Co by podle vás mělo být součástí přípravy každého občana na nepředvídatelné krizové situace?

Rozhodně o tom zpočátku alespoň přemýšlet. Tedy vytvořit si určité základní scénáře pro nějaké typy krizových situací, míněno jakési „co dělat, když“. A pak si podle toho v druhé fázi případně připravit i nějaké potřebné prostředky. Od toho, čím můžu v nejhorší situaci chránit sebe a svou rodinu, tak třeba mít co jíst a především pít, tedy nejlépe disponovat zásobami alespoň na několik málo dní. No a pak též dumat, co konat, až najednou bude na pár dní doma tma a možná i zima. Víte, zajímavé je, že podobné věci jsou třeba běžné v USA, kde často zuří tornáda a hurikány. A lidé vědí, kam se mají schovat, a mají dopředu sbalená tzv. evakuační zavazadla. V našich končinách holt lidé hřeší na to, „že se podobné věci přece nedějí“. A v tom je ta potíž. Tedy znovu – alespoň o tom začít přemýšlet, že standardní život, míněno dostatek jídla, vody a energií, může být už zítra zkrátka minulostí. Stejně tak jako se v takové situaci rázem změní bezpečí v ulicích. Stačilo by i jen pouhých pár dní bez elektřiny a lidé, kteří by neměli co jíst a pít, by byli schopní zoufalých činů. Natož pak kriminálníci, kteří by raz dva vycítili bezvládí v ulicích a vydali by se beztrestně rabovat, loupit a terorizovat lidi...

Je rozumné mít doma určité zásoby vody, potravin a léčiv, jako si lidé dělali například před dvěma roky při začátku pandemie covidu, kdy ještě nebylo zcela jasné, jakou povahu bude virus mít?

Myslím, že ano. Nejlépe je ale pořizovat takové jídlo, které máte šanci třeba pak časem ohledně doby trvanlivosti, která je mimochodem u konzerv i násobná, zpracovat při výletech či kempování. Anebo s ním potěšit případně svého, popřípadě i nějakého cizího pejska. A s takovým plánem se musí již dopředu druh potravy koncipovat. Není nutné nakupovat hromadně – a též nečekat s tím, až krizová situace vznikne. Doporučuje se k nákupu vždy přihodit jednu dvě konzervy. Ty pak doma skládat podle data spotřeby, tedy ty starší dopředu, nové dozadu. Je to praktický zvyk. A také myslet na zdroj vody, třeba alespoň jen nějaké láhve balené vody. Ta je pak v nouzi, kdy už neteče nic z kohoutku, ještě důležitější než zmíněné zásoby potravy. A v neposlední řadě také přemýšlet o tom, jak by to pak bylo s hygienou, chozením na toaletu. Nebo o tom, že jednou třeba přijdu k bankomatu, on bude vyhaslý a dveře banky možná už nadobro zavřené. Kdy tedy naše peníze na kontě, které jsou popravdě jen virtuální, budou nedostupné. I proto je nutné do budoucna zachovat právo občanů na hotovost a odolávat tlakům a „moderním“ trendům, že bude vše jen elektronické. V případě krize nejen velmi zranitelné, ale také, co pak uděláte proti tomu, když vám banka, či dokonce vláda vaše veškeré peníze na účtu z nějakého důvodu zablokuje? Opět, příkladů nemálo. Naposledy Kanada...