Přístup vlády k penzijní problematice bolí a je založen na restrikcích. Podle vás je ekonomicky neefektivní. Můžete to krátce vysvětlit?

Skutečný ekonom, tedy ekonom, kdy pojem „ekonom“ odpovídá entitě „ekonom“, se vyznačuje ekonomickým myšlením. A toto myšlení se vyznačuje averzí k administrativním řešením, pokud existuje řešení motivační. Administrativní řešení vždy vedou k distorzím, tedy zkreslením, ztrátě informací a neefektivnosti. Ekonomické neefektivnosti, ale nejen ekonomické. Přitom k vytvoření proporcí podmiňujících stabilitu průběžného systému penzijního pojištění mezi těmi, kteří do systému přispívají, a kteří z něj čerpají, stačí zabudovat do systému účinné motivace k prodloužení doby produktivního a tím i výdělečného uplatnění. Do slepé uličky administrativního řešení, které podlamuje příjmovou stránku penzijního systému a vede k jeho destrukci, byla tato vláda doslova dotlačena.

Když vás chytnu za psané slovo, tak kým byla vlád dotlačena? A buďme konkrétní! Nepomáhejme si výmluvami na současné slouhy globální moci...

Jen opravím. Ne „slouhy globální moci“, ale byla dotlačena přímo globální mocí prostřednictvím slouhů. Té stejné globální moci, která přes Řehky, Černochové, Lipavské, Fialy, Drábové a další zombíky tlačí EU k samolikvidaci iniciováním jaderného konfliktu s Ruskem. Když se současné globální moci nepodařilo EU dostatečně poškodit likvidací Nordstreamu II (a to už bylo hodně drsné, akt státního terorismu vyšetřovaný či spíše nevyšetřovaný ve stylu oděské genocidy 2. května 2014), tak nyní jde o to nepřipustit, aby měla reálnou a perspektivní vizi lepšího života. Nepomáhám si, jen zviditelňuji, kam až současná globální moc zašla.

Jakmile začneme vytvářet podmínky v oblasti kvality zdravotní a lázeňské péče zaměřené na prodloužení doby produktivního uplatnění (dávám přednost tomuto pojmu před pojmem „výdělečného“, protože nejde jen o peníze, ale také o společenské kontakty, pocit potřebnosti, společenskou důstojnost, nacházení smyslu žití i ve vyšším věku, kdy je člověk vystaven konfrontacím se svými možnostmi i nezávisle vytvářenými názory dvou až tří mladších generací), podmínky v oblasti dalšího vzdělání, respektive „upgrade“ schopností (kolik z nás starších a stárnoucích mladších si uvědomuje, že má jen „neukončené celoživotní vzdělání“, jak často a s chutí říkám).

Zlikvidovat perspektivu, cestu k novému typu ekonomickému růstu, ze kterého by měla radost i zmoudřelá Gréta, je ještě větší zločin, než zlikvidovat Nordstream II. Proč Jurečka doložitelně změnil názor a ustoupil od motivačního řešení? Čtěte zde... Proč byl z pozice na ministra zlikvidován Věslav Michalik, který také chtěl řešit stabilitu penzijního systému cestou vytvoření motivací k prodloužení doby produktivního uplatnění? Jurečka to odnesl jen veletočem, Michalík, který byl podstatně kvalifikovanější a samostatnější ve svém úsudku, to odnesl mnohem víc. A proč se mediální mainstream tváří, že ekonomická cesta prostřednictvím motivací neexistuje?

Druhý přístup, který preferujete, se tedy opírá o „možnost vytvoření systému motivací pro prodloužení doby produktivního - výdělečného - uplatnění dle konkrétních psychických i fyzických možností každého jednotlivce a podmínek, v nichž se nachází". Víte to jsou hezká slova, ale jak by se dala proměnit v realitu?

Budu velmi konkrétní a zdůrazňuji, že tyto návrhy má v rukou i Jurečka. Odborná, kvalifikovaná diskuse k nim by byla na místě. Ale když vyprázdněnec tancuje, jak se píská, tak diskusi nepřipustí. Zde je koncept řešení, který máme podrobně zdůvodněn, který byl publikován před dvěma léty v časopisu Fórum sociální politiky, který vydává Ministertvo práce a sociálních věcí (MPSV), který byl prezentován na mezinárodních vědeckých konferencích zaměřených na problematiku penzijního systému. Reformy lze odstartovat v našich podmínkách vytvořením „postgraduální nadstavby” současného průběžného systému. Do něho by mohly vstupovat osoby, které dosáhly hranice 65 let podle zásady: „kolik peněz do systému vložím, tolik v podobě doživotní renty (po odpočtu vhodně nastaveného vnitrogeneračního solidárního odvodu a zabezpečení fungování rizikového fondu) dostanu zpět“.