Pokud jde o situaci v sociální demokracii a předčasné volby, je to v tuto chvíli téma, na kterém se všichni shodnou?

Sociální demokracie je ráda, že se velmi pravděpodobně příští týden rozpustí Poslanecká sněmovna a že Českou republiku budou v příštích dvou až třech měsících čekat nové volby. Byl to náš strategický cíl, kterého jsme dosáhli. Věřím, že teď se už budeme naplno věnovat a koncentrovat na případu nových voleb. Myslím jak programovou přípravu, tak sestavování kandidátek v rámci zrychlených primárních voleb uvnitř ČSSD.

Předsednictvo ČSSD v usnesení, kterým doporučilo před týdnem podpořit vládu Jiřího Rusnoka také vyzvalo předsedu strany, aby zahájil jednání o „nezbytných úpravách Ústavy“, které zpřesní pravomoci ústavních institucí, aby byl nadále zajištěn parlamentní charakter země. O co přesně jde?

Pro toto usnesení hlasovali všichni členové grémia, předsednictva i poslaneckého klubu, tedy i já. Celkem jsem pro to tedy třikrát zvedl ruku. Je ale jasné, že ve zbytku volebního období se žádná ústavní novela nepřijme. Sociální demokracie v rámci přípravy programových záležitostí určitě přijde i s tím, že po volbách bude iniciovat komplexnější změnu Ústavy. Určitě na této věci nabídne participaci dalším parlamentním stranám, protože my nebudeme opakovat tu hloupou válcovací taktiku, kterou pravice nasazovala vůči opozici v tomto a minulém volebním období. Samozřejmě také platí, že součástí balíčku komplexní novely Ústavy, o jejíž potřebnosti vědí všichni ústavní právníci, bude i zpřesnění kompetencí mezi ústavními institucemi a některé zpřesnění kompetencí týkající se hlavy státu.

Důležité je, že účinnost takové ústavní novely by byla od nové volby prezidenta republiky. Je přece jasné, že nemůžeme měnit pravidla uprostřed hry. V tomto volebním období prezidenta by platila stávající pravidla. Nová ústavní úprava by nabyla účinnosti zvolením nové hlavy státu.

TOP 09 již svůj návrh na změnu Ústavy v souvislosti se změnou pravomocí prezidenta má. Jejich úprava by prezidentské pravomoci ořezala až na samou kost. Co si o tom myslíte?

Je potřeba se podívat na to, jak se TOP 09 chovala před první přímou volbou hlavy státu. Tehdy, když byl ve hře Karel Schwarzenberg jako jejich kandidát a měl vysokou šanci na zvolení, TOP 09 žádným způsobem nenavrhovala nějakou dramatickou úpravu kompetencí prezidenta republiky.

Jestliže se teď pro Karla Schwarzenberga a Miroslava Kalouska stal hlavním nepřítelem v české politice Miloš Zeman, je to jejich osobní věc a neměla by do toho být vtahována ani instituce parlamentu, ani instituce prezidenta republiky. Žádná válka ústavních institucí jen proto, že by se to líbilo pánům Kalouskovi a Schwarzenbergovi, není podle mého názoru na místě. Sociální demokracie nic takového určitě nepodpoří.

V souvislosti s debatou o rozpuštění sněmovny zazněly ze strany pravice argumenty, že v případě schvalování zákonů Senátem je třeba zajistit, aby v případě jejich zamítnutí Poslanecká sněmovna fungovala a mohla je případně přehlasovat. Jde třeba o zákon o státních úřednících, fotovoltaiku… Nejde jen o výmluvu?

Za prvé platí, že existuje několik málo zákonů, na kterých je shoda napříč politickým spektrem, že by měly být doprojednány co nejdříve. Je to jednak zákon o obnovitelných zdrojích energie, kde jde o známou záležitost zdanění solární energetiky. Nepřijetí tohoto zákona by znamenalo velké těžkosti pro státní rozpočet počínaje příštím rokem. Na tom shoda je. Druhým příkladem je občanský zákoník a doprovodné zákony. Na této materii se pracovalo deset let v průběhu několika vlád. Pokud by teď mělo vše spadnout pod stůl jen proto, že by nebylo možné po vrácení Senátem o tom hlasovat ve standardní proceduře, by asi nebylo dobré. Čili v tom žádnou záminku nevidím.

Zákon o státních úřednících je vážná věc, kterou České republice vytýká Evropská komise. Nemyslím si, že by měl teď být šit horkou jehlou. Evropská komise dobře vidí, že u nás budou předčasné volby a dobře ví, že tady poté vznikne vláda s politickým mandátem. Myslím si proto, že zákon o státních úřednících není nutné řešit v tomto režimu.

Pokud by se objevila nějaká vážná věc, je možné to řešit formou zákonných opatření Senátu. Koneckonců premiér Rusnok už na toto témat jednal s předsedou Senátu Štěchem a já jsem přesvědčen, že by šlo skutečně o výjimky, o kterých by po volbách hlasovala nová Poslanecká sněmovna. Legislativní proces nebude nijak ochromen. Taková obava by byla lichá.

A když paní Němcová hovořila o nějaké symbolice, třeba nadnesla datum hlasování o rozpuštění sněmovny 21. srpna s nějakou její historickou konotací na obsazení Československa v roce 1968, anebo hovořila o volbách 17. listopadu. Já bych přidal ještě jedno datum, aby si paní Němcová mohla rozšířit argumentář. Je to 8. listopad. Den, kdy tato koalice v loňském roce prosadila církevní restituce a to datum je velmi symbolické, neboť 8. listopadu 1620 se konala bitva na Bílé hoře. Každý, kdo zná dějepis, dobře ví, o co v té bitvě šlo.