Zatím jen vláda schválila návrh zákona na změnu fakultních nemocnic na univerzitní. Slibuje si od toho lepší hospodaření tohoto typu nemocnic a zvýšení jejich profesionální úrovně. Jenže zástupcům lékařských odborů (LOK) i České lékařské komory (ČLK) se tato koncepce nelíbí. Vidí v ní plíživou privatizaci špičkových lékařských zařízení. Například prezident ČLK Milan Kubek se k tomu v médiích vyjádřil takto: „Je to cesta k tomu, jak splnit dávný sen některých pravicových vlád zprivatizovat velice lukrativní zdravotnická zařízení.“ Jaký názor na tuto záležitost zastáváte vy sám?

S tou změnou bych neměl vůbec problém, protože jsme ji připravovali, když jsem působil na ministerstvu zdravotnictví a měli jsme ji i v našem volebním programu. Jenže tenkrát to mnoho pravicových politiků nechtělo, zvláště z ODS. Tvrdili, že pro ně je jediným vhodným řešením udělat z nemocnic akciovky, a tady by hrozilo právě to jmenované riziko překotné privatizace, které je pro mne nepřijatelné. Kvůli podobné koncepci přece skončil bývalý ministr Julínek. Lékařský odborový klub, který vždy podporoval ČSSD, je dnes proti tomuto návrhu sociálních demokratů a říká, že jedinou správnou formou fungování jsou státní nemocnice. To já ale považuji za obrovskou chybu, protože za současného stavu jsou vedení nemocnic hodně zpolitizovaná a ministr zdravotnictví má vždy na ně příliš velké páky. A pokud v těch nemocnicích, které jsou vlastně státními podniky, ví, že stát za ně ručí a v případě problému je pak i oddluží, tak to vyvolává velký morální hazard. Vedení nemocnic prostě potřebují dostat plnou odpovědnost, aby se starala sama o sebe, samostatně hospodařila, a ne, aby byla centrálně ve všem vedena. Ten návrh ale stejně neprojde, protože se proti němu zvedla i velká mediální kampaň, a navíc není na to do voleb dostatek času.     

Čím dál víc se přetřásá problém nízkých českých mezd, které rostou pomalu i ve srovnání se Slovenskem či Polskem. Zmiňuje se problém pracující chudoby a masy lidí, kteří jsou jen krok od stavu chudoby. Jak tento problém řešit? Je to něco, co podkopává u našich občanů víru v západní orientaci naší země? Mohou za to komunisté, nebo ti, co přišli po nich? Jsou Češi „novodobí otroci“ a Česko „německý protektorát“, jak z části společnosti zaznívá?

To si myslím, že určitě ne. Růst mezd se u nás zpomalil zejména za nedávné finanční krize a pak se vhodně nenastartoval při dnešní konjunktuře. Důvodem jsou také velké odvody z příjmů jak ze strany podnikatelů, tak i zaměstnanců, a to strašlivě prodražuje cenu práce. Daňové zatížení by mělo být daleko nižší, ať si každý člověk může určit sám, za co vydá svoje peníze. 

Podle ankety a analýzy Českého odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR, kdy se jeho zaměstnanci otázali více než 3500 respondentů z českých nemocnic, je prý chce až 56 procent pracovníků v nejbližší době opustit kvůli nevyhovujícím pracovním podmínkám. U zdravotních sester, ošetřovatelek a asistentek se jedná o nízké mzdy, velkou přetíženost a také mnohdy o neproplácení přesčasů. Lékaři také požadují vyšší platové ohodnocení, ale ještě více jim prý vadí neúměrná přetíženost, kdy slouží ročně daleko více hodin, než to umožňuje zákoník práce. Jak si myslíte, že by se dalo tomuto negativnímu trendu zabránit, aby se vysokou fluktuací nezhoršovala péče v našich nemocnicích?

Stav v českých nemocnicích je v současné době opravdu extrémní, to jste popsal správně. Platí to v malých zdravotnických zařízeních, kde bývá méně personálu, stejně jako i v těch velkých, kde je zas hodně nové moderní techniky, jejichž obsluha je náročná, a těch lidí tam také moc nebývá. Paradoxní za tohoto stavu ale je, že máme lehký nadprůměr lékařů oproti jiným evropským zemím. Takže ono to je mnohdy i o efektivním využití personálu a s tím se za poslední léta u nás nic moc neudělalo. Lékaři jsou někdy přetíženi zbytečnou administrativou, protože její elektronizace vázne. Není také dobrá výměna informací mezi jednotlivými nemocnicemi a to jsou věci, jež se nedají řešit okamžitě. Dnes je proto situace opravdu dost výbušná a připomíná mi období kolem roku 2010–2011 se známou akcí „Děkujeme, odcházíme“. Atmosféra ve zdravotnictví skutečně houstne.

A teď pojďme k dvojím důležitým volbám, které nás zanedlouho čekají. Andrej Babiš, nejspíš vítěz příštích parlamentních voleb. Byl by dobrým vládcem této země? Utápí se ve svých manipulacích ohledně majetku a dluhopisů, nebo je obětí štvavé kampaně médií a opozice? Čím Česku prospěl a čím uškodil? Je třeba bát se jeho diktatury či omezování demokracie, nebo to jsou naprosto bezpředmětné obavy?

Ta poslední aféra kvůli dluhopisům a možnému krácení daní je zřejmě poslední kapkou, kdy si začíná mnoho lidí uvědomovat, že on káže vodu, a pije víno. Je už načase vystavit mu účet i za jiné jeho skandály, jako bylo Čapí hnízdo anebo když nechal popráškovat pole svému konkurentovi, který tam měl už vzrostlou úrodu. To jsou věci, jak to hodnotí i někteří komentátoři, které by se za minulých vlád nemohly stát bez patřičné odezvy. Za mnohem méně závažnější věci dříve odcházeli ministři. Například za Nečasovy vlády jich bylo asi pět, kteří museli opustit svoje posty jen za podezření ve finančních záležitostech, jež zdaleka nedosahovaly takového objemu jako nyní u Andreje Babiše. Pokud by tento trend pokračoval, tak nás posune někam až do Orientu.   

Miloš Zeman bude usilovat o znovuzvolení. Je to dobře pro ČR? Jakou má šanci proti svým protikandidátům? Kdo z peletonu kandidátů má vaši podporu? Anebo postaví TOP 09 svého protikandidáta?

My nebudeme stavět svého lídra, počkáme, až ohlásí své kandidatury další osobnosti, a potom si vybereme, koho podpoříme. Musí to být člověk, který bude prosazovat dodržování demokratických pravidel v naší republice. Měl by se více orientovat na Západ než na Východ, podporovat víc Evropskou unii a být konsensuální, tedy naši společnost spíše spojovat než rozdělovat. Takovým vhodným kandidátem by mohl být například i Jiří Drahoš. Nicméně, i podle průzkumů veřejného mínění, jsou šance Miloše Zemana na znovuzvolení dost vysoké.

Michal Horáček řekl, že bude vystupovat proti všemu, co Miloš Zeman ztělesňuje, protože naše země má na víc. Souhlasíte s ním? A co říkáte prohlášení prezidenta, že vlastně žádnou kampaň vést nebude, nebude chodit do televizních diskusí a nebude útočit na protivníky ani útoky opětovat? Kritici tvrdí, že bude zneužívat ke kampani své krajské návštěvy, služby Jiřího Ovčáčka či zahraniční cesty.

Miloš Zeman má určitě výhodu, že startuje z tak vysoké pozice, jelikož je samozřejmě daleko víc vidět v médiích než jeho protivníci. Ohledně jeho přímé neúčasti se soupeři v různých veřejných debatách dávám za pravdu kritikům. Zemanovy názory sice jsou všeobecně známé, ale k volbám prostě patří, aby si kandidáti vyříkávali svoje názory tváří v tvář. Nějaké vzkazování, třeba přes tiskového mluvčího, není vůbec vhodné. 

Prezident Zeman se nyní odmítl zúčastnit pohřbu kardinála Vlka. Není žádným tajemstvím, že měli mezi sebou v minulosti spory. Je to ze strany české hlavy státu správné rozhodnutí? Co si o tom myslíte?

Já nevím, jak je to s prezidentským protokolem, ale domnívám se, že u takových známých hodnostářů by měl prezident dodržet určitá pravidla a vyslovit uznání člověku, který toho dost udělal pro zlepšení morálního klimatu v ČR. Pan kardinál Vlk by si to určitě zasloužil.