Rusko bude respektovat vyrovnání počtu zaměstnanců a diplomatů – tedy stejný počet na ruské i české straně. Reagovalo tak na rozhodnutí českých politiků poslat domů další zaměstnance ambasády. Tyto výměny nastaly kvůli zprávě bezpečnostních složek, podle níž mohou za výbuchy ve Vrběticích v roce 2014 ruští agenti GRU. Překvapila vás reakce Ruska?

Považuji to za moudrou a umírněnou reakci v momentě, kdy není v zájmu nikoho hrozící konflikt zbytečně vygradovat. Musím přiznat, že uvážlivost ruské diplomacie poslední dekády by měla být vzorem pro budoucí diplomaty.

Jak si ji vysvětlujete?

Ruská zahraniční politika byla vždy založená na dalekosáhlých zájmech a chápání základního faktu, že napjaté vztahy poškozují zájmy.

Čí je zásluha, že se situace nevystupňovala ještě více? Jak hodnotíte práci českých politiků v tomto ohledu, ať už premiéra Andreje Babiše, ministra vnitra Jana Hamáčka nebo nového ministra zahraničí Jakuba Kulhánka?

Podle mne je ta umírněnost rozhodně na ruské straně. Snaha o démonizaci Ruska ze strany jmenovaných politiků není podle mého názoru v zájmu České republiky. Vztahy se mají řešit jednáním. Na druhou stranu tím i Rusko vzkázalo, jakou důležitost po všech těch provokacích české relaci přikládají. Že jim podle všeho nestojí za obtěžování. Obávám se, že další české provokace proti Rusku můžeme bohužel očekávat přinejmenším do voleb a podle výsledku voleb možná i po volbách. Ochotných aktivistů se k tomu najde dost.

Slovensko v rámci solidarity vyhostilo tři ruské diplomaty, Moskva na oplátku tři slovenské. Jak vnímáte tento akt solidarity?

Nevnímám to jako akt solidarity s Českou republikou, diplomatické vztahy jsou vždy dvoustranné a aktem solidarity by byly diplomatické kroky.

Česká republika poslala domů desítky ruských diplomatů a zaměstnanců, protože Rusko nejprve nereagovalo na ultimátum – v něm zase Češi požadovali návrat českých diplomatů na ruskou ambasádu. Byl to z vašeho pohledu správný politický krok?

Podle mne toto už nemá nic společného s diplomacií, jejímž primárním úkolem je hledat výhodná řešení pro Českou republiku. Toto řešení nás a naše firmy, podnikající na obchodní lince Česká republika–Ruská federace přijde dost draho, ale ty důsledky neponese žádný z proponentů tohoto našlehávání vztahů mezi našimi dvěma státy. To není žádný objev Ameriky, to je holá historická zkušenost využívání snaživých idiotů. Všimněte si, že zatímco naši hrdinové se snaží ruskou relaci úplně zničit, německý ministr vyjednává v Moskvě.

Ruští diplomati mají na opuštění země čas do konce května. „Pokud někdo vnímá naše dobré záměry jako netečnost či slabost a sám chce spálit, či dokonce vyhodit do povětří mosty, měl by vědět, že ruská odpověď bude asymetrická, rychlá a tvrdá,“ řekl ruský prezident Vladimir Putin v proslovu. Jak tvrdou reakci Ruska jste očekával?

Rusové jsou pragmatici. Jejich hospodářství se bez polských jogurtů a jablek nezhroutilo, bez českého zboží se obejdou, protože jej nadšeně nahradí německé a případně další evropské firmy. Bylo by mi hluboce líto Rusů, kteří žijí a pracují v České republice a měli by problémy s prodlužováním víz a pracovních povolení. Bylo by mi líto firem, které podnikají v Rusku, protože ty budou na první ráně.

Po jednání českého velvyslance v Moskvě Vítězslava Pivoňky s ruským ministrem zahraničí Lavrovem bylo zatím oznámeno, že ruská strana pro tuto chvíli akceptuje vzájemné paritní zastropování počtu diplomatického a dalšího personálu na ambasádách. S tím, že další schůzky a kroky budou následovat. A tím prvním z nich je, jak vidno z dnešních ranních zpráv, snížení počtu místních, tedy ruských, zaměstnanců na českém diplomatickém zastoupení v Moskvě. Má jít o cca 90 osob, což je mj. velmi citelný zásah do praktického fungování našeho zastoupení, tzv. Českého domu v Moskvě atd. Výsledkem „vrbětické“ diplomatické války je tak značné oslabení českého zastoupení v Rusku nejen v politické, odborné a analytické rovině, ale i z provozního a praktického hlediska, kdy určité činnosti a aktivity, které prezentovaly Českou republiku a pomáhaly jí ekonomicky, bude nutné ukončit.