Jedna z veřejných škol na severu španělské Barcelony se rozhodla z knihovny vyřadit na 200 pohádek, protože jsou údajně příliš sexistické. Mezi vyřazenými knihami se objevily Červená karkulka nebo Šípková Růženka. Jak tento krok hodnotíte? Jsou dnes skutečně stereotypy o pohlavích překonané?

Takový krok nelze hodnotit jinak než jako zhovadilost. Neexistují žádné stereotypy o pohlavích, ale přirozené rozdíly mezi muži a ženami. Z nich pak vyplývají rozdílné role, které ženy a muži ve společnosti mají. Například to, že muži jsou lépe vybaveni k boji, není stereotyp, ale skutečnost. Ženy jsou zase lépe vybaveny například k rození dětí.

Je pravda, že některé staré knížky škodlivě informují o postavení žen a mužů? A kdo by vůbec měl závadnost té které knížky posuzovat?

Je pravdou, že některé knihy škodlivě informují, ovšem jsou to převážně knihy nové. Jde například o díla obsahující feministické nebo genderistické bláboly. Posuzovat závadnost knih může kdokoli, avšak zakazovat knihy by neměl nikdo Každá myšlenka má právo být zveřejněna a následně v diskusi buď potvrzena, či vyvrácena. Svoboda slova samozřejmě přináší jistá rizika, avšak cenzura přináší rizika mnohem vyšší. Jinou otázkou samozřejmě je, které knihy bychom měli podporovat z veřejných zdrojů.
 
Blanka Knotková Čapková z Katedry genderových studií Univerzity Karlovy navrhuje, aby se nevyhovující knížky přímo nezakazovaly, ale aby jim, například ve školách, předcházelo určité úvodní slovo učitele. Bylo by vhodné malým dětem vysvětlovat kontext pohádek takovým způsobem? Nevzalo by jim to prostě radost z pohádky?

Blanka Knotková Čapková by si především měla najít jiného koníčka, než za peníze daňových poplatníků otravovat život daňovým poplatníkům. Příběhy v klasických pohádkách vycházejí právě z přirozených odlišností mezi muži a ženami a jsem si jistý tím, že dětem, kromě radosti, přináší i mnohá poučení – na rozdíl od zhůvěřilostí, kdy si například princ vezme za ženu jiného prince.