Jak došlo k pořízení areálu? V jakém období probíhala rekonstrukce areálu?

Původně jsem mimo jiné mé aktivity se společníkem v letech cca 2000 až 2012 podnikal v loteriích nebo jak se lidově říká v hazardu, v Uherském Brodě v mém areálu na Stolařské ulici. Tento areál nám byl ale postupem času malý, a proto jsem se logicky začal poohlížet po nějakém větším souboru nemovitostí, po nějaké větší budově. A hledal jsem jak na Uherskobrodsku, tak i na Uherskohradišťsku, abychom se mohli přesídlit do prostor s dostatečnou kapacitou. Já z podnikání v loteriích v roce 2012 sice odešel, ale samozřejmě bylo v mém zájmu, aby ta loterijní společnost s obratem ve stovkách milionů a se stovkou zaměstnanců fungovala dále. Ono to podnikání nebylo jen o provozování těch strojů, tak jak by se mohlo na první pohled zdát. Společnost Autogames vyráběla loterijní techniku a software do ní, což byla vyšší liga v tomto podnikání. Navíc, jak jsem se už zmínil, já jsem z podnikání v tomto oboru odešel a koketoval jsem s myšlenkou, že budeme prodávat a servisovat auta, takže budova oděvních závodů byla do budoucna skvělou příležitostí.

V tu dobu byla lokalita „Za Olšávkou“ (bývalé oděvní závody) snad jediná možnost, která se dala koupit. Budova to byla obrovská, ale vyhovující. Bylo to sice složitější, protože areál se prodával v dražbě, mně se ale nakonec podařilo pořídit jej za 38 milionů Kč, což dnešní optikou byla dobrá cena. Následně jsme do oprav budovy investovali dalších zhruba cca 100 milionů Kč. No a poté jsme měli opravený areál s restaurací a hotelem, showroomem a servisem na auta a perfektním zázemím pro tu loterijní firmu, jež byla v těch prostorech v nájmu, včetně kancelářských prostor atd.

Zhruba po 3 letech nám i tento zakoupený komplex byl malý, protože jsme v té době začali aktivně řešit autorizovaný prodej aut různých značek. Začal jsem aktivně budovat společnost AUTO UH a bylo potřeba expandovat, a protože naproti byl vyžilý areál bývalých automobilových závodů, bylo opět logickou volbou pokusit se jej koupit což se tedy nakonec podařilo, a to za cenu okolo 38 milionů Kč. Byl to ještě větší oříšek, než první budova, protože tady byl majitel ze Saudské Arábie a z Francie, ale povedlo se. Takže jsme ten areál opravili a kromě toho, že jsme opravili kus Uherského Hradiště, vzniklo tady zázemí pro značky Fiat, Jeep, Ford, Toyota a Lexus včetně obrovského servisu, lakovny, mycího centra, další budovy pro hotel, čímž se zvedla kapacita hotelu atd.

Proč jste se rozhodli zrovna pro tuto lokalitu?

Víte, v roce 2011/12 jsem byl rád, že nějaký areál v dostupné vzdálenosti od Uherského Brodu se vůbec nabízel. Zaměstnanci museli ze dne na den jezdit jinam, takže tohle jsem tehdy vnímal jako velké pozitivum. Až později jsem začal vnímat, že Uherské Hradiště je zajímavá lokalita, ať už co se týká koncentrace lidí, tak i zastoupenou výrobou nebo množstvím škol různých stupňů, úřadů atd. Rozhodně nelituji naší volby umístit centrálu společnosti právě zde, naopak jsem za to rád.

Proč jste nestavěli na zelené louce?

Bylo by to rozhodně násobně dražší, trvalo by to podstatně déle, a vlastně by to bylo i neekologické. Takový způsob by zabral mnohem více času. Kromě budovy STK v Uherském Brodě vlastně všechny budovy opravujeme. Všechny firmy, které kupujeme do skupiny AUTO UH, pořizujeme jako fungující společnosti. Nemovitosti, které přitom získáme, vždy zrekonstruujeme do určitého standardu, kdy je pro nás důležitá funkčnost, dbáme také ekologický aspekt. Nechceme plýtvat zdroji ani energií, snažíme se ty budovy opravovat tak, aby i do budoucna byli nízkonákladové, což se nám docela daří.