Média informují, že Fialova vláda obrátila a chce nastartovat vztahy s Čínou. Nejdřív ale delší čas dělali opak. Ostrá slova, odmítání všeho čínského, varování před bezpečnostní hrozbou, nepřítel, atd. Nemluvě o vyzdvihování Taiwanu. Co na to všechno říci?

Faktem je, že tato vláda dosud dělala všechno pro to, aby česko-čínské vztahy pohřbila. Jednak šlo o rétoriku, která se neustále vymezuje vůči Čínské lidové republice, ale šlo také o praktické kroky. Jedním z nich bylo například uzavření konzulátu v Čcheng-tu v Sečuánu, což je významné ekonomické centrum současné Číny. Pak šlo o návštěvy na Taiwanu a zdůrazňování, že skutečným partnerem i v ekonomické oblasti pro nás ve východní Asii musí být demokratické státy. Opět to bylo namířeno proti Číně. Politika české vlády v tom byla dost konzistentní, dělali to soustavně a koordinovaně. 

Teď přichází zpráva o tom, že se česká vláda chce pokusit o opak, což je zajímavý pokus o realistický obrat v české zahraniční politice. Nejsem si ale jistý, zda je toho tato vláda schopna. Stejně tak si nejsem jist, jakým způsobem na to Čína bude reagovat. Zatím se totiž zdá, že česká vláda ani nestojí o formát čínské spolupráce se zeměmi střední a východní Evropy, kterému se říká zjednodušeně 14 + 1, kde probíhají kromě jiného pravidelné schůzky premiérů. Vláda ČR se toho přestala účastnit, a teď je naznačován realistický obrat.

Uvěří nám ČLR tento obrat?

Jasné je, že Čína bude potřebovat určité ujištění, že to Česká republika s česko-čínskými vztahy myslí vážně. Do této doby z Prahy slyšela věci, které tomu vůbec nenasvědčují. Kladu si otázku, co bude muset premiér Fiala udělat a jakým způsobem se bude čínské partnery snažit ujistit, že tam nejede pouze na výlet, ale že dochází k přehodnocení předchozí destruktivní politiky. To zatím nevidím.

To, že byl v Pekingu poradce Pojar, je jedna věc. Ale všimněte si role českého ministerstva zahraničí v této věci, která byla zjevně nulová. Návštěvu připravoval Úřad vlády ČR. Vůbec se nedá očekávat, že by ministerstvo zahraničí za současného vedení bylo schopno něco takového připravit. Realistický obrat k Číně bych uvítal, ale nevěřím, že je toho současná garnitura schopna.

Mezitím v TOP 09:

Megaprojekt s Tchaj-wanem začal.
Mám radost, že má cesta přináší výsledky a mohli jsem tak dnes otevřít centrum, které bude zkoumat bezpečnost dodavatelských řetězců v oblasti polovodičů a zaměří se také na čipové investice. Spolupráci s ???? budeme nadále prohlubovat. pic.twitter.com/f9H7b53VF0

— Markéta Pekarová Adamová (@market_a) November 24, 2023

Vládní poradce pro národní bezpečnost Tomáš Pojar byl Pekingu s šéfem civilní rozvědky a jednali tam s významným funkcionářem Wangem I, ministrem zahraničí. Přijal delegaci vedenou člověkem na nižší pozici, než je sám. Nelze toto vnímat tak, že Číňané tomu kladou důležitost?

Wang I je nejen ministr zahraničí, je daleko víc; má i významnou stranickou funkci. Otázkou je, co bylo předmětem té schůzky. Mohly to být otázky týkající se zpravodajských služeb, výměna informací, které jsou pro obě strany užitečné. Z tohoto hlediska státy, které spolu běžně diplomatické vztahy neudržují, se na vysokých úrovních občas setkávají a vyměňují si potřebné a důležité informace. U nás nebyla tato cesta medializována ze strany vládní komunikace, média o tom informovala až na základě zprávy čínské státní agentury. Těžko proto říci, o co přesně šlo. Nemuselo to vůbec implikovat jakékoli přelomy ve vzájemných vztazích.