Psycholog Jeroným Klimeš v rozhovoru pro Blesk uvedl, že integrace lidí muslimského vyznání je nemožná, protože prý nemají stejnou pracovní morálku jako Evropané. Rozdíl je dle něj ve výchově, kdy v evropské kultuře platí modli se a pracuj. „Oni jsou z prostředí, kde práce je pro otroky a jediná důstojná aktivita chlapa je válka,“ míní. Jak to vidíte vy?

Naprosto s kolegou souhlasím. Tady se jedná o integraci jedinců z natolik odlišné kultury, že to v podstatě není možné. Což dokazuje praxe, zkušenosti, empirie. Jde o pracovní morálku, ale zakopaný pes je ve víře této populace. Přikazuje jim něco, umožňuje něco. Tito lidé jsou tím svázaní od kolébky do hrobu a také komunitou, která je k tomu tlačí. Když se pár jedinců tohoto vyznání ocitlo před lety v kultuře odlišné, tak byli ochotni se ve značné míře integrovat. Vnitřně si mohli udržovat svůj náboženský náboj, ale okolní společnost byla natolik silná, že je nutila se začlenit. Ovšem jak jejich počet narůstá, už k tomu nejsou tlačeni. Ba naopak si vytvářejí svoje uzavřené komunity, jak to známe z některých západoevropských zemí. Oni ani nemají důvod se integrovat, pro ně je to nepochopitelné. Jsem přesvědčený, že mají ve svých mozkových strukturách uloženou natolik jinou kulturu, že to ani nejde.

V jiném rozhovoru Jeroným Klimeš také říká: „Především sem nesmíme vpustit menšinu, kterou nejsme schopni zvládnout. Jestliže nejsme schopni zvládnout romskou menšinu, tak si sem nemůžeme vpustit arabskou menšinu, se kterou si už vůbec nevíme rady.“ Co vy k tomu?

To je také pravda. Přirovnávám to k podkritickému a nadkritickému množství uranu či plutonia v jaderné bombě. Dokud je to v kritickém množství, tak je to v pohodě. Jakmile se to spojí v nadkritickém množství, dochází k řetězové reakci. Nikde na světě neexistuje důkaz o tom, že integrace v takovémto množství je možná. Nemluvím o jedincích, kteří sem přišli a založili si obchůdky. I když mají potomky, kteří  často potvrzují pravý opak. Ale jak je to určité množství, tak to není možné. Tady je obrovské nebezpečí v tom, že nezodpovědní politici by mohli přikývnout na experiment. V případě ale, že dopadne špatně – a už dopadá špatně – tak je nevratný v dimenzích lidského zacházení. Co s tím potom? Není možné experimentovat s budoucností, s lidmi této kultury. To je naprosto nezodpovědné. Nezbývá nic jiného než hranice uzavřít. Pokud nějaký génius najde řešení, tak sem s ním. Silně o tom pochybuji, ale nejsem vševědoucí. Zatím ale to řešení nemáme. Pokud dopustíme tento experiment, je to nezodpovědné a budoucí generace by nám ho neodpustily. 

To odpovídá vašemu názoru, že máme být připraveni jako Česká republika v případě potřeby uzavřít hranice...

Tak. Samozřejmě. Je výhodné mít volný pohyb osob či zboží. Ale v okamžiku, kdy začne být nebezpečí, je každá vláda povinná okamžitě vytvořit podmínky k tomu, aby populace daného státu byla chráněna. Neříkám uzavřít hranice pozítří. Uklidňovači říkají, co šílíte, vždyť tady žádné nebezpečí není. To nebezpečí je potenciální už hodně okolo. Bylo by velmi moudré a zodpovědné, kdyby vláda řekla – děláme ta a ta opatření, jsme připraveni, máme plán A, B, C. Zaručíme, že se nebudete muset bát či bránit s použitím vlastních prostředků. Tohle je nutná a základní funkce státu

Česká republika má oproti západní Evropě výhodu v tom, že tu nemáme významnou muslimskou menšinu. Jak ale vidíte vývoj v zemích západní Evropy? Zahlédl jsem vaše vyjádření, že si budou muset zvyknout žít jako Izraelci...

Pro ně řešení nemám. Rozhodně nedoporučuji zvykat si žít s násilím. Ale abychom si my nemuseli zvykat na nic, je třeba udělat preventivní prozíravé kroky. Součástí lidské inteligence je určitá prozíravost a předvídavost. Kdyby toto lidé neměli, tak nepřežijí. To, že u nás nejsou, nebo v malém množství, neznamená, že tu nebudou. Navíc paní Merkelová a ostatní plánují sjednocení azylové politiky, což by bylo obejití povinných kvót. Což je vlastně totéž. Je to podvod a nefér. I proti tomu je nutno se postavit. Každá země má spolupracovat s druhou v rámci celého světa, pokud jsou nastavené férové podmínky. Pokud nejsou, tak si musí vší silou chránit svoji suverenitu. 

O víkendu se u Máchova jezera v Doksech stal nemilý incident. Opilý a zdrogovaný mladý muž s českým občanstvím, ale po otci alžírského původu, tam šermoval nožem a křičel Allahu Akbar. Co tak se děje v jeho hlavě? Může to být tak, že pod vlivem alkoholu i u mírumilovného a integrovaného muslima může  vyplout na povrch i jeho odvrácená tvář osobnosti, která má třeba i určité skryté pochopení pro muslimské atentátníky?

Pokud se mluví o mírumilovných muslimech. Když přesídlíte do země s jinými zvyklostmi a bude vás málo, tak těžko budete prosazovat něco radikálního. Počkáte, až vás bude víc. Tito lidé jsou navenek konformní a mírumilovní. Jejich víra Korán umožňuje klamat nepřítele. Pokud je to vhodné pro šiřitele této víry, která je považována za nadřazenou všem ostatním. Takže vlastně přetvářka a lež je povolena a chválena. Nemusí to tedy být mírumilovnost. Ten člověk s tím nemusí být vnitřně ztotožněný. Jestli to vypuklo, když byl pod vlivem, to se tak děje. Alkohol odbrzďuje naše zábrany a autocenzuru. Možná, že kvůli tomu se ukázalo, co dřímá v psychice tohoto mladého muže.

Vy jste už dříve uvedl, že radikální prvky má v sobě samotný islám a že – i když i ve jménu jiných náboženství se mohou dít různé atentáty – ze statistického hlediska v tomto jednoznačně vítězí islám. Je tedy hlavní potíž v tomto náboženství, které může u problémových jedinců aktivizovat skrytou agresivitu, která někdy vyústí až k hrůzným činům?

Potřeba víry, religiozita, je mnoha procentům lidí vrozená. To je silná věc, která ovlivňuje chování. Upozorňuji, že není nic špatného, když má člověk potřebu nějaké víry. Pokud ale ta konkrétní víra je plná nějakých radikálních řešení, nebo káže nadřazenost vůči ostatním vírám a potřebu podrobit si ty ostatní, podle toho ten člověk jedná. Pokud vím, tak v Koránu je zakázáno pochybovat. Tato víra nemá vývoj, že by se reformovala. A ti lidé neumí být jiní.

Nemůžou se ale nějaké tragické excesy objevit i u většinové evropské populace i v souvislosti s narůstajícím počtem atentátů. Že si někdo řekne, že je pomstí? Což většinou zase odnesou nevinní. Nehrozí riziko odvety?

To víte, že hrozí. Jsme lidé. Celý vývoj lidstva provází násilí. Může k tomu dojít. Proto říkám, že nevidím nějaké řešení pro země, kde procento těchto lidí v populaci nabývá tak nebezpečných rozměrů. Může tam dojít k nějaké formě občanské války, což je opravdu hrůza. Nechci, aby tuto chybu dělaly naše země východněji položené. Máme zkušenosti s totalitou, zabudované radary, čich ve svých myslích. Musíme zabránit tomu, aby vzniklo násilí, nenávist, aby se zabíjeli často nevinní. To nesmíme dopustit. Napřed se musí dělat preventivní opatření a nějakým způsobem to zastavit. A potom, půjde-li, hledat, co s tím.

Kandidujete do Senátu v senátním obvodu č. 55 – Brno-město za stranu Svoboda a Síla. Je tohle, o čem se bavíme, vaše hlavní téma?

U mě osobně je to jedno z hlavních témat. S tou stranou spolupracuji, ona mě nominovala. Ale pořád si nechávám zásadu – pokud bych se dostal do zákonodárného sboru – ctít Ústavu České republiky, kde je kromě jiného uvedeno, že člověk zde musí hlasovat podle svého svědomí. Ač jdu ve spolupráci s touto stranou, nikdy nebudu v roli podřízeného nějaké straně, kývačem nějakých pokynů. Migrace je akutním problémem celé Evropy. Dalším z mých témat je suverenita České republiky ve spolupráci se suverénními státy okolní Evropy a možnost občanů ovlivňovat politiky a jejich rozhodování formou referend.