Pedagogická komora je spolek učitelů, ředitelů škol a dalších pedagogů, který začíná být slyšet čím dál tím více. Netají se přitom s ambicemi konkurovat i dalším školským organizacím. O některých neshodách mezi iniciativou a oficiálními školskými odbory jsme psali například ZDE. Přestože Pedagogická komora byla oficiálně registrována teprve před rokem a půl, stala se nejpočetnějším školským spolkem.

Jak řešit nedostatek učitelů na českých školách? A je snižování požadavků na kvalifikaci učitele tou správnou cestou? O těchto a dalších záležitostech jsme mluvili s prezidentem Pedagogické komory Radkem Sárközim.

Poslanci budou projednávat vládní novelu o pedagogických pracovnících, která by umožnila na ZŠ a SŠ učit i nepedagogům. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) si od ní slibuje, že do škol dostane lidi, kteří nahradí 6 tisíc chybějících učitelů.  Vaše iniciativa je spolu s odbory ostře proti. Proč?

Proti by měli být především rodiče dětí, protože to ohrozí kvalitu vzdělávání žáků. Stejně jako nelze řešit nedostatek lékařů v nemocnicích zaměstnáním veterinářů, nelze řešit nedostatek učitelů jejich nahrazením lidmi bez pedagogického vzdělání. Podobné experimenty na dětech Pedagogická komora podporovat nikdy nebude. Že je nekvalifikovaná výuka horší, zjistila i Česká školní inspekce, ale stačí na to selský rozum...

Jak by urgentní nedostatek učitelů podle vás měla vláda řešit?

Ta situace nenastala ze dne na den, k postupnému zhoršování dochází už skoro 30 let. Ze školství postupně odešly desítky tisíc kvalifikovaných učitelů kvůli nízkým platům, zajímavějším pracovním příležitostem a špatným pracovním podmínkám, v poslední době hlavně kvůli inkluzi a nárůstu byrokracie. Jediná správná cesta je učitele řádně zaplatit, omezit administrativu a provést změny v inkluzi. Díky tomu se začnou kvalifikovaní učitelé vracet do škol. Když nastal nedostatek policistů, vláda jim nabídla výsluhy, náborové příspěvky, služební byty... Proč totéž neudělá v případě učitelů, a šetří na nich?

Co novela, pokud přes Poslaneckou sněmovnu a Senát projde, bude znamenat pro absolventa pedagogické fakulty, oboru učitelství, který bude hledat zaměstnání jako učitel?

Ten bude velmi překvapený, že nesežene práci, protože ředitel školy na volné místo přijal nekvalifikovaného pracovníka. Nyní by musel nekvalifikovaného zaměstnance propustit, pokud se na jeho místo přihlásí kvalifikovaný učitel, ale nově už to udělat nemusí nebo to ani nebude možné. Pozitivní v novele je, že nový učitel dostane uvádějícího učitele z řad zkušených kantorů, pro ty to ale bude další práce navíc. Snad za ni dostanou řádně zaplaceno. Ve školství se totiž vžila praxe, že za práci navíc se neplatí... Ředitelům to přinese nějakou administrativní práci navíc. Absurdní je, že uvádějícího učitele dostane i učitelka s třicetiletou praxí, pokud změní zaměstnavatele a začne učit na jiné škole. Opět někdo něco nedomyslel.

A co přinese pro pedagogické fakulty?

Pedagogické fakulty by už vlastně nebyly zapotřebí. Maturant si raději zvolí jinou fakultu, kde bude studovat výhradně svůj obor a nebude muset dělat zkoušky z psychologie, didaktiky, pedagogiky a chodit do škol na praxe. Vždyť po jejím absolvování bude moci jít učit stejně jako absolvent učitelství, který se na to připravoval pět let. Do tří let si sice bude muset dodělat pedagogické minimum, což je 250hodinový kurz, ale pokud to nezvládne, může přejít na jinou školu a začne se mu tříletá lhůta počítat znovu. A znovu... A znovu... Ta novela je evidentně legislativní paskvil.

Budou moci po případném schválení novely pedagogické minimum poskytovat kromě vysokých škol i neziskové organizace? Otevře se pro ně tato příležitost?

Tento návrh byl prý nakonec z novely vypuštěn, ale přesné oficiální znění novely zatím nemám k dispozici. Pedagogická komora proti tomu, aby pedagogické minimum mohly nabízet komerční firmy nebo neziskové organizace, protestovala.

Mohla by být jedním z těchto subjektů například společnost EDUin?

Teoreticky by mohla, ale mohla by to být vlastně i jakákoliv komerční firma, třeba Scio... Pokud myslíte, že je to důvod, proč lidé z EDUin novelu podporují, může na tom něco být.

Ale spíš bych řekl, že většina pracovníků EDUin nemá o práci učitele ani páru, takže se mylně domnívají, že by výuku v inkluzivní třídě mohl zvládnout člověk bez pedagogického vzdělání. Většina z nich nikdy neučila a jejich návrhy jsou zcela odtržené od praxe. Poslal bych je všechny na rok učit, ať ukážou, zda jim bude v praxi fungovat to, čím se snaží úkolovat učitele. Lékaři by nedopustili, aby jim do práce mluvili diletanti, kupodivu ve školství je to skoro na denním pořádku.

Zakladatel EDUin Tomáš Feřtek je elektromechanik, který ani nemá vysokoškolské vzdělání, takže by vlastně učit nemohl, protože nesplňuje zákonné kvalifikační předpoklady pro práci učitele. Pracoval jako novinář. Nejznámější tvář EDUin Bohumil Kartous sice učitelství vystudoval, ale nikdy se mu nevěnoval. Pracoval v PR oddělení testovací firmy Scio.

Kolik peněz by do tohoto segmentu mohlo odhadem odtéct?

Doplňující pedagogické studium si většinou platí sami účastníci, náklady na tento 250hodinový kurz jsou v řádu desítek tisíc korun. Pokud by to hradily přímo školy, šlo by ročně o desítky milionů korun. Nyní tyto peníze jdou vysokým školám, které doplňující pedagogické studium zajišťují, takže naštěstí zůstávají ve školství.

Jaký mají na novelu názor samotní pedagogové?

Pedagogická komora organizuje anketu, která stále běží, zatím přes 90 procent respondentů vyjádřilo s novelou nesouhlas. Jsou dokonce ochotni kvůli ní jít do stávkové pohotovosti nebo petice.

Po případném přijetí této novely lze asi očekávat „degradaci“ učitelské profese. Nároky na profesi učitele se sníží. Podaří se učitele v této věci mobilizovat v odporu proti novele? Bude stávka?

Já doufám, že stávka v této věci nebude nutná, to spíše očekávám stávku kvůli jiným věcem, například proto, že vláda neplní usnesení Poslanecké sněmovny, aby učitelé pobírali 130 procent průměrné mzdy v ČR. Zatím jsou na 110 procentech, přitom před 15 lety měli 105  procent. Současným tempem by tedy došlo ke splnění slibů politiků až za 60 let.

Ovšem stávkovou pohotovost jako Pedagogická komora kvůli věcem, které jste právě zmínil, chystáte. Jak si vysvětlujete to, že nemáte podporu školských odborů a organizací Asociace ředitelů ZŠ nebo Učitelské platformy?

Vedení zmíněných organizací nehájí zájmy učitelů. Myslím si, že jsou loajální vůči Ministerstvu školství proto, že očekávají nějaké výhody.

Učitelská platforma vznikla na základě jednání na Ministerstvu školství pod taktovkou tehdejšího ministra Štecha, který o signatářích naší petice napsal, že jsou „textově negramotní“, a jeho náměstka Pavlíka, který se po roční pauze nedávno na ministerstvo vrátil jako politický náměstek za ČSSD. Učitelská platforma nevyvíjí skoro žádnou činnost, stačí se podívat na jejich web, pro učitele za rok existence neudělala vůbec nic.

Asociace ředitelů ZŠ je okrajová organizace, která sdružuje asi stovku ředitelů, přitom základních škol jsou 4 tisíce. Obě organizace jsou navíc personálně propojené.

Není to zvláštní, že se do stávkové pohotovosti zrovna odboráři nehrnou?

Školské odbory a jejich pasivita jsou zásadní problém. Nejenže nehájí zájmy zaměstnanců škol, ale dokonce se staví proti návrhům na zlepšení jejich pracovních podmínek. Snad si členové školských odborů v budoucnu vyberou aktivnější vedení... Nejsem příliš nadšený z toho, že musíme v Pedagogické komoře suplovat jejich práci. Raději bychom se věnovali odborným věcem. Ale bez zlepšení podmínek se kvalita školství nepozvedne.

Pedagogická komora na svém webu kritizovala práci znovuzvoleného předsedy školských odborů Františka Dobšíka. Nemůže být za tím i toto, tedy nějaká osobní nevraživost?

Nemyslím si, pan Dobšík se nemusí přidávat k našim aktivitám. Může vyhlásit stávkovou pohotovost nebo stávku nezávisle na Pedagogické komoře. Ale on prostě zájmy zaměstnanců nehájí.

Naznačil jste propojení školských odborů a ČSSD? Mohl byste to rozvést?

Předseda školských odborů Dobšík kandidoval v posledních senátních volbách za ČSSD, ale neuspěl a dostal nejméně hlasů ze všech kandidátů. Pokud je ČSSD ve vládě, tak pochybuji, že by šel proti ní.

Jakou roli vlastně ČSSD hrála v oblasti zlepšování pracovních podmínek a finanční situace učitelů v minulosti?

Roli ČSSD hodnotím velmi negativně. Došlo k výraznému zhoršení pracovních podmínek i financování. V minulém volebním období byl jeden ministr za ČSSD horší než druhý – Chládek, Valachová, Štech… Výdaje na školství klesly na historické minimum, kdy v roce 2016 tvořily jen 3,6 procenta hrubého domácího produktu.

Především Kateřina Valachová prosadila spoustu nesmyslů, které se teď postupně ruší nebo novelizují, protože v praxi nefungují – inkluze na český způsob, garance pro všechny dvouleté děti v mateřských školách, změny v maturitách a v přijímacích zkouškách na střední školy, novela zákona o vysokých školách, podmínky pro přípravné třídy. V anketě Pedagogické komory o nejlepšího a nejhoršího ministra školství České republiky dopadli všichni zmínění ministři velmi špatně, nejhůře pak právě Kateřina Valachová s 66,6 % negativních hlasů.

Vraťme se k původnímu tématu novely zákona o pedagogických pracovnících. Existuje vůbec nějaká paralela v rámci Evropy? Tedy země, kde k výkonu učitelské profese není zapotřebí učitelské vzdělání zaštítěné specializovanou fakultou?

I u nás můžete studovat učitelský program na jiné než pedagogické fakultě. Spíš mě zaujalo, že v některých zemích není povoleno vyučovat neaprobovaně, což je mnohem náročnější požadavek než u nás. Neaprobovaná výuka znamená, že učitel vyučuje jiné předměty, než které vystudoval na vysoké škole, například když češtinář učí matematiku nebo tělocvik. V současnosti činí objem neaprobované výuky v Praze 20 procent, ve Středočeském kraji i v několika dalších krajích je to ale už čtvrtina. Nekvalifikovaných učitelů je zatím jen 5 procent, ale v případě přijetí novely by zřejmě došlo k výraznému nárůstu.

Tento atentát na učitelskou profesi nemůžeme dopustit hlavně kvůli žákům.