„Když si budeme hrát na tu politickou korektnost, tak to jsou podvodníci první třídy. Já bych je nazýval kolaboranty. Oni tedy nás také. Kolaborace znamená spolupráci s nějakou okupační mocí, s nějakými vojáky, kteří nás obsadí. My tady nemusíme mít ale vojáky. Oni si nás osedlali tím, že nám sebrali celý průmysl – dnes máme holý zadek, po listopadu nám jako státu nepatří žádné banky, žádné obchodní řetězce, výrobny strategických záležitostí, které jsme měli – ocel, vidíte, jak to dopadlo v Ostravě kvůli nějakým Indům, kteří si odvezli miliardy a nám tady zůstaly oči pro pláč. Ta okupace probíhá politicky i ekonomicky. Jsme závislí. Prodáváme naši levnou elektřinu na lipskou burzu, abychom si jí pak za draho koupili zpět,“ začal poslanec Foldyna.

Prachy a zas jenom prachy

„Když tvrdí, že máme inflaci, finanční krizi, tak si vzpomeňme na Tomáše Baťu, který říkal, že není nijaká finanční krize, ale krize morálky. A ta tady probíhá na plné pecky. Když levně vyrobím, levně prodám a draze koupím zpět, tak je to špatné. Na každý rohlík, na každé bouchnutí dveří je to vždy energetika, která se promítá do ceny. Co mají výrobci jiného dělat, než zdražovat. Nedávno jsem se rozčílil kvůli čokoládě. Nejí se každý den, ale přesto ta máma jde do obchodu a koupí dětem čokoládu. Kdysi jsem si za tři, čtyři koruny koupil sojovou čokoládu, tu nejlacinější, anebo za osm korun oříškovou, a to bylo panečku něco. Teď si koupíte čokoládu za 42 a je to s*ačka nevídaných rozměrů. Ta firma Nestlé mi na to odpoví, že proč si nekoupím pořádnou čokoládu. Když ta máma si musí rozmyslet, co těm dětem koupí. Takže nám sebrali všechny prodejny, do těch nám narvaly ty svý výrobky … víte, co jsem chtěl říci, ale budu slušnější. Pak někdo řekne, že jsem sprostý, když řeknu, že vyrábějí s*ačky, ale ono je to pravda. Tady už žádný řetězec není náš, prodávají své výrobky, ten odpad pro nás, a ještě k tomu drahý jako prase,“ konstatoval Foldyna.

„Začínají se nám vracet kardiovaskulární choroby, protože jíme suroviny, které nejsou tak kvalitní a kam jsme se dostali. Já bydlím 15 kilometrů od hranic Německa. Tam do Lidlu. Jak také kupoval premiér tu Nutelu a čuměl na to jako tele a teď mu říkají Nuteláček, protože se nedokázal ovládnout. Byl tam kvůli Nutele a byl z toho celý uvařený. Ale co my? Co ti, co nebydlí blízko hranic? Jinak se pak nakupuje zboží třetí, páté kategorie. A to je ta okupační moc,“ vysvětloval poslanec.

„Když říkají, že nejsou peníze, proč premiér neřekne ministrovi, aby přijel tramvají?

„No jistě!“ souhlasila postarší žena z auditoria.

Důchodcům ani floka, Ukrajině miliardy

„Nu a teď důchodci nemají peníze. Třicet, čtyřicet let chodili do práce, postavili elektrárny, fabriky. V devadesátých letech šli do důchodu a berou 15, 13 tisíc důchodu. To jsou ti, z jejichž prachů oni žijí,“ konstatoval dále za potlesku přítomných poslanec za SPD.

„Oni jim řeknou – nejsou peníze. Oni prý nemají z čeho žít, ty dobytkové,“ rozohnil se Foldyna, majíc na mysli vládní garnituru. „Oni to mají promyšlené, oni tu krizi vytvořili, oni z ní žijí a mají to promyšlené.“

„Oni mají balíčky, napráskali nám daně, za nemovitosti, za zdaněné peníze nám zdaní barák. Možná bych držel ústa a krok, kdyby postavili nemocnici, školu. Ale viděli jste, že by za posledních třicet let někdo něco takového postavili. Nic, nic! Ona je tady rozpočtová kázeň a oni nám tady každý týden říkají, že roste dluh. Kam to dávají? No 120 miliard dali na Ukrajinu. Nikde ta čísla nevidíte pohromadě, nikde si nepřečtete, že to dali. Ale když se podíváte do kapitol ministerstva průmyslu, ministerstva obrany, práce a sociálních věcí, to znamená na dávky, na zdravotní, sociální, na ono, na bydlení, na zbraně. Je to 120 miliard korun,“ šokoval přítomné Foldyna.

„Mně je líto každého člověka, který je ve válce. Ale já tu válku nezačal. Tam válčí dvě země bývalého Sovětského svazu. Já jsem s nimi nikdy neměl nic společného, ani vy. Teď jsme prý jednovaječná dvojčata s Ukrajinci. To říká premiér, že je nějaká společná historie,“ uvedl poslanec za SPD.

„Nebuďme na ty lidi, co jsou odtamtud tady zlí. Oni je sem pozvali. Za všechno mohou politici, kteří řekli – přijďte k nám, my vám dáme tohle a tohle a byl by ten člověk blbej, kdyby nešel, že. Já nemám vztek na lidi z Ukrajiny, ale na ty Petry Fialy, kteří řeknou českému důchodci, že nejsou prachy, kteří řeknou matkám, že nemáme léky, protože stojí strašně peněz a teď hledáme, kde bychom je koupili. Ministr zdravotnictví, to je Pan Chaos. To je chaotik. A pak přijde ministr školství a řekne: Ona přišla neziskovka, pošleme ji do školy, tam budou probírat pohlavní styk mezi homosexuály. Kdyby mým dětem šli tihle parchanti, kteří žijí z peněz daňových poplatníků, vysvětlovat jak probíhá styk mezi homosexuály, tak půjdu do té školy a nakopu jim p*del. Proč to rvou dětem ve školách do jejich hlav,“ pokračoval dále Foldyna za velkého potlesku přítomných. „Ano, může být člověk, který se necítí ničím. Tak ženy mají gynekologa, muži urologa a ti, co se cítí ničím, tak musejí mít psychiatra, nic jiného! Já proti tomu nic nemám. Já jsem proti těm, kteří z toho dělají ideologii,“ konstatoval za bouřlivého, neutuchajícího potlesku.

„Čím více si toho nenháme líbit, tím větší chomout nám nasadí. Oni dají pět let člověku, který bojoval proti očkování. Já nevím, co všechno udělal, ale pět let? Oni dnes zavírají lidi za názor. Kam se to dostáváme? Byli takový parchanti na světě. Jeden se jmenoval Hitler, druhý Stalin. Jeden byl fašista, druhý bolševik. A oni přicházejí s fašismem nebo bolševismem, vytvářejí dojem, a rvou to do hlav našim dětem, že je to normální. Když to rozporujete, dají vám podněcování vůči skupině a zavřou vám hubu. To není věc těch lidí, ale zblblých politiků, který nám to rvou do hlavy a říkají, že o tom nemáme přemýšlet. Že to je něco normálního. Tak se chovali jen fašisté nebo bolševici. Ať se starají o nás, o Českou republiku. Proč nemakají na tom, abychom měli levnou elektřinu. Proč nedělají, abychom měli dokonalé školství, bezpečnost,“ konstatoval Foldyna.

„Jsem z Ústeckého kraje a tam nám chybí 416 policistů. Oni to nechtějí dělat nebo jdou do Prahy, kde mají větší příplatky,“ informoval dále Foldyna.

„Pojďme do krajských voleb, rozkopeme je. Ať vláda padne na držku, ať jdou do hajzlu! A když nepůjdeme k volbám, sklopíme hlavu, tak budou zas říkat – je to v pořádku. Udělají korespondenční hlasování, to je velmi demokratické. To ukázalo, že i lidé, kteří jsou dva roky mrtví, tak volí. Oni nás zpochybňují, dělají z nás blbce a nějaké dezoláty. Když nemáte názor stejný jako oni, tak jste proruský. Oni podněcují proti těm národům, a na to je přece paragraf,“ rozjel se Foldyna.

Žena v první řadě hlasitě souhlasila: „To je pakáž!“

„Oni si vzali beztrestnost, protože my všichni se pomalu začínáme bát. Jako to bylo před třiceti, čtyřiceti roky,“ uvedl dále poslanec.

Pražáci a Brňáci

„Za poslední prachy se kupují druhořadé potraviny i další věci. Pracující a střední třída ubývá, má méně a méně. Má vysoko do žlabu. Ale v Praze ne, tam si žijí jako prasata v žitě. Tam si zajedete do příměstské čtvrtě a nakoupíte si levněji než tady u vás. Samozřejmě že se jim v Praze žije krásně. A pak přijede pár blbců z Brna, protože koncentrace idiotů, kteří přišli z Brna, je velká. Je to krásné město, ale všichni jsou v Praze na ministerstvech,“ konstatoval poslanec.

„Když přijde nějaký Vopršálek a říká, že bychom měli jít válčit s Rusama, tak mu říkám, pane Lipovský, byl jste na vojně? Já se na vás koukám a vidím, že jste nikdy tam nebyl. Oni by bojovali do posledního Ukrajince, ale jejich děti ne.“

Na Hradě a v podhradí

Poté otevřel další problém: „Teď bylo SNP. Ani jeden z těch dacanů tam nebyl. Ani jeden tam nešel položit kytku bojovníkům proti fašismu. To je plíživá nacifikace. To je rehabilitace toho svinstva. A my se to bojíme říci. Ale vždyť máme svobodu slova!“

„Oni nejsou schopni jet na vzpomínkový akt k SNP, položit kytku a chovat se důstojně. 350 000 Čechů zemřelo za druhé světové války. Drží hubu a krok. Vůbec to nepřipomínají. Ale běhají tady s rokem 1968. Na Hradě sedí člověk, kterému říkal jeho tatínek, když přijel ďáďa ze Sovětského svazu, že ďáďa přišel ze SSSR, protože tady kontrarevolucionáři chtěli věšet soudruhy a soudružky. Máj táta byl u vojáků, neřekl tyhle hovadiny a v roce 1970 už byl pryč. Takže já jsem proruský a ten dacan sedí na Hradě. To je strašné. To je jedna z největších morálních facek tomuto národu, ale my jsme si tu facku dali sami. Oni jej zvolili obyčejní lidé. Ano, tlačila jej televize. My platíme čím dál větší prachy za to, že nám lžou. Ať vláda vezme televizi pod sebe, ať je to informační kanál vlády, a proč bychom to platili. Proč bych měl ze zákona platit rádio, které mi říká, jak se mám dobře. A kupuju chleba za 40 korun. Pamatuju doby, kdy jsem šel do krámu a chleba stál šest korun. My jsme v Děčíně měli fabriku, jmenovala se Diana a 110 let vyráběla čokoládové kaštany a mince. Přišla firma Nestlé, propustili 600 žen a teď kupujeme ty jejich srágory,“ pokračoval Jaroslav Foldyna.

Ke krajským volbám pak uvedl: „Mohu říkat – postavíme novou autobusovou zastávku nebo novou silnici nebo ve střední škole zábradlí. To je přece moje povinnost, když jsem byl zvolený. Musím se chovat odpovědně ke svěřenému majetku. Je třeba nedat jediný hlas stranám, co jsou u vlády. Oni se dnes jmenují PRO Plzeň a Za Plzeň a před barákem a za barákem. Oni se nechtějí jmenovat ODA, oni nechtějí, aby se vědělo, že jsou z Unie svobody. Že jsou KDU-ČSL. Oni už takto nekandidují, a ty nesmíme volit. To je předstupeň toho, aby šli od válu, jinak spláčeme nad výdělkem a budeme dělat jen to, co nám dovolí,“ zakončil svůj úvodní proslov poslanec za SPD Jaroslav Foldyna za velkého potlesku všech přítomných.