Jaké hlavní ekonomické i společenské důsledky lze čekat od toho, že se Fialova vláda rozhodla nynější neudržitelnou situaci u cen energií řešit jejich zastropováním, a to ve výši šesti korun za kWh elektřiny a tří korun u plynu pro domácnosti, veřejné instituce a malé firmy?

Za prvé neopakujme mediální manipulaci se zastropováním na 6 Kč u elektřiny, respektive 3 Kč u plynu. To je jen cena velkoobchodní, tedy silové složky elektřiny. Konečná cena musí obsahovat všechny regulované položky (s výjimkou prozatím vládou odpuštěného poplatku na podporu OZE ve výši 0,50 Kč za kWh), takže nepochybně jsme na KONEČNÉ maloobchodní ceně elektřiny asi 10 Kč za jednu kilowatthodinu, což je o 150 % více než na jaře 2021. To je opravdu zničující pro většinu průmyslu a také pro domácnosti.

A k tomu tato stropovací konstrukce na úrovni 240 eur za MWh, tj. 6 korun SILOVÉ ceny, znamená, že rozdíl mezi skutečnou tržní a zastropovanou cenou zaplatí – zejména obchodníkům – vláda České republiky, tedy ze svých daní zase občané. A obchodník může od výrobce či překupníka vlastně nakupovat elektřinu za jakoukoli cenu, tedy za 500 až 1000 eur, což může být případ při extrémním chladnu v zimě a nedostatku plynu, neboť není nijak motivován šetřit.

Pokud se tento princip vystaveného bianko šeku pro seriózní obchodníky i spekulanty z domova i ze zahraničí – máme přece „liberalizovaný“ evropský trh podle hesla, utrhni, co můžeš – tedy skutečně uplatní, a nebude to kvůli byrokracii dříve než 1. ledna 2023, tak nechť vláda zapomene na částku 130 miliard pro domácnosti a 30 miliard pro průmysl. Šlo by o stamiliardy korun, které by spolehlivě rozvrátily už dnes tak problematický stav státních financí. Jak už se vyjadřují přední tuzemské firmy, mj. Škoda Auto a Třinecké železárny, tohle průmyslu nepomůže a spíše může spustit lavinu řetězových insolvencí a masového propuštění.

„Spravedlivá a přiměřená cena elektřiny pro naši ekonomiku i s vysokou cenou povolenky by měla být pod třemi korunami. I s touto cenou výrobci elektřiny dosáhnou na slušné zisky“. To je názor bývalého člena bankovní rady ČNB Lubomíra Lízala z komentáře pro Seznam Zprávy, v němž se energetické situaci v Česku podrobně věnuje. Vláda ale cenu zastropovala na 6 korunách za kWh.