Jak byste za končící rok zhodnotil rozhodnutí a jednání koaliční vlády?

Myslím si, že to, co se odehrává na půdě Strakovy akademie, je jiné než za předchozích vlád. Velmi si cením snahy vlády dát věcem správný směr a řád, jasné uvědomování si odpovědnosti za stav společnosti a ekonomiky. Bohužel vláda zápasí s neblahým dědictvím a mnohdy vzniká dojem, že, hodnoceno dnešním pohledem, nemá dostatek sil k nápravě. Teprve blízká budoucnost ukáže výsledek a jsem přesvědčen, že vyzní pro tuto vládu pozitivně.

Proč je v Česku tak těžké najít společnou zahraniční politiku?

V Česku, jak je dobrým zvykem, není snadné se dohodnout a obzvláště je to markantní v oblasti zahraniční politiky. Střetávají se zde různé myšlenkové, názorové proudy a jejich reprezentanti nechtějí ustoupit ani o píď. Každý má tu svoji pravdu a nikdy nepřizná, že se může mýlit, a už vůbec neprozradí, co je za kulisami. Bez vyřešení otázek, jsme-li svébytný národ nebo ne, jsme-li suverénní stát nebo ne, musíme-li stále někomu „poklonkovat" a dalších, včetně cíle a obsahu této politiky, to asi nepůjde. Nejsem politik, tak prosím o shovívavost, pokud jsem v tomto ohledu projevil trochu naivity.

Mohou se lokální konflikty ve světě - Ukrajina, Sýrie a další - rozrůst do globálních rozměrů?

Odpovím otázkou. A nedochází k tomu už v jistých ohledech?

Situaci na Ukrajině jste se vždy zdráhal hodnotit s tím, že máte málo informací. Změnilo se to?

Zdráhám se odpovědět i teď. Nemám dostatek relevantních informací, které by mě opravňovaly vyřknout jakékoli hodnocení. Domnívám se, že by si média konečně měla uvědomit svoji roli a rád bych tu už našel nějaký seriózní pramen, který dokáže komentovat události naprosto nezávisle, což je nejspíš utopie.

Na jednu stranu se v dohodě TTIP EU snaží těsněji spojit s USA, na druhou sílí názory, že bychom měli mnohem více spolupracovat s Ruskem, které je významným hráčem ve spolku zemí BRICS. Jakou cestu zastáváte?

Kdo mi seriózně podá vysvětlení k jednomu či druhému a argumenty, proč jít touto a ne tou druhou cestou a obráceně? Na každé z těch cest je něco pozitivního a něco hovořící proti. Podle mě se to vyřeší, až se ujednotí zahraniční politika státu. Do tohoto mlýna nechci vstupovat.

Myslíte si, že se v české armádě blýská na lepší časy anebo se naopak armáda blíží k rozvratu?

Armáda se potýká, stejně jako vláda, s neblahým dědictvím. Čas plyne a problémy se dále kupí. S řešeními se pospíchá, nehledají se příčiny stavu, nedělají se analýzy, které jsou základem rozhodnutí, jak dál. Nevím, co myslíte pod pojmem rozvrat armády, ale vím, že nic z toho se netýká vojáků u jednotek. Ti přesně vědí, co mají dělat. Ti si za to zasluhují péči a obdiv. Lidé jsou to nejcennější, co armáda má - a pokud se jim dá, co potřebují, a přestanou je otravovat věčné transformace, rušení posádek a tak dále, pak lze hovořit o blýskání na lepší časy.