Když jsem slyšel v pořadu 360° na CNN Prima NEWS vyjádření šéfredaktora Týdeníku Echo Dalibora Balšínka, že reakce ministryně obrany Jany Černochové na výrok zlatého olympionika Davida Svobody byla nepřiměřená a teatrální a že jí zřejmě chybí „elementární lidské pochopení, že někdo může mít jiný názor,“ vzpomněl jsem si na vaše slova, že se psychopati často dostávají na místa, kde mohou škodit nejvíce. Přiznám se, že jsem je vztahoval jenom k pánům. Platí i pro dámy?

Knížka, kterou jsme napsali s Michalem Třískou Všichni jsou psychopati jenom já jsem letadlo, je čím dál aktuálnější. Jsme v obklíčení psychopaty. Psychopatie není nemoc, ale postižení. Ti lidé jsou inteligentní, pracovití, jazykově vybavení, schopní. Na druhou stranu bezohlední, bezcitní, arogantní, mstiví, všeho schopní. Jejich postižení většinou pramení ze vztahů původní rodiny. V dětství nepoznali lásku, v dospělosti ji neumějí ani dát ani přijmou. V původní rodině nefungovaly vztahy, oni je neumějí ani navázat, ani rozvíjet. Jsou to charakteroví invalidé. To se týká jak mužů, tak žen. Do vedoucích funkcí se nedostávají náhodou. Jsou součástí bezohledného, bezcitného a dravého společenského sytému, který je přitahuje a oni jej potvrzují. Poslušně plní zadání korporátních superpsychopatů, jsou loutkami globálního scénáře. Psychiatr Robert Hare píše v knize Hadi v oblecích, že mezi vysokými manažery a politiky je mnohem větší procento nebezpečných psychopatů než mezi vězni ve federálních věznicích USA. Zatím marně pátrám, kdo z naší vlády do této kategorie nespadá. Neztrácím naději.

Zaregistroval jsem názor, že v případě osob s psychopatií se ani nejedná o lidi. Proč by se na takto postižené jedince mělo tímto způsobem pohlížet?