Popište nám aktuální dění kolem novely zákona o potravinách z Vašeho pohledu.

Obrovská kampaň podporovatelů cizího kapitálu a zahraničních dodavatelů, kteří 30 let likvidují české zemědělství. Lži o nekonkurenceschopnosti českých potravin, zvyšování cen při dodávkách českých potravin. 

Jak to myslíte? Opravdu si myslíte, že nám třicet let někdo jiný likvidoval naše zemědělství? Nemáme na tom také svůj díl viny?

Ano, samozřejmě, že máme. Po revoluci 1989 naše třetí garnitura začala vyjednávat podmínky vstupu do Evropské unie, tedy včetně zemědělství. Naše zemědělství bylo z pohledu všech základních atributů, tedy rozvoje, konkurenceschopnosti a produktivity práce na podstatně vyšší úrovni než mnozí producenti z tehdejších starých států EU. Muselo tedy dojít k rozbití zemědělství a uvolnit trh se zemědělskými komoditami pro staré země EU. Prvním krokem bylo rozbití podniku zahraničního obchodu Koospol, který vyvážel většinu zemědělských a potravinářských komodit do celého světa ve velkých objemech pro jednoho odběratele, a tím dokázal domluvit dobré ceny pro naše producenty. Měli jsme totiž velké množství a vysokou kvalitu, o kterou byl zájem. 

Zrušení Koospolu bylo podle Vás tedy prvotním důvodem k tomu, že naše zemědělství šlo takzvaně od desíti k pěti?

Jeho zrušením byly zpřetrhány obchodní vztahy. Jelikož jsme byli v potravinách exportní země, došlo k obrovskému nadbytku naší zemědělské produkce, která se u nás začala hromadit. Což znamenalo, že se ceny v podstatě zřítily na následující úroveň - dojnice se na jatka prodávaly za 9 korun na kilo živé váhy, býci za 13 korun. Za tyto ceny pak rychle vzniklé společnosti, většinou ve vlastnictví bývalých komunistických pohlavárů, vyvážely produkci mimo republiku, dokonce s velmi zajímavými profity. A problém byl na světe.