„Za posledních téměř třicet pět let nikdo neudělal tolik pro přeměnu Česka v přívěšek amerických zájmů jako tahle vláda,“ napsal jste v časopisu !Argument. Z jakých důvodů se zrovna pětikoalice tak silně přimkla k velkému bratrovi v podobě strýčka Sama?
Zjednodušené, černobílé vidění světa je vlastní nejvyšším představitelům všech stran pětikoalice snad od jejich zrodu. V tom není nic nového. Co je nové, je příležitost, kterou dostali a využili. Sešly se tu dva faktory. Především se snížila ostražitost veřejnosti. Vzpomeňte na léta 2006 až 2009, kdy se ulice bouřila proti plánu postavit v Brdech radar amerických strategických sil. Ve srovnání s tehdejší obětavou činností občanské iniciativy Ne základnám je zřejmé, že tentokrát veřejnost zaspala. S tím bezprostředně souvisí i dobrá příprava druhé, myšleno americké, strany. Dnešní zcela asymetrické propojení bezpečnostních zájmů USA a Česka vzniklo během loňského roku rozdělením tématu na části, které se tvářily nepropojeně a téměř neutrálně.
Málo srozumitelná Dohoda mezi Českou republikou a Spojenými státy americkými o spolupráci v oblasti obrany dala ozbrojeným silám USA v Česku k užívání jedenáct lokalit. Paralelně byla uzavřena smlouva o nákupu drahých a zbytečných amerických letadel páté generace. Tento nákup pak spojením s možnostmi nabízenými Dohodou o obraně propojuje Armádu České republiky do infrastruktury, která je plně závislá na nepředvídatelných výkyvech politiky Bílého domu a vojenských záměrech Pentagonu. K tomu loňské přijetí tří nových vládních dokumentů týkajících se bezpečnosti a výstavby armády definovalo geopolitickou funkci Česka jako nástupního prostoru pro armády NATO, tedy především USA, směrem na východ. A to v situaci, kdy testy letadel F-35 vedly k tomu, že tyto stroje oficiálně získaly oprávnění nést a shazovat termojaderné bomby. I když nukleární nálože u nás nebudou skladovány, připravená infrastruktura kontrolovaná americkými ozbrojenými silami dává možnost učinit z Česka tranzitní zemi i pro tyto bomby. Nemluvě o tom, že zmíněná dohoda umístění jaderných zbraní v Česku nevylučuje...
Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg ale včera při návštěvě Varšavy prohlásil, že Aliance neplánuje rozmísťovat jaderné zbraně v dalších zemích...
Severoatlantická aliance žádné jaderné zbraně nemá, nemůže je tudíž rozmísťovat. Suverenitu nad nukleárními zbraněmi si ponechaly vlády těch členských států NATO, které tyto nálože vlastní – tedy USA, Velká Británie a Francie. Nelze pochybovat o tom, že když se ve Washingtonu rozhodnou rozmístit v Česku či Polsku jaderné nálože, Aliance jim v tom nejen nebude bránit, ale tento záměr posvětí.
Vraťme se ale ještě na chvilku zpět ke změnám minulého roku ve vztazích Česka a USA. Podařilo se podřídit zahraniční a bezpečnostní politiku Česka politice americké na úroveň, která mnohonásobně převyšuje závislost hrozící výstavbou radaru v Brdech. Stalo se tak s využitím zkušeností „vojenských diplomatů“ USA nejen z oné doby, ale i z jiných zemí. Není jasné, zda konečný cíl a postup byly živelné, nahodilé anebo byly předem naplánované. Ať tak či onak, Česko se stalo dobrovolně legitimním cílem všech, kdo se dostávají do konfliktu s Washingtonem.
Jak moc naše finanční injekce – tedy nákup amerických stíhaček, který budeme leta splácet – pomůže americkému vojenskému průmyslu?
Z ekonomického hlediska to samozřejmě vojensko-průmyslový komplex nikterak dramaticky neposílí. Je ale třeba vidět, že podobnou daň za ochranu, výpalné, platí vlastně každý, kdo letadla F-35 kupuje – a to je přibližně 25 zemí. A nesmíme zapomínat, že letadla F-35 Armáda České republiky nepotřebuje. Jsou to letadla velmi kvalitní, ale jejich funkce v klasické válce mohou plnit letadla levnější a odzkoušená. Ve velké válce, v níž by česká armáda fungovala jako doplněk armády USA, pak hrozí, že nebudou zapotřebí žádná letadla tohoto typu.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Jan Rychetský