Dva měsíce na vyjádření, žádná doba. Od listopadu sledujeme problémy s přiznáním penzí, nejen mimořádných, ale i řádných. Lidé čekali např. půl roku, aniž by měli zpětnou vazbu. Jak zvládá Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) administrativní zátěž koncem června, a víte o nějakých sankcích za to, že lidé nedostali peníze v termínu a často se jim na život skládala rodina?

Situace se výrazně nezlepšuje, stále jsou zde tisíce žádostí o starobní důchody, u kterých doba na vyřízení výrazně překročila zákonnou dobu. To těmto lidem, jejich rodinám a jejich domácnostem působí opravdu nemalé problémy. 

Je neomluvitelné, že Ministerstvo práce a sociálních věcí a vláda nechaly věc zajít až takto daleko. Místo toho, aby ji příslušní činitelé okamžitě řešili a aby těmto lidem urychleně poskytli finanční pomoc na jejich životy, tak plánují velkou a nedomyšlenou reformu v organizaci činnosti České správy sociálního zabezpečení, aniž by měli vyřešené skutečně akutní problémy současného stavu v této oblasti.

Když čekali senioři delší měsíce, úřady byly údajně schopny pomoct alespoň přiznáním dávky okamžité hmotné pomoci, aby lidé měli na zaplacení nájmu a energií. Jaká byla a je praxe?

Velice rozdílná dle jednotlivých okresů. Protože tuto agendu vyřizují absolutně přetížené pobočky úřadu práce, které mají spoustu práce s dalšími agendami, nyní hlavně s příspěvkem na bydlení, a je zde nedostatek personálu. Takže záleží na situaci v jednotlivých regionech, ale ani tak není úplně jednoduché a rychlé se k této dávce, která se nazývá mimořádná okamžitá pomoc, dostat.

Jak je to s principem dalších dávek? Zůstává stále realitou, že se lidem nevyplatí pracovat? Že se vlastně rozhodují, jestli žít administrativou, která je spojená s tím, aby na sociální příspěvky dosáhli, nebo zvolit dříve obvyklý pracovní úvazek?

Tato otázka je širší. Na jedné straně jde o problematiku klasického zneužívání sociálních dávek, kde určití lidé nebo i skupiny osob žádají o dávky, na které nemají zákonný nárok. Přitom využívají mezer v legislativě, uvádějí v žádostech nepravdivé údaje a kvůli nemožnosti efektivní kontroly to nelze bezezbytku prokázat nebo dávku rychle odebrat apod.

Těch variant je mnoho a pracovníci úřadu práce mi o nich vyprávěli dlouhé hodiny.

To by šlo do velké míry eliminovat, kdyby byl schválen můj návrh na novelu zákonů o pomoci v hmotné nouzi a o státní sociální podpoře. Ale v minulém volebním období jej zablokovali Piráti a v současném všechny strany vládní koalice.

A pak jde samozřejmě i o to, že mzdy v mnoha profesích, nejen manuálních, jsou nesmírně nízké. Navíc se ještě sníží poté, když projde Stanjurův konsolidační balíček zvyšující některé odvody a rušící některé daňové slevy.

Velmi nízká je i minimální mzda a zaručené minimální mzdy v různých skupinách profesí. To také nepřispívá k motivaci pracovat, jestliže v souhrnu sociálních dávek může mít člověk stejný, nebo jen o něco nižší, příjem zcela bezpracně.

A závažným problémem je oblast exekucí, kdy se stovkám tisíc osob naprosto nevyplatí pracovat v oficiálním zaměstnaneckém poměru, protože jejich čistá mzda je po odečtení exekučních srážek doslova žebrácká, a tak raději volí kombinaci práce načerno a pobírání sociálních dávek.

Máme hospodářskou krizi, lidé nemají na zaplacení základních věcí, přesto byly zájezdy k moři obsazené v rekordním čase a cestovní kanceláře hlásí nesrovnatelně velký zájem. Mimochodem, jen do Chorvatska vyjede letos asi milion Čechů. Jak si to vysvětlujete?

Docela jednoduše, protože v předchozích třech letech nebylo prakticky možné do zahraničí cestovat kvůli pandemii koronaviru. V letech 2020 až 2021 téměř vůbec, vloni ještě poměrně omezeně. Takže nárůst počtu dovolených je primárně dán tímto faktorem, nikoli proto, že by lidem stouply příjmy a úspory.

V tomto ohledu je situace právě opačná, jak vidíme na relevantních statistikách o míře úspor domácnosti, o počtu osob v příjmové chudobě, o poklesu reálných mezd a podobně.