Pane předsedo, mluvíte za Sociální demokracii o celé řadě témat, zvláště v oblasti sociální politiky, které podle vás vláda neřeší, anebo naopak podniká kroky, které považujete za nebezpečné. V čem spatřujete největší rizika?

Hrozně mě štve, že se Česká republika reálně propadla, nerosteme a naopak se dál propadáme a jsme někde na úrovni roku 2017. Veškerá práce, kterou tady lidé udělali, je najednou pryč. S hospodářstvím se logicky propadla i životní úroveň našich občanů, což vidíme na každém kroku. 

Po brutální inflaci se propadly reálné mzdy a lidé, kteří poctivě pracují a dělají všechno správně, se dneska dostávají do takové situace, že klesají ze střední do nějaké ohrožené třídy a nemají pomoc. Vládní politici místo řešení tohoto zásadního problému přicházejí s tím, že lidi bude snadné vyhazovat z práce, zastropuje mzdy, aby nerostly. Odmítají zvýšit minimální mzdu a s tím všechny ostatní. 

Parlamentní opozice ale přece nenechává na vládě nit suchou. Je to nedostatečné?

Opozice ve sněmovně žádná reálná řešení nepřináší. Není to vůči vládě žádná alternativa. Sice říkají, že to vláda dělá špatně, ale místo nabídky řešení pro lidi se hádají, jestli je větší podvodník Fiala nebo Babiš. Zásadní politická debata je nahrazena tématy, která nejsou podstatná. Pokud se tohle nezmění, Česká republika nebude schopna se nastartovat k růstu. Bez toho se prostě životní úroveň lidí zvyšovat nezačne. To je pro Sociální demokracii naprosto nepřijatelné.

Na druhou stranu, zajímají tahle témata lidi? Vidíme, že veřejná debata je v poslední době plná vášnivých diskusí o tom, kdo je a není proruský, kdo šíří dezinformace, kdo chce manželství stejnopohlavních párů a podobná témata. Práva zaměstnanců nebo věk odchodu do důchodu přední stránky novin neplní…

Říká se, že mnohem lépe se zdaňuje ten, komu vládneš, než ten, komu sloužíš. To je celý princip dnešní české politiky. Pro vládní establishment je mnohem výhodnější, když se lidi hádají o vámi zmíněných tématech, o tom, jaká práva budou mít homosexuálové nebo jak dopadly volby na Slovensku, než vysvětlit, že nemá žádná řešení k tomu, aby se občanům zvyšovala životní úroveň. Pokud se lidé hádají o kulturních tématech, nikdo na politicích nevymáhá zavedení spravedlivých daní, aby velký kapitál platil daně větší než živnostníci nebo zaměstnanci. Politici na tohle nemají odpovědi a raději předkládají zástupná témata.