Bude mít po Slovensku nejnižší volební účast v evropských volbách nějaký vliv na postavení České republiky v Evropské unii?

Když 82 procent lidí vůbec nepřijde k volbám, je otázka, zda je možné v takové zemi něco změnit. Je to neuvěřitelná neúčast u evropských voleb, kde se rozhoduje o osmdesáti procentech zákonů. Je to úplně fatální. Bude se rozhodovat o nás bez nás. Volební účast také oslabí pozici České republiky. Všichni v EU vidí, že Češi jsou na chvostu svým zájmem i dosavadní nečinností našich zástupců. Budeme v Unii hrát druhé housle. Je to katastrofa.

Jak hodnotíte výsledky evropských voleb v České republice z vašeho pohledu?

V preferencích před volbami se Úsvit pohyboval mezi 5,5 až 8,9 procenty. Když však otázka směřovala přímo na evropské volby, klesly preference na 2 až 3 procenta. Ukazuje se tedy, že lidé volili Úsvit především proto, aby řešil Českou republiku. To znamená, že se naši voliči zařadili mezi 82 procent českých občanů, kteří si vyhodnotili, že je Evropská unie v podstatě nezajímá.

Proč české voliče evropské volby nezaujaly?

Důvody jsou dle mého tři. Zaprvé absolutní neschopnost, nečinnost a neviditelnost práce všech politiků, kteří nás dosud zastupovali v Evropské unii. Tím pádem Češi ani necítili, že by se tam dělo pro ně něco zásadního. Druhým důvodem jsou média. Třeba v Bulharsku a Rumunsku – méně vyspělých zemích než my, které vstoupily do EU až po nás – nejsledovanější televize pravidelně probírají, jaké zákony se přijímají v Evropském parlamentu. Třeba i na úkor různých tragédií a celebrit. I proto je zde větší povědomí o činnosti EU a účast ve volbách je vyšší. Třetím důvodem je centralistický způsob Evropské unie. Nedává možnost občanům se nějak výrazněji zapojit. Jediným voleným orgánem je právě Evropský parlament. My tam máme velmi malé zastoupení, a ještě nevýrazné. Vždyť o našich eurokomisařích neslyšíte, jak je rok dlouhý. Jde o odkladiště neúspěšných politiků z národních úrovní. Což se ovšem týká i jiných zemí.

Co vás v evropských volbách nejvíce překvapilo?

Přestože drtivě většinový názor občanů ČR je, že nechtějí přijetí eura a hlubší integraci do EU, v podstatě volby dopadly naopak. Zvítězily strany – ANO, ČSSD, TOP 09, KDU-ČSL – které prosazují přijetí eura a hlubší integraci a ztrátu národní suverenity. Jsou pro euroval – 350 miliard z našeho rozpočtu, bankovní unii. To mi opravdu hlava nebere. Češi svůj nesouhlas s EU vyjadřují nikoli příchodem k volbám, ale tím, že k nim nejdou vůbec. Tomuto rozporu nerozumím.

Euroskeptické strany české voliče nedonutily jít ve větší míře k volbám. Z jakého důvodu?

Těch je víc. Sečetlo se tady, jak hlavně privátní média – která mají největší sledovanost – nedostatečně informovala o činnosti EU. Tam kdyby se probíraly různé euronesmysly, tak výsledek je jiný.

K čemu tento rozpor povede?

Lidé budou logicky čím dál více nespokojení s Evropskou unií. Směřování ČR je teď zcela jasné – tvrdá integrace a přijetí eura. Takže lidé budou nadávat. Ale k volbám nepřišli a žádné další v dohledné době nejsou – myslím evropské či parlamentní. Je to patová situace. My jsme otevřeli třeba téma imigrantů. Ale za pět let už bude pozdě.

Neočekáváte spíše, že s tímto tématem uspějete více právě v příštích evropských volbách?

Určitě. Za pět let to bude absolutně nosné téma celých voleb. V západní Evropě - Rakousku, Německu – už je imigrace téma číslo jedna. Úsvit s tímto zásadním tématem přišel u nás jako první a je za to popliváván, špiněn a dehonestován. To je úděl všech, kteří přijdou jako první s novou myšlenkou, takže si z toho nic nedělám. Čas mi dá za pravdu.

Slabá účast v evropských volbách vám ale alespoň dává argument ohledně referenda, které navrhujete bez omezení?

Jistě. Navíc jsem dával i příklad senátních voleb. Zrovna tento týden bude vláda projednávat naši novelu zákona o místním referendu, kde právě rušíme kvorum pro hlasování. Opět tam mají tisíc důvodů, proč to nejde. Hlavní výtka u našeho zákona o obecném referendu byla, že může být neomezené kvorum. Ale vždyť u každých voleb je neomezené kvorum. To je můj hlavní argument. U voleb volíme programový balíček politické strany. U referenda jeden programový bod. Takže ten programový balíček se volí bez kvora, ale u toho jednoho konkrétního programového bodu přijdou lidé politikům nesvéprávní. Tuto úvahu odmítám.

Nemrzí vás přece jen, že Úsvit nebude mít ani jednoho europoslance?

Příjemné by to bylo, to říkám na rovinu. Byli bychom rádi, kdybychom mohli bojovat proti většímu rozmělnění České republiky v Evropské unii. Ale je to rozhodnutí voličů. Hnutí Úsvit existuje jen krátce. Na rozdíl například od Pirátů, nebo Svobodných, kteří mají krajské základny. Ukázalo se, že to je důležité.

Co chystáte s Úsvitem do budoucna?

Máme podanou na Ministerstvu vnitra změnu stanov, která umožní rozšiřovat členskou základnu. Zavádíme dvoustupňové členství, jak to třeba mají Starostové a nezávislí. Vše jde podle plánu. Dostali jsme důvěru do Poslanecké sněmovny. Nyní jsme potřebovali stabilizovat náš klub v Poslanecké sněmovně. Teď do toho přišly evropské volby, což na nás bylo příliš rychlé. Do konce roku máme plán budovat krajské struktury. V evropských volbách jsme otevřeli jedno velké téma, kterého se všichni politici báli a pak se k nám nenápadně přidávali. Třeba pan Zdechovský z KDU-ČSL.

Myslíte téma imigrantů?

Ano. Ale nepřizpůsobivých či ilegálních imigrantů. Byl jsem kvůli tomu popliván. Ale ukázalo se v sociologickém průzkumu STEMu, že sedmdesát sedm procent občanů si myslí, že je u nás cizinců příliš mnoho. Což není pro mě až tak vypovídající jako spíše ta druhá otázka, kdy si sedmdesát tři procent myslí, že berou českým občanům práci. A to už je pro nás důležitá odpověď. Tohle téma jsme zdvihli, jako se nám to povedlo u přímé demokracie a referenda. Média mě častovala kvůli tomu jako Pitomio, posmívala se mi. Dnes v anketách, co by si lidé nejvíce přáli za změnu, tak třeba u vás na ParlamentníchListech.cz vyhrálo referendum. Což bylo před rokem vysmívané téma. Ale díky našemu setrvalému neodbytnému tlaku jsme přinutili vládu, aby referendum dala do vládního prohlášení. Byť bude okleštěný, musí zákon předložit. To se za dvacet let nikomu nepovedlo. Všiml jsem si také, že hnutí Úsvit jako jediné hlasuje v Parlamentu pro zákony bez ohledu na to, kdo je předkládá.

Ještě se vrátím k evropským volbám. V nich měl Úsvit přímé demokracie jako jedničku kandidátky Kláru Samkovou, kterou jste těsně před volbami vyškrtli. Neubral vám tento počin řadu hlasů v evropských volbách?

Chvilkově to nějaký vliv mít mohlo. O kauze paní Samkové jsme dopředu nebyli informováni. Pak nám ji potvrdila ústně před vedením Úsvitu, takže jsme ji vyzvali k odstoupení z kandidátky. Ze střednědobého hlediska naopak přeci nemůže Okamuru poškodit, když se chová podle toho, co slíbil. Založil jsem Úsvit a šel do politiky proto, že jsem chtěl změnit politickou kulturu v naší zemi. Všechny ostatní politické strany by v této situaci zatloukaly, útočily, vymlouvaly se. Postavil jsem se k tomu čelem, čestně a poctivě. Jako první předseda jsem k tomuto kroku těsně před volbami přistoupil. Jestli nám to ubralo nějaké hlasy, to nevím. Ale doufám, že alespoň pár lidí si uvědomilo, že takto by se politici měli chovat.