Ústavní soud rozhodl, že část volebního zákona neplatí, protože rozdělení hlasů voličů není rovnoměrné. Dosud rozhodovala velikost krajů a počet poslanců ve Sněmovně závisel na překročení určité procentuální hranice. To vše se teď změní. Jaký je váš pohled na nález soudu?

Úplně jednoduchý, já nález respektuji. Myslím, že v demokratické zemi má politik respektovat rozhodnutí Ústavního soudu, má se jím i řídit, od toho tu Ústavní soud je. A budu se snažit, abychom dokázali najít v politických stranách shodu na tom, jakým způsobem lze nález Ústavního soudu zapracovat do změny volebního zákona co nejdříve.

Souhlasíte tedy s tím, že se dosavadní nepoměrný volební systém potřeboval změnit kvůli tomu, že nebyl pro strany spravedlivý?

Ne že pro strany. Nebyl spravedlivý pro voliče, to je ta zásadní věc, protože voliči vyjadřují vůli ve volbách o tom, jakou mají představu o správě země – a ta vůle byla dost pokřivená od doby opoziční smlouvy. To je ten zásadní důvod, proč byl podnět podán senátory za KDU-ČSL před třemi a půl roku. Nyní máme úpravu zákona udělat tak, aby byl opravdu co nejvíce poměrný, a poměrný znamená, aby přepočet na mandáty ve Sněmovně co nejvíce odpovídal vůli voličů.

Rozhodnutí trvalo Ústavnímu soudu přes tři roky a teď rozhodl před volbami, takže se ozývá kritika, že je rozhodnutí načasované před volbami.

To je jedna jediná věc, kterou jsem na celé věci podrobil kritice, že ta délka a načasování je opravdu velmi nevhodné, protože nás opravdu dostal do časové tísně. Soud o tom rozhodoval přes tři roky a my to máme vyřešit za čtyři měsíce. Optimální to rozhodně není, ale na druhou stranu je potřeba říci, že od začátku tohoto roku Ústavní soud rozhodl i v jiných dvou věcech v době, která trvala přes tři roky. Není to zase něco úplně extra výjimečného, ale bohužel bych čekal, že Ústavní soud půjde příkladem ostatním soudům v této republice a bude rozhodovat nestranně a přiměřeně rychle. A tady rychlost přiměřená vůbec nebyla.

Není trochu paradox, že šéfem Ústavního soudu, který o tom rozhodl, je Pavel Rychetský, jež tento systém vymyslel za Zemanovy vlády v době, kdy byl sám jejím místopředsedou?

Určitý paradox to je, ale domnívám se, že aby byl systém zaveden do praxe, musel by ho schválit Parlament, nikoliv jen Rychetský. Takže jde především o zodpovědnost tehdejšího Parlamentu. To, že se o určitý paradox jedná, uznávám, ale zodpovědnost nese Parlament.

Komunisté se nechali slyšet, že nevidí důvod k podpoře dalšího prodloužení nouzového stavu, čehož se obává premiér Andrej Babiš. Ten prohlásil, že „neprodloužení nouzového stavu by znamenalo kolaps zdravotnictví“. Jak čtete tyto kličky mezi komunisty a hnutím ANO? Je pravda, že komunisté takzvaně tiše podporují vládu Andreje Babiše…

Komunisté je nepodporují tiše, oni je podporují velmi aktivně. Všechna důležitá hlasování se musejí odehrávat s podporou komunistů, jinak by vláda nemohla vládnout. Já to čtu tak, že komunisté se dostávají pod obrovský tlak, kdy je sice nutné prodlužovat stav nouze proto, aby opatření vlády mohla fungovat, na druhou stranu – a na co upozorňujeme už měsíce – je naprosto nedostačující kompenzace pro obrovské množství lidí. A za to je zodpovědný politik a vláda. Bohužel Andrej Babiš to přehlíží, tváří se, že všichni dostávají masivní podpory, ale jsou tu desetitisíce lidí, kteří od října nemají ani korunu příjmů. Mají uzavřené podnikání z důvodu opatření vlády a nedostali ani korunu.