STAN a KDU-ČSL definitivně potvrdily své spojenectví k parlamentním volbám. Nicméně některé průzkumy agentur vám v poslední době přiznaly nižší než limitní – desetiprocentní – podporu pro vstup do Parlamentu. Připouštíte si vůbec, že byste se nemuseli do Poslanecké sněmovny dostat? A čím chcete především oslovit voliče, aby tomu tak nebylo?

Předně nepřikládám takovou váhu předvolebním průzkumům. Jen připomenu, že jistá agentura středočeským STAN přisuzovala před volbami 2 procenta a dostali víc než 18 procent. Ale to je samozřejmě extrém.

Voliče chceme oslovit především jasnou nabídkou: Jsme alternativa, jak spravovat tuto zemi. Nechceme stát řízený autoritativně jako firmu, nechceme zaopatřovací ústav. Chceme zemi svobodných, sebevědomých lidí – a těm bude určen náš program. Jasně, neosloví to lidi, kteří chtějí jen to, aby se o ně někdo postaral. Ale pevně věřím, že těch sebevědomých je dost, rozhodně víc než 10 procent.

Smlouvu s křesťanskými demokraty máte sice už podepsanou, ale nemůže vaši spolupráci narušit například květnový sjezd lidovců? V regionálních organizacích zrovna nepanovalo z vašeho spojenectví nadšení a Jiří Čunek, který může usilovat o předsednický post, ho také nevítal?  

STAN vyjádřil svou vůli na svém celostátním sněmu a stejně tak je na svobodné vůli sjezdu KDU-ČSL, jak se strana s konečnou platností rozhodne. My to budeme v každém případě respektovat.

Já nechci komentovat vnitřní záležitosti KDU-ČSL. V médiích vidím a čtu různá prohlášení. Ale při vší úctě ke všem zúčastněným: pro mě jsou důležitá rozhodnutí orgánů KDU-ČSL, které jsou k tomu kompetentní, ne hlasy jednotlivců, jakkoliv jsou mediálně zajímavé svou razantností.

Před parlamentními volbami bývá téměř v každé straně větší rozruch kvůli umístění na kandidátkách. Nicméně někteří politologové vidí současnou atmosféru ve vládní straně ČSSD jako krizovou a věští jí podobný osud, jaký měla ODS. Podle nich je údajně i symptomem, že ji začaly opouštět velmi známé tváře (Jandák, Benešová, Tejc) a určitá část této strany už prý na některé pozitivní změny rezignovala. Jste podobného názoru?

Tak jak nekomentuji vnitřní záležitosti v KDU-ČSL, tak tím víc to nebudu dělat vůči ČSSD. V otázce řešení klíčových věcí se vůči sociální demokracii dost vymezujeme, například nechceme, aby se stát o všechno staral, protože – a to si málokdo uvědomuje – s tím ruku v ruce jde to, že stát strká nos i tam, kam nemá. Takže „pozitivní věci“ pro voliče ČSSD nemusejí být pozitivními pro voliče STAN a KDU-ČSL.

Jak hodnotíte nynější aféru kolem už bývalého jihočeského hejtmana Jiřího Zimoly. Co za ní stojí? Může to být skutečně problém s budováním jeho rekreačního sídla, jež mu má údajně zajišťovat šéf krajských nemocnic Martin Bláha, který v minulosti prý dostával i velmi vysoké odměny od jihočeského hejtmanství? Nebo to jsou spíše rozbroje s tamním vedením hnutí ANO a také fakt, že Zimola patřil rovněž ke kritikům premiéra Sobotky, a tak se za něj vedení ČSSD nepostavilo?

To je přesně věc novinářů, aby rozkryli pozadí tohoto příběhu. Mám za to, že konání politika má být transparentní. Ale nebudu spekulovat o tom, zda za aférou stojí boj mezi ČSSD a ANO, nebo boj uvnitř ČSSD.

Lobbistu a pravou ruku bývalého premiéra Topolánka Marka Dalíka, který je podezřelý z korupce při nákupu obrněných transportérů Pandur, verdikt Nejvyššího soudu dostal na svobodu. Mnoho lidí teď spekuluje, proč se tak stalo. Nejvíce se hovoří o dvou verzích. Jednak, že opravdu proti Dalíkovi neexistovaly věrohodné důkazy, jednak, že Dalík pohrozil tím, že by mohl začít mluvit o detailech kontraktu – a ohrozil by tím i další politiky z jiných stran. Jak si vy sám vysvětlujete jeho propuštění?  

Dokud neznáme zdůvodnění Nejvyššího soudu, je těžko spekulovat. Doufám, že právě ono zdůvodnění nám leccos vysvětlí. Proto teď nechci Dalíkovo propuštění já sám nijak vysvětlovat , a to ani pro sebe. Mám za to, že každý má nárok na spravedlivý proces i opravné prostředky. Nechme spravedlnosti její průchod.