Proč si myslíte, že je v České republice otázka Tibetu tak masivně spojována s porušováním lidských práv v Číně?
Jak se říká, „fakta vítězí nad přesvědčováním“. K otázce týkající se Tibetu zde čtenářům nabídnu pár historických fakt a informací o tamní skutečné situaci.
Za prvé, Tibet je odedávna neoddělitelnou součástí Číny. Od třináctého století za dynastie Yuan zahrnuje čínská ústřední vláda Tibet oficiálně do jurisdikce své ústřední správy. Na mezinárodní scéně žádná země ani vláda neuznaly nezávislost Tibetu.
Za druhé, starý Tibet v dobách vlády dalajlámů byl teokratickou feudální nevolnickou společností, temnější než Evropa ve středověku. V těchto dobách majitelé nevolníků, kteří tvořili pět procent tibetského obyvatelstva, vlastnili v Tibetu naprostou většinu výrobních prostředků a materiálního bohatství, avšak zbylým pětadevadesáti procentům obyvatelstva, nevolníkům, nepatřilo vůbec nic. Neměli žádnou osobní svobodu, o lidských právech nemluvě. Britský válečný zpravodaj Edmund Candler, který v minulosti navštívil Lhasu, uvádí ve své knize The Unveiling of Lhasa (Odhalení Lhasy) o tehdejším Tibetu, že „místní obyvatelé žijí stále ještě ve středověku“ a „v této zemi vládne feudalismus, dalajlámové jsou svrchovaní panovníci a zemědělci jsou jejich otroky“. Tuto skutečnost ve svých knihách podrobně zachycují i britský obchodní zástupce žijící mnoho let v Tibetu Charles Bell a americký tibetolog Melvyn Goldstein.
Za třetí, přechod od feudální nevolnické společnosti k moderní civilizované společnosti v dnešním Tibetu znamenal pro životy většiny Tibeťanů kvalitativní skok. Současně s rychlým hospodářským rozvojem jsou dobře chráněny a předávány i tibetské náboženství, kultura a zvyky. V České televizi byl nedávno vysílán televizní dokument Tibet-střecha světa, který ukazuje ochranu přírodního prostředí Tibetu, tamní kulturní tradice a zvyky a radost ze života jeho obyvatel. Doufám, že čeští přátelé, kterým doopravdy záleží na Tibetu, si přečtou více o jeho dějinách, a pokud budou mít příležitost, tak Tibet i osobně navštíví a přesvědčí se o jeho rozvoji a proměnách.
Jak byste s odstupem zhodnotila návštěvu prezidenta Si Ťin-pchinga v Česku a můžete zmínit reakce čínských médií na ni?
Státní návštěva prezidenta Si Ťin-pchinga v České republice proběhla zcela úspěšně. V době návštěvy podepsaly hlavy obou států společné prohlášení, jímž se vzájemné vztahy posunuly na úroveň strategického partnerství, a začala nová éra vztahů obou zemí. V oblasti ekonomiky a obchodu přinesla návštěva bohaté výsledky. V českých médiích jsem zaznamenala zprávu, že podle nově uzavřené investiční dohody mají čínské investice do České republiky dosáhnout výše pětadevadesáti miliard korun. Je možné říci, že ekonomická a obchodní spolupráce mezi oběma zeměmi dospěla do nebývalé hloubky i šíře.
Návštěva prezidenta Si v Česku byla první návštěvou nejvyššího státního představitele Číny za sedmašedesát let od navázání diplomatických styků mezi Čínou a Českou republikou. Jako událost historického významu samozřejmě vzbudila velkou pozornost napříč čínskou společností. Všechna hlavní média zevrubně informovala o české politické, ekonomické, geografické, kulturní i společenské situaci a v Číně vyvolala „českou horečku“. Většina obyvatel Číny má z minulosti dobré vzpomínky na pomoc poskytovanou Československem, dále pozitivní představu o přírodních krásách Česka a jeho bohatém historickém a kulturním dědictví a náhle se zlepšuje jejich celkové povědomí o České republice a image Česka. Stále více čínských společností je ochotno zde investovat a stále více čínských občanů si přeje Česko navštívit. Vím například, že mnoho Číňanů zmiňuje Českou republiku mezi deseti zeměmi, které určitě chtějí v životě vidět.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jan Rychetský