Podle Vladimira Putina pomáhají ukrajinským vojákům v boji proti rebelům legie Severoatlantické aliance (NATO). Skrývají se prý za dobrovolnickými prapory. Co k tomu lze říci?

Pokud to mám vzít z jistého systémového pohledu, tak se prakticky jedná o pokračování rétoriky o útoku Západu na ruský svět a nutnosti tento svět bránit. Cílem je z ukrajinské armády a dobrovolnických oddílů udělat soubor zahraničních bojovníků, čímž se ospravedlňuje ruské angažmá. Označení „legie“ může odkazovat na legii Condor z dob španělské občanské války posilující interpretaci boje proti fašismu. Tady bych ovšem byl v jeho pozici poněkud opatrnější, přeci jen to byl on, kdo první použil ony „zelené“ mužíčky (v Rusku jsou označováni za „zdvořilé lidi“), tedy „dobrovolníky“ bez insignií, kteří se ukázali být vojáky ruské armády.

Uvědomme si už jen ten paradox, že zatímco každý případ evropského bojovníka (například onen švédský odstřelovač) na ukrajinské straně Moskva interpretuje jako vměšování evropských států do vnitřních záležitostí země, u ruských občanů nemá žádný problém a v jejich případě se podle ní o zahraniční bojovníky nejedná. Je to součástí interpretace celého konfliktu jako geopolitického střetu a obrany Ruska proti expanzi NATO.

Slova jsou ale mířena spíše dovnitř Ruska, kde je téma fašismu ze strany Ukrajiny velmi populární. Ani se nedivím, že na to Rusové slyší, takto zjednodušený pohled byl součástí sovětského vidění světa. Spíše mě zaráží, že se na to jsou schopni chytat i někteří lidé u nás. Přitom na straně ozbrojenců působí nepokrytě fašistických skupin ne méně než z té ukrajinské. Tady se ale dostáváme k samotnému tématu role fašismu a krajní pravice v ukrajinském konfliktu, což by samo zasloužilo odbornou studii. Podobně je to i v případě účasti zahraničních bojovníků v tomto konfliktu. A to z jedné či druhé strany.

Moskva už oznámila, že pošle do Donbasu dvanáctý humanitární konvoj. Ohradila se zároveň vůči případnému zpřísnění protiruských sankcí. Podle Ruska může za násilí Kyjev. Jak to vidíte vy?

To je hned několik otázek najednou. Co se humanitárních konvojů týče, nikdo vlastně neví, co v nich vozí. Například již jen to, že se ozbrojencům po příjezdu humanitárních konvojů vždy výrazně více daří, mi přijde podezřelé. Konvoje kontroluje pouze ruská strana. Může v nich být opravdu humanitární pomoc, ale také cokoli jiného. Nedávno vyšel článek slovenského fotografa, který pobýval nějakou dobu mezi proruskými ozbrojenci. Ten mluví o Kazachovi, který přijel bojovat na Donbas právě s ruským humanitárním konvojem. To by, i kdyby šlo byť o jediného bojovníka, samozřejmě bylo ve velmi příkrém rozporu se samotným statusem humanitárního konvoje.

Logika, že za násilí může Kyjev, je opravdu zvláštní. Rusko samo si vymyslelo „genocidy“, kvůli kterým obsadilo Krym, stěžovat si, že Ukrajina neodevzdala další území bez boje, již vyloženě zaráží. Stačí si jen připomenout, odkud pocházeli původní vůdci „povstání“. Girkin a Borodaj jsou velkoruští šovinisté, kteří přišli z Ruska. Jejich cílem není nějaká ochrana místních, ale připojení oblastí k Rusku. Sám Girkin si, ostatně jako „ministr obrany“ DNR stěžoval, že nemají vůbec místní dobrovolníky, že nebýt Rusů, hnutí se zhroutí. Když v srpnu odstupoval ze své pozice, jako důvod uváděl to, že byl překážkou pro další ruskou pomoc.

Ozbrojenci jsou skupiny složené z ruských dobrovolníků, ruských fašistů a velkoruských šovinistů (například členů Ruské národní jednoty, Ruské pravoslavné armády), ruských kozáků, Čečenců, místních bojovníků, kteří se přidali z různých důvodů, a to z avanturismu, z důvodu naštvání na Kyjev, z důvodu bombardování atd. Je to prostě pestrý soubor lidí, pochopitelně s rozdílnou motivací, na což ukazují i časté rozpory mezi nimi. O dobrovolnosti oněch dobrovolníků přitom existují oprávněné pochyby. Zvláště jsou otázkou členové ruských ozbrojených sil. Vysvětlení, že jsou na dovolené, je přitom směšné. Na ruskou stopu přitom neupozorňují jen ukrajinská či západní média, stačí si přečíst stránky samotných proruských ozbrojenců. Z Ruska jsou podporováni, přicházejí jim posily. Na druhou stranu se ale někdy „ruskými“ vojsky zakrývá i neutěšená situace samotné ukrajinské armády a chyby jejího velení.