Letní pohodu v Česku narušila diskuse kolem toho, zda se na koupaliště smí, nebo nesmí nosit muslimské plavky, takzvané burkiny. Jejich zastánci tvrdí, že je trapné někomu nařizovat podobu plavek a že ještě před 100 lety jsme se koupali také zahalení. Naopak odpůrci burkin argumentují hygienou, ale zejména tvrzením, že jde o další krůček invaze islámu do našich životů, o zavádění jejich představ o normách. Kam se přiklonit? A má smysl se touto otázkou vůbec zabývat?

Abych se přiznala, sama nevím, jak se k tomu problému postavit, protože na koupaliště nechodím. Je to velmi nejednoznačné a diskutabilní téma. Když ale vyjíždím na dovolenou do muslimských států, tak mě také nikdo nenutí, abych nosila burkiny. Sice se nemohu víc odhalit a snažím se také dodržovat i jiná pravidla, avšak jejich plavky nosit nemusím, ani se zahalovat. Pro ženy, které je nosí, to musí znamenat velké nepohodlí a jistou roli v tom určitě hraje i hygiena. Mně ale spíše vadí v dnešní době, kdy jsme už prakticky všichni ohroženi terorismem, bezpečnostní hledisko při nošení burkin, ve kterých jde daleko snáze ukrýt výbušnina či jiná zbraň, než do bikin, které u nás nosíme. Kdybych byla s menšími dětmi v akvaparku a viděla tam nějakou zahalenou ženu, tak by mi to klidu zrovna nepřidalo. Vím, že všechny muslimy nemůžeme házet do jednoho pytle, ale bohužel teroristům se už podařilo po těch všech útocích v nás vzbudit obavy a nedůvěru k vyznavačům islámu.  

Ať už je to jakkoliv, tuto diskusi si evidentně po svém vyložila žena na pražském koupališti, když muslimku koupající se v burkinách začala kopat a škrtit. Kam sahá hranice veřejné diskuse o imigraci, islámu a podobně? Co si o tomto případu myslíte?

Jak už jsem řekla, nemůžeme všechny šmahem odsoudit. Nicméně dnešní situaci asi vyjadřuje jeden bonmot, který jsem nedávno slyšela – ne každý muslim je terorista, ale každý terorista je nyní muslim. Ta hysterie a strach i u nás v republice prostě sílí. Možná se chce na celou situaci podívat i z jiného pohledu. Například v Teplicích hodně nadávali na bohatou muslimskou klientelu, která tam jezdila, protože byla hlučná a dělala nepořádek. Jenže když už tam dnes není, tak si zas stěžují hoteliéři a obchodníci, že jim poklesly zisky. Chtělo by to najít takovou rozumnou střední cestu. Napadat bezdůvodně každého muslima je určitě zcela neakceptovatelné.

Senátor, hejtman a vlivný představitel KDU-ČSL Jiří Čunek uvedl na adresu blížícího se festivalu gayů a lesbiček Prague Pride toto: „Je to pochod smrti pro stát, pro Evropu, pro naši civilizaci, když stát bude tyto skupiny podporovat a uznávat jako rodiny.“ K problematice homosexuálů ještě uvedl: „Sexuální orientace je v mnohých případech volba, říkají to odborníci. V mnohých případech je to vrozená danost. Tak, jak se někdo narodí bez nohy, tak se někdo narodí s jinou sexuální orientací. Pochod LGBT, kteří prohlašují, že jsou úplně stejní jako rodiny, je v tomto smyslu stejný jako pochod jednonohých, kteří tvrdí, že mohou na ‚vojenskou přehlídku‘. Musíme přijmout zákony přírody, a především přijmout každý sám sebe se svými přednostmi i handicapy. Neznamená to ale, že jsme tím vyřazeni ze společnosti. Každý z nás má jiný úkol a může společnost obohatit jiným způsobem. Nemůžeme ale říkat, že LGBT je také rodina. Stát má rodinu podporovat jako svou jedinou budoucnost a ostatní tolerovat.“ Co k takovému názoru uvést? Jaká by měla být politika státu vůči rodině a sexuálním menšinám?

Pan Čunek je lidovec, a proto rozumím tomu, že zastává takové ty tradiční křesťanské hodnoty, jako je úcta k rodině a podobně. Na druhou stranu jsem zpěvačka a mám v této komunitě hodně kamarádů a známých, takže je v žádném případě neodsuzuji. Přece oni za to nemohou, s jakou orientací se narodili. Otázkou zůstává, zda je vhodné se takovým průvodem prezentovat. Mám dva velmi dobré kamarády homosexuály, a ti si žijí spokojeným partnerským životem a nemají vůbec potřebu se exhibovat někde v ženských šatech. Já to ale jako zpěvačka chápu, protože umělci k té exhibici hodně inklinují, a nevidím nic špatného na tom, když si jednou za rok udělají takový veřejný happening, v němž se trochu víc uvolní. To bychom měli přece my ostatní v klidu „strávit“. Komu se to nelíbí, tak se toho nemusí, včetně pana Čunka, zúčastňovat. Nikdo ho nenutí se převlékat do ženských šatů...    

Do hry o prezidentský úřad nakročil místopředseda Senátu a primátor Teplic Jaroslav Kubera. Ten například dlouhodobě tvrdí, že západní svět je tak předlužený, že to vyřeší jen válka. Na adresu kritiků Vladimira Putina uvedl, že má spíše obavy z toho, aby po něm nepřišel do Kremlu ještě někdo horší. Platí též za obhájce kouření a kritika EU. Zamlouvá se vám tento uchazeč? Jak byste vlastně zhodnotila všechny dosavadní kandidáty? A máte už svého favorita? Kdo podle vás má největší šanci na úspěch, Miloš Zeman, akademik Jiří Drahoš, či umělec Michal Horáček? Nebo úplně někdo jiný?

Pana Kuberu osobně znám, jsem ráda v jeho společnosti, a vím, že umí být hodně vtipný a žoviální. Trochu si kazí image jako velký příznivec kouření. Je také úspěšným a schopným primátorem Teplic a možná, že by i dobře vedl stát. Já si ale myslím, že prezident by měl především dobře reprezentovat naši republiku v zahraničí, vyznat se v mezinárodních vztazích a posunovat Česko dál, a to se teď bohužel neděje. Někdy jsem z politiky Hradu dost v rozpacích. Hlava státu by neměla také žádné z politických stran nadržovat a nikoho urážet, což se nyní stává. Já zatím nevím, koho bych volila, nikdo mne zcela nepřesvědčil, pouze vím, koho volit nebudu. Do prezidentských voleb je ovšem dost daleko, takže se možná ještě někdo objeví. Spíše mne teď zajímají parlamentní volby, které budou pro nás opravdu hodně důležité.  

Napětí kolem migrace do Itálie houstne. Schvalujete, aby Italové dali migrantům dokumenty a poslali je bez jakýchkoliv kontrol jen tak na sever? Dalším řešením je pokračovat v přerozdělování podle kvót, jak chce Brusel. Naši politici doporučují důsledně hlídat břehy Libye a migranty vracet, případně zasáhnout vojensky přímo v Libyi. Kterou z uvedených variant podporujete vy sama?

Já v této záležitosti stojím za našimi politiky, měly by se dobře kontrolovat hranice, ale i lidé, kteří k nám přicházejí. Hlavně bychom se měli umět tvrdě vypořádat s mafií, která pašuje uprchlíky. Jak je možné, že převaděči pořád tak dobře fungují? To přece musí někdo vlivný organizovat a financovat. S vojenskými zásahy bych byla už opatrnější, protože ty mohou vyvolat další vlnu migrace. Spíše by bylo vhodné se zaměřit na prevenci a řešení příčin, a ne až důsledků. Těm lidem by se také mělo vysvětlit, že v Evropě pečení holubi do úst skutečně nelítají, že se tam tvrdě pracuje a funguje tam i jiná kultura a společenské poměry. V žádném případě bych Italům nedoporučovala otevřít hranice a přístavy. Jako zásadní věc vidím, jak už jsem předtím řekla, boj proti převaděčským mafiím.  

Takové mírné promíchání národů není úplně na škodu, máme přece u nás už Ukrajince, Slováky, Vietnamce a i další cizince, ale ti přišli postupně, sžili se tady s námi a jejich děti už často zastávají i důležitá místa různě ve společnosti. Nemůže to ale probíhat v tak nekontrolovatelných a masových vlnách.

V rozhovoru pro Deník.cz vyjádřil ředitel neziskové organizace Člověk v tísni Šimon Pánek obavy o osud české demokracie. „Naše demokracie je stále velmi mladá a křehká a bohužel bychom o ni mohli rychle přijít,“ říká. Napětí podle něj vzniká v Evropě proto, že právě demokratické principy ztrácejí podporu. Obratem také dodává, že by naši společnost mohli obohatit uprchlíci, protože mají energii do nového života. „Místo toho stále slyšíme, že jde o invazi, a nikdo nenapíše, že jsou to žvásty,“ tvrdí Pánek. Co vy na to, má pravdu?

Já to opravdu neumím věrohodně posoudit, jestli má Šimon Pánek pravdu, nebo se zásadně mýlí. Na těch hranicích jsem nebyla, když se přes ně měli uprchlíci valit, a nemám s tím tak žádnou zkušenost. Přiznám se, že v této záležitosti jsem naprosto ovlivněná médii a z jejich pohledu je ta skutečnost děsivá a migranti připomínají v některých reportážích kobylky, které nás tady přijely zahltit. K této otázce bych mohla opakovat jen to, co jsem se dozvěděla z různých médií. 

Renomovaný lékař, vydavatel a společenský organizátor Martin Jan Stránský na ParlamentnichListech.cz sdělil následující k Andreji Babišovi: ,,Pro člověka i pro národ vychází chápání současnosti z toho, čím v minulosti prošel a zároveň neprošel. Jako další je tu proces demokratizace, do kterého patří etapa ekonomicko-politické oligarchie. Andrej Babiš sice děsí mnoho lidí, jenže Amerika prošla úplně tím samým – vzpomeňte si na Rockefellera a Kennedyho. Ti systematicky vykoupili, převzali, rozkradli a přivlastnili si veškerý majetek, na který mohli dosáhnout. Poté nastavili sebe či vlastní potomky do politických funkcí, aby ošetřili své impérium. Pak posílili instituce, které by ho chránily. Postupem času se jejich moc rozmělnila. Touto standardní cestou prošla a v mnoha případech stále prochází každá moderní demokracie.“ Lze s tím souhlasit, nebo ne? Jak vážné je vlastně nebezpečí jménem Babiš, coby příští premiér?

Nejsem historik ani politolog, takže nevím, jestli to tak v Americe skutečně probíhalo, nicméně panu doktoru Stránskému věřím a možná to i u nás bude mít podobný vývoj. Pan Babiš podobným způsobem vystupuje. Jenže zatím není jisté, jestli bude ve volbách skutečně úspěšný. Že je vyhraje, o tom moc nepochybuji, k tomu má nakročeno, ale s kým potom utvoří koalici? No a předvolebním průzkumům také nelze moc věřit, v těch se umísťuje nahoře hlavně ten, kdo je zadá. Víte, já mám s panem Babišem problém, zvláště co se týká jeho kontrolního hlášení. O nás menší podnikatele ani tak moc nejde, ale velké firmy v něm prakticky odhalují svoji obchodní strategii, a to je zvlášť pro ně nebezpečné. Navíc pan Babiš byl sám majitelem velké korporace a měl přitom a ještě má na ministerstvech svoje lidi. Nechce se mi věřit, že ty citlivé obchodní údaje by u nás nikdo nezneužil ve svůj prospěch. Pan Babiš je také velmi charismatický člověk, který to s masami lidí umí, a je vůbec velmi zvláštní, že mu všechny jeho sporné záležitosti tak procházejí. Jiní politikové by se už za to dávno ocitli v propadlišti dějin...