V minulém rozhovoru jste mi řekl, že byste byl „nejraději, kdyby se dokázaly spojit tři strany, které by daly dohromady pohodlnou většinu a navzájem ve vládě nejen spolupracovaly, ale i hlídaly, aby nedošlo k excesům“. Také jste řekl, že lidovci by měli jít do vlády s Andrejem Babišem i přes jeho trestní stíhání. Je vůbec ještě možné, aby se KDU-ČSL s Babišem spojila?

Možné je to vždy, ale v tuto chvíli se vyjednávání neposunulo. Svým způsobem ANO čeká na sjezd ČSSD a jeho závěr s tím, jak bude pokračovat dál. Doposud, ačkoliv mám odlišný názor, vedení KDU-ČSL trvá na podmínce, že nechtějí být s trestně stíhaným člověkem ve vládě. Já s tím zásadně nesouhlasím, protože o trestním stíhání rozhoduje jeden, dva lidé a je navíc minimálně diskutabilní, zda bylo jejich rozhodnutí správné. Za dvacet let to možná přezkoumá soud, ale v tuto chvíli je to pouze důvod k tomu, aby se všechny ostatní strany, které tento problém nemají, zbavily největšího konkurenta. O nic jiného jim nejde. A pokud někdo mluví o čistotě, je vidět, že tomu nerozumí. Ti, kteří vykřikují: nebojte se, budou říkat něco jiného, až je potká stejná věc, protože poznají a zjistí, jak jsou věci jednoduché. Jak jednoduché je někoho očernit a nasadit mu psí hlavu. Ostatní pak oslabení využívají, ať už se na tom podílejí, nebo ne.

Myslíte, že vyjednávání o vládě přitíží rozhodnutí slovenského soudu ohledně Andreje Babiše a jeho spolupráce s StB? 

Určitě mu to nepomůže a jsem přesvědčen, že jde o další důvod, aby kolem něho bylo plno pochyb. Andrej Babiš teď má další problém, jak se bude bránit a jak dokáže, že tím agentem nebyl. V podnicích zahraničního obchodu bylo málo lidí, kteří vyjížděli pravidelně ven, do západních zemí a neměli nějakou v uvozovkách smlouvu s StB nebo komunistickou stranou. Ale vůbec to nemusejí být lidé aktivně spolupracující a já takové znám, protože jsem pracoval ve zbrojovce se zahraničními montéry. Vím o mnoha z nich, že to dělali čistě ze zištných důvodů, aby mohli cestovat, chodit nakupovat do Tuzexu, proto museli být komunisté nebo nějak počítat s tím, že se na ně StB obrátí. Ale takoví nebyli určitě všichni a vím jistě, že mnozí to brali jen ekonomicky, nikdy nikoho neudali a nikdy se nezpronevěřili svědomí, že by někomu ublížili, ale holt jsou evidováni.

Mám tomu rozumět tak, že Andrej Babiš by podle vás mohl být jedním z nich?

Ano, ale nevím to a nezáleží na tom. U Andreje Babiše se o tom vědělo už předtím, ať už slovenský soud rozhodl tak, či onak. Je diskutabilní, nakolik jde o důvěryhodné rozhodování. My to nemůžeme posoudit, protože ty podklady nemáme, ale možná se najde někdo, kdo řekne: mně opravdu ublížil. A když se nikdo takový nenajde, domnívám se, že Babiš skutečně nikomu neublížil. Zůstává při starém, co jsme věděli, že byl v zahraničí a musel mít jaksi nějakou dobrou spolupráci s komunistickou stranou a všemi jejími články, a přesto všechno zvítězil ve volbách. Takže dokud nebude pravomocně odsouzen, tak by měl být premiérem a sestavovat vládu.

Rovněž jste mi řekl, že KDU-ČSL nic jiného nezbývá, než se podřídit tomu, co volič požaduje, a zapracovat na sdělování základních postulátů, jako jsou normální rodina, férovost v sociálních dávkách, spravedlnost ve veřejném prostoru a slušné chování politiků. Mají lidovci nakročeno správným směrem? Jsou na dobré cestě?

Myslím, že ano. Vládní angažmá a mnohá poznání ukázala, že na tom můžeme pracovat, i když je to v této pozici téměř nemožné. Musíme pracovat především na jedné věci, na čem Andrej Babiš bohužel pracovat nemůže, to je systémové budování důvěry v policii, ve státní zastupitelství a justici, která je na velmi špatné úrovni. A především tyto instituce v sobě pořád mají lidi, kteří jsou ochotni například požádat o vydání Andreje Babiše tři měsíce před volbami a zasáhnou do volebního boje. Vědí to, a kdyby to nevěděli, tak nepatří na místa, kde pracují.
Evidentně to byl politický krok. Věděli, že když vydání Andreje Babiše nebudou požadovat před volbami, tak se nic nestane a všechno se stihne. Kdyby se Andrej Babiš nedostal do Poslanecké sněmovny, tak ho mohli bez politické imunity zažalovat hned. A když se tam dostane, požádali o vydání, jak se nyní stalo. To znamená, že vůbec nemuseli vstupovat do předvolebního boje a logicky to bylo naprosto nesmyslné. Proto všichni, kdo tomu rozumí, vědí, že šlo o politický akt, který do orgánů policie a státního zastupitelství vůbec nepatří. Musíme tedy systémově pracovat na tom, aby státní zástupci nesli díl odpovědnosti – kterou mají nyní nulovou – za svoje rozhodování a stejně tak soudci a policie.

A co politici? Nesou dostatečný díl odpovědnosti?

Odpovědnost politiků je velice dostatečná. Když se podíváte, kolik politiků bylo obviněno za nějaká rozhodnutí související čistě s jejich rozhodováním v politické sféře, tak jsou pod velkým tlakem.

Když jsme mluvili o referendu, prohlásil jste, že by je měly doprovázet kompletní informace k dané otázce. Jaký je váš názor na tvrzení, že voliči nejsou schopni porovnat správně informace a rozhodnout, co je pro naši zemi nejlepší? Podceňujeme Čechy? Nebo jsou takové obavy adekvátní?

Já je nepodceňuji. Do referenda ale nemůže patřit každá otázka. Například lidé nemohou rozhodovat, jestli máme stavět Temelín, nebo ne, protože občané nikdy nemohou mít tolik informací, aby se tak rozhodovali. Ne proto, že by byli hloupí, ale protože jde o odborné otázky. Určitě však mohou rozhodovat o tom, zda jadernou energii budeme v elektrárnách dále provozovat, nebo nebudeme. Jde o to, jak odbornou přípravu potřebují k takovému rozhodnutí, a je jasné, že lidé se nemohou dlouhodobě a časově náročně věnovat natolik náročným otázkám. Ty by měly být řešeny na úrovni politiků a zástupců a naprosto jednoznačné věci s odpovědí ano – ne mohou být řešeny v referendu.
Druhá věc je, že referendum jako například ve Švýcarsku má své podmínky. Nejenom nutnost získat nad padesát procent hlasů, ale i jiné mechanismy, které bychom mohli do referenda založit. Aby nebylo tak jednoduché, že 50,01 procenta hlasů přehlasuje těch 49,99 procenta.

Nakolik je v tomto ohledu odborná otázka o setrvání v Evropské unii?

Dá se vyčíslit, kolik miliard z Evropské unie získáváme a kolik do ní posíláme, příští rok to bude tolik, jaké jsou benefity společného trhu, volného pohybu osob, zboží a tak dále. To se dá voličům vysvětlit a o tom klidně můžeme referendum udělat.