Pane premiére, důležitým orgánem při řešení koronavirové krize je Rada vlády pro zdravotní rizika. Jaký je vlastně rozdíl mezi Radou a ústředním krizovým štábem z hlediska kompetencí?

Oba dva jsou poradním orgánem vlády. Jsou na úplně stejné úrovni, ale nebudou se překrývat. Stěžejní je Rada vlády pro zdravotní rizika, pod niž spadá Integrovaný centrální řídící tým (ICŘT), který je výkonným orgánem v rámci boje proti covidu-19, má účelovou strukturu zaměřenou na analýzu rizik, plánování navrhovaných opatření, přímé řízení systému “chytré karantény“ a organizačních celků zapojených k řešení této zdravotní hrozby.

Například?

Například odběrová místa, laboratoře, zdravotnická zařízení. S panem Hamáčkem jsme se dohodli, že hlavním úkolem ústředního krizového štábu bude koordinace spolupráce ICŘT a ministerstva zdravotnictví s ostatními resorty a s orgány krajských samospráv. Shodli jsme se na tom, že náplň činnosti bude o logistice, o nákupech materiálu a o koordinaci mezi jednotlivými orgány státní správy a orgány krajských samospráv.

Pokud můžeme zůstat u krizového štábu, zajímal by mě váš názor na politické nominace. V březnu dostala opozice čtyři místa, přičemž nominant ODS Martin Červíček neřekl do médií vlastně jediné slovo na dané téma. K čemu tam z praktického hlediska tito lidé byli? Jaké výstupy jste od nich jako premiér obdržel?

Nechci a nebudu nikoho kritizovat. Teď na to vážně není čas. Byl jsem to já, kdo požádal opozici o zástupce, odborníky, které zapojíme do řešení zdravotnické krize. To, že TOP 09 do rady nominovala člověka, který byl zprvu proti rouškám a vládním opatřením, je jejich problém. Chtěl jsem, abychom se přestali jako politici hádat a přispěli k řešení krize společně.