abychom přijali migranty podle povinných kvót, když už i naši politici říkali, že to je passé? A přitom ten tlak začíná nanovo? Jak bychom na to měli reagovat?

Svědčí to o tom, že v Bruselu nevymysleli nic jiného než tuto metodu, která zjevně nefunguje a fungovat nebude. Bohužel to svědčí i o tom, jakou invenci jsou v Bruselu schopni předvést. Podle mne to nebude v žádném případě realizovatelné a bude to pořád konfliktní bod mezi řadou států Evropské unie.

Členské státy EU se dohodly na přijetí některých opatření, která mají posílit vnější hranici Schengenu. Hranici Evropské unie má chránit Evropská hraniční a pobřežní stráž, ale zatím se nezdá, že by to mělo nějaké zásadní výsledky. Zatím příliv migrantů nepolevuje, jejich počet závisí nanejvýš na počasí. Vidíte tedy nějaký zvláštní přínos takových kroků?

Podle mého názoru se situace skutečně nelepší a příliv migrantů bude dál pokračovat. Je zcela evidentní, že představa, že když skončí válka v Sýrii nebo různé konflikty v Africe, zastaví to i migraci, je mylná. Tady se přesunují tisíce a tisíce lidí, z velké části už to nejsou váleční migranti, ale lidé, kteří jsou ekonomičtí migranti, což znamená, že se migrace nezastaví a bude pokračovat dál. A Evropa v určité fázi nebude schopna už integrovat další a další tisíce lidí. Takže jestli je ta vlna jednou silnější a intenzivnější a někdy zase mírnější, je z celkového pohledu úplně jedno.

Evropa musí koncepčně, systémově vyřešit, jak kontrolovat migraci a jak řešit otázku, kdo má právo a kdo nemá právo sem vstoupit. A kdo to právo nemá, má být okamžitě zastaven a nemá mít ani možnost na území Evropy vstoupit. To je debata o tom, jestli mají být lidé, kteří na moři nasednou na nějaké chatrné čluny, plují vstříc nějaké záchranářské lodi, což jsou většinou pohraniční stráže jednotlivých států, tedy jestli mají být odvezeni například od pobřeží Libye do Itálie, protože byli zachráněni na moři. To jsou věci, které jsou možná formálně správné, ale z faktického hlediska takhle nemohou fungovat.

V západní Evropě už se pomalu začínají měnit názory i na tuto praxi. Dřív byl každý, kdo tento postup kritizoval, označován za rasistu, xenofoba nebo přinejmenším nehumánního člověka, dnes chce i německý ministr vnitra Thomas de Maiziére vracet migranty do Afriky ještě před tím, než se jim podaří přes Středozemní moře dosáhnout evropských břehů. Co říkáte této změně, která vyplývá z obav z dalšího přílivu migrace?

Dovolím si připomenout, že tohle jsme nejen já, ale velká část rozumných lidí říkali už od počátku: že není možné tolerovat, pokud pašeráci organizují pašování lidí přes Středozemní moře například do Itálie tak, že naloží loď plnou migrantů, odrazí od břehu a vyskočí z ní, a pobřežní stráže takzvaně migranty zachrání tím, že je naloží a odvezou do Itálie. To už dávno měli pochopit lidé, kteří mají právo rozhodovat. Musí se najít takový mechanismus, který znamená, že tento způsob pašování lidí do Evropy nemůže fungovat. Teprve teď o tom začali mluvit němečtí politici, ale já si myslím, že tenhle názor byl znám už mnohem dřív.

Proč to tedy západoevropští politici až doteď odmítali připustit?

Protože celá ta situace, která se odehrávala kolem migrantů, postrádala racionální jádro. To jádro, které bylo považováno za racionální, byla přehnaná představa o tom, že Evropa zachrání každého, kdo do Evropy bude chtít. A jen se představí, že je Syřan, nebo Eritrejec nebo mladistvý. Taková přehnaná humanita, kterou se někteří oháněli a ještě ohánějí, má negativní dopady a ve svém důsledku může znamenat i rozbití, nebo výrazné zhoršení vztahů v rámci Evropské unie. A to se mimochodem děje například právě v té debatě kolem nuceného přijímání migrantů na území států, o které ani migranti zájem nemají.

Začínají se čím dál víc objevovat obavy z vývoje v Turecku a z toho, zda bude vůbec fungovat dohoda mezi Tureckem a Evropskou unií o vracení migrantů, že se znovu otevře balkánská cesta a příliv běženců se znovu zvýší. Sdílíte tyto obavy?

Turecko je samo o sobě obrovský problém. Myslím, že Evropská unie i Severoatlantická aliance udělaly obrovskou chybu. A ta se stala na počátku vztahů s Tureckem, v době, kdy Erdogan začínal strhávat řízení země na svou stranu, kdy byl nejprve premiérem a pak prezidentem. Ta tendence je zcela evidentní a my na to nejsme schopni reagovat. Způsob diskuse, která je z jeho strany vedena vůči Evropské unii, ale i k jejím partnerům – teď byl velký konflikt kolem toho, zda se Turecko bude účastnit bitvy o Mosul nebo ne a to samé o Rakku – ukazuje na to, že turečtí představitelé zcela evidentně používají sílu k řešení otázek jak vnitrostátních, tak mezinárodních. Když vidíme, jak přistoupili k velmi drsným represím vůči vlastním oponentům, logicky to znamená, že lidé z Turecka začnou utíkat do Evropy, protože to bude jediný způsob, jak se zachránit. Jen si vzpomeňte, jak reagoval Erdogan na kritiku Evropské unie i Německa na to, jak se vypořádává v parlamentu se svou opozicí. To musí mít zákonitě velmi negativní dopad na celou tureckou společnost a můžeme očekávat, že z Turecka začne proudit poměrně silný proud migrantů, kteří budou utíkat před vlastním režimem.

To znamená, že k těm tisícům, kteří budou třeba opět přicházet přes Turecko do Evropy ze Sýrie, Afghánistánu a dalších zemí, přibydou podle vás ještě samotní Turci?

Přesně tak.

Turecko je specifické tím, že sice není členem Evropské unie, ale je významným členem NATO s největší armádou v Evropě. Není to v souvislosti s tím, jaký autoritativní režim se v Turecku vytváří, nějaké riziko pro bezpečnost Evropy?

Takhle se to úplně říci nedá, ale v důsledku to může znamenat oslabení jižního křídla Severoatlantické aliance. Jinými slovy, Turecko nebude tím partnerem, na kterého se můžeme kdykoli a v jakékoli situaci spolehnout. Stačí si vzpomenout, když koalice začala bombardovat území ovládané Islámským státem, jak Turecko dlouho odmítalo dát k dispozici svoji leteckou základnu, aby spojenci mohli základnu používat a tu kampaň vést z tohoto území. Pokud tendence, která je momentálně tureckým vedením v čele s Erdoganem nastolena, bude pokračovat, může se stát, že Erdogan bude hrát, a začíná hrát podle mého názoru už dnes, svoji vlastní hru a ta nemusí být vždy totožná s našimi vlastními zájmy nebo se zájmy NATO.

Hodně se spekulovalo o čilých obchodních vztazích mezi Tureckem a Islámským státem, navíc v Turecku dochází k islamizaci společnosti. Neobáváte se, že tam hrozí riziko sblížení s Islámským státem nebo radikálním islámem?

Myslím, že turecká společnost by v současné době neakceptovala zásady, které jsou prezentovány Islámským státem. V Turecku by podle mého názoru vznikl silný odpor proti takovému řízení státu. Ale islamizace může pokračovat dál, to máte pravdu, a může se opravdu stát, že za čas bude islám významně ovlivňovat rozhodování a řízení státu, a to může vytvářet řadu konfliktů nejen s vnitřními oponenty, ale i na mezinárodním poli.