Uzavřené školy, hotely, restaurace, mnohé obchody, hranice, omezení volného pohybu… to všechno jsou opatření, která v souvislosti s bojem s epidemií koronaviru vyhlásila naše vláda. Někteří lidé těmto opatřením fandí, považují je za potřebná, jiní jdou tvrdě proti nim. Jak to vidíte vy?

Souhlasím s tím, že určitá opatření proti šíření koronaviru jsou potřebná a namístě. Je pravdou, že tento druh viru se šíří opravdu extrémně rychle a že ohrožuje naše občany, především pak seniory. Pokud vláda ČR přijme určitá velmi tvrdá opatření, která omezují mnohé ve výkonu jejich osobnostních nebo majetkových práv, musí říci, jak jim je bude kompenzovat. Toho se ale zatím podle mne ne vždy dostává.

Kromě boje s koronavirem se samozřejmě ze všech stran probírají i možné dopady na ekonomiku. Jak to podle vás bude a kde vnímáte největší možný problém?

Recese visela dlouho ve vzduchu, osobně jsem ji čekal o rok či dva dříve. Otázkou bylo, co bude spouštěčem. V roce 2008 to byly dluhy, teď Covid-19. Tato krize má ale své specifikum. A tím je, že otěže drží vlády jednotlivých zemí a míra jejich opatření. Vláda ČR doslova izolovala Českou republiku na dobu dodnes neznámou, jsou zavřené mnohé typy služeb, motory naší ekonomiky jako Škoda auto a jiné přerušily provoz. Dnes to není o míře rizika podnikatelů, ale o státu. V tom je podle mě ta nejistota, protože neznámou je, kdy se vrátí svět do normálního stavu. Proto lze těžko vidět světlo na konci tunelu. Lapidárně řečeno, dopady na ekonomiku budou obrovské.

Z pozice vicehejtmana Jihočeského kraje, bylo už nutné dělat nějaké kroky, které by vedly k šetření?

Ano, a to značné. Vezměte si, že rozpočet Jihočeského kraje činí zhruba 20 miliard. Z toho ale pouhých šest miliard jsou takzvané samosprávné prostředky. Po vyhlášení nouzového stavu nám bylo náměstkem pro finance řečeno, že očekávaný dopad bude k dnešnímu datu zhruba jedna miliarda. Takže jsme se ve čtvrtek domluvili na úsporách ve výši zhruba půl miliardy. Představte si tu spirálu, jak pomalu z ekonomiky začnou mizet peníze. Jihočeský kraj se vždy stará o peníze jako správný hospodář a bude takto postupovat i v současné situaci.

Šíří se názor, že kdyby byly role obrácené a nemoc Covid-19 hůře postihovala mladší ročníky, jejich rodiče a prarodiče by udělali vše pro záchranu svých potomků, kdežto někteří mladí to, zdá se, berou někdy trochu na lehkou váhu. Domníváte se, že ona obětavost je u mladší generace jaksi slabší? A pokud ano, co je toho příčinou?

Jestli nám tahle nemoc něco přinesla, tak je to pocit sounáležitosti, obětavost, respekt jednoho ke druhému. Celý národ šije roušky, dodržuje všechna nařízení, nikdo, koho znám, si nedovolí jít do obchodu v čase vymezeném pro seniory. Ulice jsou vylidněné, lidé se vyhýbají vzájemnému kontaktu. Nikoho, kdo by na ulici nenosil roušku, jsem neviděl. Firmy nabízejí kávu a občerstvení pracovníkům v první linii, hypermarkety instalují k pokladnám plastové štíty, aby chránily své pokladní. V televizi běží vysílání s radami pro naše starší spoluobčany, i náš kraj zřídil speciální linku, kam mohou senioři se žádostí o pomoc volat zdarma. Prakticky každá obec jim nabízí zdarma roušky nebo pomoc s dovozem potravin. Popravdě mě nenapadá, jaký větší důkaz vzájemné úcty by veřejnost měla ještě prokázat.

Vy jste se už v první otázce zmínil o kompenzaci. Vláda vyhlašuje různé formy pomoci OSVČ, zaměstnavatelům… Jsou podle vás dostatečné? A jsou pro lidi srozumitelné?

Chápu, že s touto situací nikdo nikdy neměl žádnou zkušenost, nicméně vláda občas střílí od boku a čeká, jestli se to „chytne“. Není to promyšlené do důsledku, někdy to působí tak, že je z toho víc škody než užitku, viz nákupy seniorů. Nejdřív od deseti do dvanácti, pak od sedmi do devíti a pak od osmi do desíti…

Ozývají se i stížnosti, že vláda dováží zdravotnický materiál z Číny, místo aby oslovila české firmy, které se prý i nabízejí. Jak vy toto vidíte?

Nejsem součástí krizového štábu vlády ČR, a tak nechci úplně kritizovat, neboť situace je opravdu velmi složitá. Jsem ale člen krizového štábu Jihočeského kraje a musím konstatovat, že ochranných pomůcek je nedostatek a že to vláda značně podcenila, je také nesporný fakt. Nemluvě o ekonomických dopadech.

A jak to v současné době vypadá s ochrannými pomůckami v Jihočeském kraji? Mají jich nemocnice a další zařízení už dostatek.

Jihočeský kraj děkuje všem, kterým není v současné krizové situaci lhostejný osud svých spoluobčanů… a pro nemocnice i sociální služby na jihu Čech se snažíme shánět ochranné prostředky po státní i vlastní linii.

Starostové některých nejen jihočeských obcí si také stěžují, že se k nim na víkendy sjíždějí lidé z velkých měst, ať už na chalupy nebo na procházky přírodou, a mohou tak nákazu vlastně zanést k nim. Jak toto řešit?

Prosím, nezakazujme lidem jezdit do svých nemovitostí, to už by bylo trochu moc, nemyslíte? Majitelé nemovitostí mohou mít o své nemovitosti i oprávněné obavy jako třeba prasklá voda, spadlý strom, vykradení a podobně. Opatření vlády ohledně omezení vycházení jsou zcela jasná, na procházku jít mohu třeba do lesa či parku v místě bydliště, ale nikoli jet na výlet na 50 km vzdálené Lipno či Šumavu s partou cyklistů.

Epidemiolog Roman Prymula zmínil před časem, že by mohly být hranice zavřené třeba až dva roky. Poté svá slova sice trochu „zmírnil“, ale i tak... pokud by takový scénář nastal, co by to podle vás znamenalo konkrétně pro jižní Čech v souvislosti s turismem? V tisku se objevují informace, že už teď ruší rakouští a němečtí turisté své pobyty v ČR v příštích měsících...

Respektuji, že výrok pana doktora Prymuly zazněl v jiné době za jiných okolností, nicméně z pohledu dneška by to byla katastrofa. Turismus u nás na jihu představuje v konsolidovaných příjmech částku kolem 20 miliard… tím by ekonomice celého státu moc nepomohl a otázka je, zda by to mělo vůbec nějaký smysl. Ale uvidíme, jaký bude další vývoj.

Když se podíváme do zahraničí, jak hodnotíte přístup a opatření proti koronaviru například v Německu, na Slovensku, Francii nebo ve Velké Británii?

Žiju v ČR a bedlivě sleduji vývoj koronavirové nákazy v naší zemi, na jihu Čech a v místě svého bydliště v Písku. To, jak se ČR s koronavirem nakonec vypořádá a komu bude složen kladný, či naopak záporný účet, nechci předjímat.

Nejen v ČR se ozývají hlasy, že EU v této krizové situaci poněkud „zaspala“. Co na to říct?

… že to je pravda. Řekněte mi, jaký z pilířů, na kterých byla EU postavena, vlastně dnes funguje. Myslím, že žádný. Otázka je, zda Brusel musí v době světové pandemie řešit soud se státy V4 za odmítání kvót pro ilegální migranty.

Celkově, myslíte si, že současná kritika EU a Evropské komise může vést nakonec k tomu, že podobně jako před časem Velká Británie budou i další státy zvažovat, jestli dál chtějí být součástí Unie? Podívejme se třeba na Itálii, kde na některých místech vyměnili vlajky EU za vlajky ruské…

Je třeba jednat s chladnou hlavou a nečinit v této době nějaké unáhlené závěry. Osobně nejsem příznivcem rychlého zavedení eura, ale také nejsem pro vystupování z EU. Fakt ale je, že bude muset Unie sama sebe velmi rychle a razantně reformovat. Myslím, že právě tato krize ukazuje na nefunkčnost EU. Jsem zvědavý, jak pomůže EU Itálii. Ta země je zralá na bankrot a nebude sama. K diskusi je, zda by se evropští poslanci neměli zamyslet nad svými tučnými platy, když všude nastává období masivních škrtů.

A co Schengen jako takový? Přežije podle vás současnou pandemii?

… ale přežije, i když ryba smrdí od hlavy. Bez reforem a sebereflexe EU to nepůjde. Upřednostňuji volný trh v rámci možností, podle výsledků pandemie a zamezení invaze ilegálních migrantů.

Právě i v souvislosti s kritikou EU upozorňují někteří na naši potravinovou nesoběstačnost. Jak vy toto hodnotíte 30 let po revoluci? A dá se podle vašeho názoru v tomto směru něco změnit, nebo už je evropský trh tak provázaný, že by to šlo jen těžko?

Tak toto je opravdu dotaz na tělo. Nikoli však mé, ale vlády. Respektive vlád ČR předešlých. Odpovím vám příkladem – v 90. letech se na toto ptala média tehdejšího poradce prezidenta Havla Žantovského, který bez skrupulí utrousil, že vše dovezeme. No, zda to bylo myšleno vážně, či nikoli, nevím, ale nebudu lhát, brambory od soukromého zemědělce z Kučeře u Písku chutnají lépe než ze supermarketu. To mi dá asi za pravdu každý.

Velkou kritiku z některých míst sklidili představitelé naší vlády za děkování Číně za pomoc ohledně ochranných pomůcek proti koronaviru. Je namístě Číně děkovat? Nebo mají pravdu ti, kteří v Číně vidí hlavního viníka současné pandemie? Měl by svět vymáhat po Číně škody, které byly a budou virem způsobeny?

S jakou jistotou můžeme tvrdit, že pacient nula pochází právě z Číny? Vycházíme pouze ze sdělovacích prostředků. Proto si myslím, že škody asi vymáhat nelze, a ani bych to nepovažoval za rozumné.

Je nakonec možné, že na koronaviru někdo vydělá? Mohla by to být právě Čína? Varovné hlasy se začínají ozývat i v USA. Bývalý poradce prezidenta Trumpa Curtis Ellis varuje, že Čína hodlá prohloubit svou dominanci na trhu v klíčových odvětvích a posílit závislost zemí na své výrobě. Právě díky koronaviru, protože když se továrny na Západě zavírají, ty čínské se probouzejí ze spánku. Je skutečně možné, že Čína využije situace a upevní si velmocenské postavení? Může koronavirová krize nějakým způsobem ohrozit světovou dominanci USA? 

Jsou vůbec dnes USA hegemonem? To už je zřejmě Čína, každopádně při každé celosvětové krizi, kde jde o války, pandemie či jiné mimořádné situace včetně prodeje drog, se najde skupina lidí, pro které je to samozřejmě výborný byznys. Já tu odpověď proto zcela otočím, protože s tím opravdu my nic nenaděláme. BUĎME K SOBĚ VLÍDNÍ A OHLEDUPLNÍ.