Už jen dva týdny nás dělí od voleb do Evropského parlamentu, které budou pro Česko historicky páté. Třikrát k nim přišlo těsně přes 28 % voličů, jednou – před deseti lety – dokonce jenom 18 %. Je nějaký důvod pro to, aby se lidé v Česku tentokrát dostavili ve větším počtu?
Kdo bude v europarlamentu, ideologii jako Green Deal pro celou EU nezastaví. Ale současně může zmenšit ten tok špinavé vody, která teče z Bruselu až k nám. A pak je na lidech, kteří budou sedět v Parlamentu ČR, aby ten tok skřípli ještě víc. Každá hráz je dobrá.
„Já nevěřím, že je v těžké situaci správné zatěžovat lidi dalšími daněmi,“ tvrdí premiér Petr Fiala ve videu, které si ODS nedávno umístila na své sociální sítě. Pro koho může být toto konstatování šéfa vlády impulsem pro hlasování ve prospěch vládní koalice Spolu?
Jedině pro naivního troubu, který Fialově vládě ještě stále věří. Vždyť tato vláda říkala už dávno, že daně zvyšovat nechce, a podívejte se na konsolidační balíček, který je ve skutečnosti daňovým balíčkem! Vždyť kdyby to Fiala myslel vážně, nezvyšoval by daně ani v minulosti! Ale vláda daně zvyšuje neustále, od windfall tax, která byla fiaskem, přes skryté poplatky (jako třeba za vyhloubení studny) až po daně z nemovitostí. Tohle je normální výsměch lidem.
Ale Petr Fiala hýří aktivitou. V pondělí při vstupu koalice Spolu do tzv. horké fáze kampaně do evropských voleb ve svém vystoupení prohlásil, že Brusel potřebuje více zdravého rozumu, méně ideologie, a o tom tyto volby budou. Zároveň apeloval na voliče, aby nevěřili těm, kteří zaměňují boj za lepší Evropu s bojem proti EU a proti Bruselu. „Buď chcete EU zlepšit a zkultivovat, nebo ji chcete poškodit a zničit,“ řekl. Jak by zlepšení a kultivace EU měly vypadat?

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník