V listopadu vykázala míra inflace meziroční růst 3,1 procenta. Jde o nejvýraznější tempo růstu spotřebitelských cen od října roku 2012, tedy za posledních více než sedm let. Proč inflace tak nečekaně zrychlila, že dokonce překonala horní mez tolerančního pásma inflačního cílování České národní banky? Máme se obávat dalšího zdražování?
Technicky vzato, na meziroční zvyšování cenové hladiny měly v listopadu největší vliv ceny v oddíle bydlení, kde se například ceny nájemného z bytu zvýšily o 3,8 procenta, elektřina podražila o 11,5 procenta. Další v pořadí vlivu byly ceny v oddíle potraviny a nealkoholické nápoje, kde vzrostly ceny masa o 7,8 procenta, jogurtů o 5,7 procenta a brambor o 23,5 procenta. Narostly také ceny stravovacích a ubytovacích služeb. To je ovšem takové technicistní vysvětlení. Teď jde o to, jak tomu rozumět.
Můžeme si to přeložit tak, že důvody jsou ze dvou oblastí. Za prvé inflaci nahoru tlačí poměrně náhodné faktory, které jsou dost neovlivnitelné hospodářskou politikou. Za druhé se do toho dost promítla politika České národní banky. Její dlouhodobě nízké úrokové sazby, v minulosti ještě doplněné intervencemi, vedly k tomu, že mnoho lidí preferovalo celkem logicky investici do realit nad jakoukoliv jinou formou spoření. Tím cena realit prudce vzrostla. A nájem je jen určitým procentem z ceny nemovitosti. Tak proto musela vzrůst i spotřebitelská inflace, která v sobě nájmy zahrnuje.
A pokud jde o další zdražování, je fakt, že nájmy asi ještě porostou. Ale současně by tempo inflace v příštím roce mělo pomalu, ale jistě brzdit směrem ke dvouprocentnímu cíli centrální banky. Zkrátka slabost růstu německé ekonomiky může česká ekonomika krátkodobě ignorovat, ale dlouho se nemůžeme tvářit, že se nic neděje.
Na zajímavou okolnost upozornil na setkání lídrů průmyslu a exportu viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar. Podle něj tím, že Evropskou unii opouští Velká Británie, kde se platí librou, hrozí, že o budoucnosti EU budou více než dosud rozhodovat země z eurozóny na úkor těch, které eurem ještě neplatí. „Máme strach, že bychom se jednoho dne mohli dočkat situace, kdy země mimo eurozónu nebudou schopné ovlivňovat to, jak Evropská unie funguje, a hlavně jak bude vypadat její budoucí podoba. Proto budeme tlačit na přijetí eura více než kdy v minulosti,“ uvedl. Co si myslíte o tomto jeho argumentu ve prospěch přijetí eura?
Ovlivňovat dění v Evropské unii moc nejsme schopni už teď… to je opravdu scestný argument. Proč, když na nás málokdo bere ohledy v EU, měl by na nás brát ohledy v eurozóně, která je svázaná ještě mnohem pevnějšími pravidly? Víte, to je asi takové jako říct: „Ti dnešní kuřáci jsou bezohlední, nedbají na můj názor, když chci, aby nekouřili, tak se raději taky stanu kuřákem, třeba mě pak budou víc poslouchat.“ Hloupá úvaha, že? Úplně stejná logika jako ta o euru. Euro je pro nás ekonomicky nevýhodné. Poškodilo by nás.
Evropská komise představila základní podobu plánu přechodu členských zemí na bezuhlíkovou ekonomiku do roku 2050. Radikální přechod mají podle komise zaplatit především soukromé podniky, finanční sektor a občané prostřednictvím nových daní. Jedním z těch, kdo Zelené dohodě pro Evropu netleskal, byl europoslanec Alexandr Vondra, podle něhož budou naše životy dražší a mnohem méně svobodné, pokud se naplní některé části plánu. Vidí ti, kteří v zájmu planety a ochrany životního prostředí tuto dohodu „upekli“, dál?
Ne, ekologičtí alarmisté nevidí dál, pouze tímto tlakem na bezuhlíkovou ekonomiku chlácholí svou obsesi uhlíkem. Bude to extrémně drahé, značně to sníží naši svobodu, a bude to naprosto zbytečné. Takové zbytečné sebepoškozování, které nepomůže ničemu, jenom ublíží obyvatelům. Ostatně Evropa vážně není tím hříšníkem, který by něco měl řešit. Ti hříšníci, kteří poškozují životní prostředí, jsou úplně v jiných končinách světa.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník