Pane docente, ve čtvrtek jsme si vyslechli, jaké zásadní změny nás do budoucna čekají. Než se dostaneme k podrobnostem, jaký je váš dojem z „ozdravného balíčku“, který má Česko dostat do formy?

Upřímně řečeno, moc jsem od něj neočekával, protože už dlouho předtím prosakovaly do médií informace o rozporech ve stanoviscích jednotlivých koaličních stran. A vskutku, celý navržený balík opatření připomíná proslulou Čapkovu pohádku, jak pejsek a kočička pekli dort. Je to nevyvážené, postrádám jakoukoli dlouhodobou koncepci, vizi budoucnosti tohoto státu. Výsledkem bude jen naštvání i těch, kteří vznik nové vlády uvítali, či ji dokonce volili. Před tímto rozhovorem jsem si přečetl zdrcující odsudky redaktorů liberálně středolevého Deníku Referendum, z nichž velká část kdysi jásala nad porážkou ANO. Chtělo by se mi škodolibě poznamenat „dámy a pánové, máte, co jste chtěli“, ale neudělám to, protože nyní je třeba sjednocovat opozici v odporu proti nekompetentnímu počínání této vlády. Zásadním problémem je, že k jednání o vládních opatřeních nebyla přizvána opozice, a tudíž mnohé z toho, co vláda protlačí silou, nepřečká příští volební období.

Co je ale nejdůležitější. Plánovaný přínos to nepřinese ani náhodou. Každé opatření v ekonomice má totiž dvojace rozporný charakter. Na jedné straně se ušetří, na druhé straně vzniknou náklady. Takže si dovoluji tvrdit, že v příštím roce nás čeká ještě jeden balíček, pokud tato vláda do té doby nepadne.

Je třeba si uvědomit, že vše, co jsme slyšeli, jsou jen návrhy, které musejí projít legislativním procesem. A tady se můžeme dočkat, zejména v Senátu, lecjakého překvapení. Mnohé z bodů prezentovaného balíčku totiž jdou proti tomu, na co vůdcové vládních stran přísahali ještě před vstupem do vlády, a také i proti některým bodům vládního prohlášení. Opozice určitě podpoří paušální snížení DPH na knihy, i když já bych z pestrého sortimentu položek na knižním trhu takto výrazně podpořil jen část, zejména učebnice, odbornou literaturu, literaturu faktu, krásnou literaturu. Ale nevím, proč podporovat škváry typu červené knihovny, erotických románů apod., i když uznávám, že jejich odlišení od ostatních není jednoduché a může způsobit i daňové úniky.

I když základním cílem je látání děr ve státním rozpočtu, celkové vyznění spolu s důchodovou reformou je natolik zásadní a odlišné od předvolebních slibů, že by vláda měla spojit hlasování o některém z nejdůležitějších a nejvíce se od předvolebních slibů odlišujícím opatření s požádáním o opětovné vyslovení důvěry. Bylo by to poctivé a také vzkaz vlastním nespokojeným voličům, kdo a proč za vládními opatřeními stojí. 

Konsolidační balíček bude znamenat zrušení neinvestičních dotací zejména do podnikatelského sektoru, úspory na provozu státu, úspory ve mzdách zaměstnanců pracujících ve státní sféře, zvyšuje odvody OSVČ, zvyšuje daň z přijmu právnických osob z 19 na 21 procent, zdraží cena dálniční známky, daně z nemovitostí atd… Pane docente, co vás z toho zaujalo?

Některé z návrhů považuji za rozumné. Například zvýšení korporátní daně o dvě procenta spolu s úpravou daňového základu by pro firmy neměla být zásadní problém. U dálničních známek bych postupoval tak, že bych je přesně srovnal se sousedními zeměmi, aby řidiči přejíždějící z jedné země do druhé měli stejné podmínky. Daně z nemovitostí jsou nyní plně v kompetenci obcí, které se vládní politikou nemusejí řídit. Zde bude třeba počkat na legislativní návrh.

Které dotace se zruší, to dnes nikdo neví, a očekávám, že ohledně této klíčové části vládního balíčku se strhne velký politický zápas, do kterého zasáhnou tripartita, zájmové organizace, spolky a další subjekty. Některé dotace jsou skutečně zbytečné a představují neefektivní a někdy i doslova vyhazování veřejných peněz oknem. Jsou to hlavně dotace různým spolkům, které jen plodí pochybné studie a manuály nízké kvality, končící většinou v šuplíku. Jenže tady se právě obávám, že bude největší odpor i u politiků včetně těch z vládních stran.

Mzdy státních zaměstnanců jsou citlivé téma a jejich snížení může vyvolat ostrý sociální konflikt. Zvláště když se na druhou stranu slibuje, že například platy učitelů se zvýší na 130 % průměrné mzdy. Také vládní poslanci nejdou zrovna příkladem, stejně jako soudci a státní zástupci. Zde očekávám spíše kreativní účetnictví v podobě rušení neobsazených pracovních míst či těch, kde současní zaměstnanci odcházejí do důchodu.

Odvody OSVČ se řeší, pokud si pamatuji, již od devadesátých let. A nikdy se nenašel optimální způsob, jak systém nastavit. Je spousta OSVČ, kteří činnost vykonávají jako „vedlejšák“, hodně je i abonentů švarcsystému. Zkrátka není OSVČ jako OSVČ. Řešení spíš vidím v úpravě nákladových paušálů než ve zvýšení odvodů na sociální zabezpečení.

„Kdybychom nyní nedokázali šlápnout na brzdu, situace by se už za několik málo let vymkla z ruky a odnesli by to naše děti a naši vnuci,“ uvedl Petr Fiala. Byl rozvrat veřejných financí tak katastrofální?

Tohle strašení už kritizují i vládě jinak oddaní publicisté. Samozřejmě vláda se snaží prezentovat nepopulární opatření jako vynucená okolnostmi, to je běžný marketing. Kumulovaný dluh vztažený k ročnímu HDP je ale hluboce pod maastrichtským kritériem a závidět tento stav nám mohou i mnohem vyspělejší země. Podle mě vláda skrytě počítá, že dosažené úspory budou nižší než plánované a část balíčku bude sloužit jako rezerva, případně jako obchodovatelná položka v jednáních s opozicí a sociálními partnery. Opakuji znovu, jde jen o návrh.